ASC Dukla Archivy - Strana 125 z 157

Střelci Nymburský se Smetanou uspěli při Světovém poháru v Riu. V týmech brali zlato a stříbro

Nadstandardní formu projevují puškaři armádního klubu Dukla v úvodu letošní sezony. Petr Nymburský s Františkem Smetanou společně s Jiřím Přívratským (Olymp Plzeň) ovládli při závodě Světového poháru v Riu de Janeiro soutěž týmů v třípolohové střelbě z malorážky.

Ve finále Češi jasně porazili Nory 17:3. Stejné trio získalo v brazilské metropoli stříbro v družstvech ve vzduchovce. Petr Nymburský (na titulní fotce) zaznamenal výborný výsledek také v individuální soutěži. V třípolohové střelbě v libovolné malorážce, v níž se na olympijských hrách v Tokiu 2021 umístil na 17. místě, startoval mimo soutěž bez nároku na postup. Nástřelem 589 kruhů po základní části však figuroval na skvělé druhé pozici! František Smetana skončil osmnáctý.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA

Střelec Nýdrle chce trefit olympijskou Paříž. Pozornost soustředí na mistrovství světa a Evropy

Brokoví střelci už znají kvalifikační kritéria pro start na olympijských hrách v Paříži 2024. Letos bude ve hře šest účastnických míst. Dvě na mistrovství Evropy v Larnace, čtyři na světovém šampionátu v Osijeku. Není divu, že Tomáš Nýdrle, mistr světa v disciplíně skeet z roku 2019, upíná pozornost k těmto vrcholům, které se uskuteční v srpnu a září.

,,Získat kvota plac už v této sezoně, by byla velká úleva. Pro nás Evropany jich k mání není tolik. Je to nejdůležitější cíl,“ souhlasí třiatřicetiletý brokař Dukly Hradec Králové, jenž by si v případě úspěchu splnil další velký sen. Na olympiádě totiž ještě nestartoval.

Nýdrle mívá tradičně pomalejší rozjezdy. Z nepříliš vysokých nástřelů v úvodních dvou závodech roku 2022 si proto hlavu nedělá. ,,Vždycky se chvíli rozkoukávám. Všechno u mě začíná pořádně fungovat až tak v půlce sezony. Forma by měla gradovat právě na vrcholných akcích.“

V březnu se reprezentační střelec představil v závodě Světového poháru na Kypru, výsledkově mu však vyšly pouze týmové soutěže (4. místo s družstvem mužů, 5. místo v mixu s oddílovou kolegyní Martinou Skalickou). ,,Je to zpestření. Mix se navíc bude střílet i na olympiádě. Bylo by to zajímavé. Zase bude záležet na zvládnuté kvalifikaci. Jak u nás, tak u žen,“ předesílá.

Příští týden odletí poměřit síly s elitou do italského Lonata, s nímž ho pojí nejkrásnější vzpomínky kariéry. Právě tady se stal v roce 2019 světovým šampionem. ,,Není to tak dlouho, takže si slastné okamžiky ještě dobře vybavuji.“ Aby ne. Vždyť ve finále vyrovnal světový rekord, trefil všech 60 terčů. ,,Střelnice je tam moc pěkná. Uvidíme, jak to půjde nyní. Do semifinálové fáze postupuje podle nových pravidel osm nejlepších. Po třiceti terčích zůstanou čtyři, a ti si to rozdají o medaile,“ přibližuje vyřazovací matematiku. ,,Ale pořád je to na šedesát ran. Pokud neminete, nic zásadního se prakticky nemění,“ usmívá se.

Velikonoční svátky stráví s rodinou. ,,Jako malý jsem samozřejmě chodil koledovat, teď to vidím spíše na nějakou práci kolem baráku. Pořád někde cestuju, čas doma musím dobře využít.“

Do Itálie vyrazí v pátek 22. dubna. Závod Světového poháru absolvují na skeetu také další dukláci – Miloš Slavíček a Martina Skalická. Na trapu se představí David Kostelecký.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: ASC Dukla

Po soustředění v Kolumbii trénuje Martin Fuksa doma. Chce uspět na největších akcích

Přípravu v teple si hvězdný kanoista Dukly nemůže vynachválit. Martin Fuksa se už dívá směrem k úvodnímu dílu světového poháru. Ten se po letech vrací do Česka. Elita se o víkendu 20.–22. května sejde v Račicích.

„Cítím se fakt skvěle a doufám, že to dokážu prodat. Domácí závody jsou vždycky nejlepší,“ naznačuje dvojnásobný mistr světa v rychlostní kanoistice.

Na soustředění v kolumbijském Guatapé, kam se vydal společně s bratrem Petrem a stejnojmenným trenérem a tátou v jedné osobě, strávili pět týdnů. „Počasí vyšlo parádně – přes den bylo většinou teplo, prakticky každý večer pršelo. Dobře, že to nebylo obráceně,“ pochvaloval si Fuksa, že soustředění přineslo plus v množství tréninkových hodin.

„Letos jsme zařadili navíc i několik prvků, které nám poradil člověk, co se o nás v Guatapé staral. Jednalo se o cviky, abychom měli na kanoi lepší mobilitu, větší záběr a podobně. Bylo to hodně zajímavé zpestření,“ líčil.

Po návratu si osmadvacetiletý kanoista dopřál volno. Minulý víkend nevzal pádlo do ruky, teď už je ale zase zpátky v tréninku. „Cíle jsou stejné jako každý rok – uspět na největších akcích, tedy na mistrovství světa a Evropy i světových pohárech. Moc rád bych se ukázal v dobrém světle v Račicích a předvedl, co jsem natrénoval,“ prozradil.

TEXT: ASC Dukla/lan

FPTO: CPA a archív M. Fuksy

Hynčicová pověsila běžky na hřebík. V kariéře toho zažila hodně, i vítěznou slast nad Ruskami…

Byla jedinou z mála běžkyň na lyžích, která na zimních olympijských hrách v Pekingu absolvovala všechny disciplíny. Od sprintu po závěrečný maraton. Nyní už bude Petra Hynčicová své soupeřky sledovat z jiné pozice. Členka armádního klubu Dukla Liberec totiž na začátku dubna oznámila ukončení závodní kariéry. V sedmadvaceti letech…

V rozhovoru se rozmluvila nejen o životní filozofii či olympijských startech, ale i slastném vítězstvím na univerziádě v Krasnojarsku 2019, kdy to ve finále sprintu nandala ve finiši hned třem ruským soupeřkám!

Ale pěkně popořadě.

Co vás vedlo k ukončení kariéry?

Důvodů je hodně. Všechno se nasčítalo. Je na čase se posunout v životě dál, do světa dospělých. Chci si užívat i jiných radostí než je lyžování. Roli určitě sehrálo určité psychické vyčerpání, vždyť na nějaké úrovni závodím nějakých 18 let. Už to chtělo změnu. Lyžování chci mít pořád ráda, nechtěla jsem, aby to byla jenom práce a zprotivilo se mi. Tohle rozhodnutí jsem udělat musela.

Kterých jiných radostí si tedy začnete užívat?

(směje se) Nejprve jsem si vyhradila čas na cestování. Vyrazím za sestrou do Ameriky. Bude to taková odměna za náročnou sezonu. Pak začnu hledat práci.

Líbilo by se vám zůstat v Dukle na jiné pozici?

Sport miluju, samozřejmě bych to uvítala. Něco jsem lyžování obětovala, nastřádala řadu zkušeností. Uvidíme, jaké budou možnosti. Budoucnost je otevřená.

V květnu vám bude teprve 28 let. Nezvažovala jste přeci jen ještě olympijský start za čtyři roky v Turíně?

Trošku ano. Absolvovala jsem dvě asijské olympiády, v Evropě by to bylo jiné. Čtyři roky jsou ale moc. Je to dlouhá doba.

V Pekingu jste si splnila sen, když jste ve skiatlonu skončila do třicítky, konkrétně na 26. místě. Bude tento závod ve vaší kariéře navždy nezapomenutelným?

Asi určitě. Předcházelo tomu hodně věcí, hodně stresu. Měla jsem výsledkový cíl, a ten se povedlo splnit. Byl to velice těžký závod hlavně vzhledem k náročným podmínkám.

Absolvovala jste všechny disciplíny. Kolik sil vás to stálo?

Nedá se to snad ani popsat. Pro mě osobně se jednalo o nejhorší dvoutýdenní závodění. V televizi to možná nevypadalo tak hrozně, jaké to ve skutečnosti bylo. Náročné tratě, mrazivé počasí…

Nepřemýšlela jste, že byste nějaký závod kvůli vyčerpání vynechala?

To zase vůbec. Mám to tak v hlavě nastavené. Jedu vždycky až do konce. Hrábla jsem si na dno, ale cílem na závěrečné třicítce jsem projet musela.

Jak jste v tomto kolotoči zvládala regenerovat?

Každý regeneruje jinak. Já se snažila dělat i nějaké činnosti okolo, aby se tělo a mozek nesoustředily jenom na závodění. První týden byl náročnější. Závodů tam bylo naskládaných víc. Vzalo to hodně sil.

Kdybyste měla porovnat vaše výkony z Pchjongčchangu a Pekingu. Pomohla zkušenost z před čtyř let?

Už jsem věděla, jak se dobře vypořádat s časovým posunem. Hlavní rozdíl vidím v tom, že jsem v Pekingu už byla plnohodnotná profesionálka. V Koreji jsem se věnovala ještě studiu na univerzitě v USA. Na Hry v Číně jsem rozhodně dřela víc.

Kombinovat studium s vrcholovým sportem muselo být jistě náročné…

Bylo, ale rozhodně méně než tady v Čechách. Univerzitní sport v Americe je braný úplně jinak. Škola si váží, že ji reprezentujete a vychází vám vstříc. V časových možnostech, výběrech předmětů. Tréninkový plán si pak nastavíte, jak potřebujete.

Zpět do současnosti. Světová špička je pořád o něco vpředu. Čím to?

Těžko se můžeme porovnávat se severskými zeměmi, které jsou napřed v mnoha směrech. Především v obrovské základně. U nás závodí pár stovek běžců, u nich tisíce. Pořád se musí zlepšovat, konkurence je k tomu nutí. Pokazíte jeden závod a jste mimo tým. Velkou roli hraje i odlišné mentální nastavení.

Myslíte, že v Čechách může někdy vyrůst nová Kateřina Neumannová?

Talenty tady máme. Teď hovořím za ženskou sekci. Budu holkám fandit, výkonnostní posun tu rozhodně je.

Vy máte na kontě také jedno velké vítězství. Na univerziádě v Krasnojarsku v roce 2019 jste opanovala sprint. Co víc, ve finále jste porazila tři ruské soupeřky. To musela být slast, že?

(směje se) Byla. Sportovní zážitek jako hrom. Konalo se to v Rusku, domácí závodníci do té doby všechno vyhrávali. A já jim to překazila.

Bylo to hodně těsné?

Na internetu k tomu koluje hezké video. Ve finále nás bylo šest, z toho čtyři Rusky. Do cílové rovinky jsem najížděla za nimi. Bylo to tam lehce z kopce, schovala jsem se v háku a v poslední zatáčce se díky rychlosti dostala na jejich úroveň. Oni najednou nevěděly, co se děje. Přesprintovala jsem je.

Ruští funkcionáři museli být na mrtvici…

Obličeje se jim protahovaly. Rozhodně jim to nebylo příjemné. (směje se) Já jsem naopak jásala štěstím.

Co vám kromě nespočtu závodů a zážitků přinesla do života kariéra vrcholové běžkyně na lyžích?

Naučila jsem se být cílevědomá, ctižádostivá. Formovaly se moje charakterové vlastnosti. Díky lyžování jsem mohla studovat na americké univerzitě, což se jen tak někomu nepoštěstí. Poznala jsem hodně kamarádů z různých koutů světa. A teď se těším na další životní kapitolu.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: olympijskytym.cz

Na mistrovství ČR ve veslování na dlouhé dráze se prosadili Cincibuch, Podrazil a Šimánek

Po čtyřech letech se mistrovství ČR ve veslování na dlouhé dráze vrátilo na Vraňansko-hořínský plavební kanál.

Na šestikilometrové trati se závodilo za velmi chladného a větrného počasí. V těžkých podmínkách se na vodě objevilo několik reprezentantů. Byli mezi nimi i účastníci OH 2020 v Tokiu nebo mistři světa a Evropy do 23 let na párové čtyřce.

Mezi skifaři se s aprílovým počasím nejlépe vypořádal Jan Cincibuch následovaný svým parťákem z olympijského dvojskifu Jakubem Podrazilem. Pódium kompletně obsazené veslaři Dukly Praha doplnil na třetím místě Tomáš Šišma.

V kategorii lehkých vah dominoval další duklák a člen veslařské posádky roku 2021 Jiří Šimánek.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: ČVS

Joglová neviděla cíl maratonu v Rotterdamu. Nedoběhla i ze zdravotních důvodů

V první polovině přepálila tempo. Marcela Joglová i kvůli zdravotním problémům nedokončila maraton v Rotterdamu. Elitní česká vytrvalkyně odstoupila na 28. kilometru.

Joglová odletěla do Nizozemska po desetitýdenním soustředění v Keni, kde se dostala do formy. Cílem byl čas 2:28. Jenže necelý týden před startem závodnice Dukly onemocněla a do poslední chvíle se rozhodovala, zda vůbec do závodu nastoupí.

„Nechci se úplně schovávat za nemoc. Něco mi nejspíš vzala, ale určitě mi nepřidala. Každopádně jsem trošku přestřelila start a kolem půlmaratonu jsem začala zpomalovat,” líčila Joglová, která právě první polovinu závodu zvládla v čase, který by jí o tři vteřiny stačil k vítězství na sobotním mistrovství ČR v půlmaratonu.

„Vím, co jsem odtrénovala, takže pro mě nemělo moc smysl dál pokračovat a vystřílet veškerou munici. Teď budeme muset s koučem přehodnotit mé další cíle,” pokračovala dvacátá maratonkyně z MS 2019.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: CPA

Kanoistka Fišerová je plná sil. Těší se na souboje s famózní Foxovou

Kanoistka Tereza Fišerová je před nadcházející sezonou plná sil a odhodlání. Vítězka celkového hodnocení světového poháru vodního slalomu v kategorii C1 za rok 2021 má před sebou jasné cíle. ,,Ráda bych na dosažené výsledky navázala. Cítím, že výkonnost každým týdnem stoupá,“ poznamenala čtyřiadvacetiletá členka Dukly.

Loňský rok byl pro Fišerovou náročný, ale hlavně velmi úspěšný. Jen pro posouzení: šestá na olympijských hrách v Tokiu, stříbrná na mistrovství Evropy v Ivree, zlatá na ME do 23 let v Solkanu (získala i bronz na kajaku), zlatá na mistrovství republiky. K tomu je potřeba připočítat skvělé výsledky ve Světovém poháru (včetně vítězství ve finálovém závodě ve francouzském Pau) či medailová umístění v hlídkách (např. zlato z MS v Bratislavě) a extrémním slalomu.

Bude těžké obhájit loňské pozice?

Uplynulá sezona byla nejen náročná, ale také extrémně dlouhá. Proto jsem si dala větší pauzu, abych dostala zase tu správnou závodnickou chuť. Do přípravy jsem šla plná energie. Věřím, že na dosažené výsledky navážu. Dělám pro to maximum.

Jela jste v přípravě podle zajetých kolejí?

Vše probíhá podobně, jen jsme ještě zařadili speciální hodiny na air biku. Vytrvalostní schopnosti se tím zlepšují. Po čtyřech měsících tréninku se to také potvrdilo.

Co ještě ladíte?

Snažíme se být co nejvíce na vodě. To je v našem sportu zásadní. Absolvovali jsme soustředění na Réunionu, pak v Augsburgu, kde se uskuteční mistrovství světa. Trója ještě úplně neteče, takže se snažíme vymýšlet různé alternativy. Teď jsme třeba v Českých Budějovicích.

Brzy vás čekají nominační závody…

Půjde o dva víkendy po sobě. Měla bych být už slušně rozježděná. Cítím, že výkonnost stoupá.

Na mezinárodní scéně vše vypukne květnovým mistrovstvím Evropy v Liptovském Mikuláši. Obhajobu prvenství v seriálu Světového poháru načnete červnovým závodem v pražské Troji. Znamená pro vás tento domácí podnik něco víc?

Hlavně v tom, že může dorazit moje rodina, kamarádi a známí. Je to svým způsobem svátek. Člověk cítí obrovskou podporu.

Znovu přijdou souboje s australskou hvězdou Jessicou Foxovou…

Jessica je pořád na trošku jiné úrovni. Jenom si přeji, abych se k ní přibližovala víc a víc. Je malý zázrak, že jsem ji vloni v celkovém hodnocení SP porazila. Její výkony jsou komfortní. Na souboje s ní se moc těším.

Říkala jste, že na ni pořádně potrénujete. Posloužila i videa?

Částečně. Po každém závodě si pouštím svoji jízdu i jízdy svých konkurentek. Hlavně pasáže, v nichž byly rychlé. Dá se z toho hodně vyčíst.

Novou olympijskou kanoistickou disciplínou bude extrémní slalom. Co znamená tato skutečnost pro vás?

Nominační kritéria zatím nejsou úplně jasná. Pravidla se tam pořád trochu mění. Každopádně do toho půjdu. Není to pro mě úplně neznámá disciplína. Pravda. Od vodního slalomu se liší, i proto si bude žádat svůj čas na kvalitní trénink. Člověk si ale hlavně musí zvyknout na jinou loď. Určitě to půjde zkombinovat.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA

Kajakář Dostál v Kalifornii dřel. Na deblu si zvyká na rychlejší frekvenci

Žádná změna. Prosluněná Kalifornie rychlostnímu kanoistovi Josefu Dostálovi svědčí, tak proč v přípravě na další náročnou sezonu experimentovat. Čtyřnásobný mistr světa a držitel čtyř olympijských kovů se z měsíčního soustředění v USA vrátil počátkem dubna v dobré náladě.

,,Všechno klaplo, jenom to rybaření nebyla žádná sláva,“ smál se po příletu devětadvacetiletý kajakář armádního klubu Dukla.

Jistě jste dřel jako kůň. Splnil jste objemové plány?

Kvalitně jsme odmakali, co jsme si předsevzali. Bez únavových výpadků či zdravotních peripetií. Dokonce jsme nejezdili jen na singlkajacích, ale došlo i na posádky. Na deblu jsme s Radkem Šloufem trénovali na nové pětisetmetrové tempo, v různých složeních jsme pak pod vedením Honzy Štěrby vyzkoušeli i čtyřkajak.

Jak to šlo?

Na deblu je to oproti kilometrové trati hodně jiné. Průběh záběru je daný rozdílnou frekvencí, která je asi o dvacet záběrů na minutu rychlejší. Ještě v tom nejsme tak vyježdění jako někteří mladší kluci.

Bude tedy těžké se přeorientovat na novou a hlavně kratší olympijskou trať?

Společný trénink s mladými puškami Vorlem a Kukačkou nám leccos naznačil. Jsem ale přesvědčen, že se v průběhu sezony s Radkem zlepšíme a budeme je schopni porážet.

Pro zajímavost. Kolik jste na soustředění najel kilometrů?

Takhle z hlavy vám to neřeknu, musel bych to spočítat podle tréninkového deníku.

Asi jste jen nepádloval. Čím jste si pobyt na jihu v San Diegu zpestřil?

Pár dnů volna jsme využili s parťákem Pavlem Davídkem hlavně k rybaření. Objížděli jsme místní jezera, ale stejně jako vloni to žádná sláva nebyla. Se zlou jsme se potázali. Ryby nám nebraly. Furt nevíme, proč. (směje se) Příjemnější byl pro mě příjezd přítelkyně Anežky Paloudové (reprezentační kanoistka – pozn.). Díky ní jsem v průběhu soustředění neměl žádnou osobní krizi, fungovala jako bezvadná morální podpora a samozřejmě tam také trénovala.

Vloni jste ve stejném sportovním centru museli kvůli covidu nosit roušky a dodržovat přísná opatření. Co letos?

Atmosféra v Kalifornii je pozitivnější než u nás. Roušky jsme nosili do půlky soustředění. Poté vyšlo nové nařízení, vše se rozvolnilo.

Řeší tam lidé válku na Ukrajině?

O té tam moc slyšet není, je to přeci jenom daleko.

Zpět ke sportovnímu dění. Nyní vás čekají tréninkové cykly v Račicích…

Jsou tam pro závodníky regulérní podmínky. Kanál je ideální pro možnost se zlepšovat. Na přelomu dubna a května pak proběhnou nominace. Vyberou se posádky pro světový pohár na singlu, deblu a čtyřkajaku.

S čím do sezony jdete vy osobně?

Řečeno v uvozovkách, bude taková testovací. Jasně, vrcholem je mistrovství světa, ale nevyjíždějí se kvalifikační místa pro olympijské hry v Paříži. Je tu zkrátka prostor na menší experimenty. Rádi bychom třeba obnovili slávu českého čtyřkajaku.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

ILUSTRAČNÍ FOTO: CPA

Koudelka věří, že v příští sezoně bude skákat s elitou. Doma už začal trénovat

Když závodil v Pekingu, bylo to rok, co skokanovi na lyžích Dukly Liberec operovali zraněné koleno. Nedalo se moc čekat, že by se dvaatřicetiletý Roman Koudelka mohl letos výrazněji prosadit, i když 18. místo v olympijském závodě na středním můstku potěšilo. To bylo letošní maximum.

Nejlepší český závodník však věří, že na souboje s elitou pořád má.

Když se ohlédnete za skončenou sezonou, co byste o ní řekl?

Byla o deficitu ve skocích. Všechno se dělalo na poslední chvíli a před olympiádou nebylo na nic pořádně čas. Když jsem se před Pekingem zapojil do světového poháru, bylo to náročné. Pokud jsem nebyl na závodech, tak jsem trénoval v Planici. Doháněl jsem manko a domů se skoro nedostal.

Po olympiádě jste už sezonu uzavřel. Koleno ještě nefungovalo, jak by mělo?

Skákal jsem tam každý den – kvalifikace, závody, tréninky… Únava narůstala a koleno mě dost limitovalo. Sice bych rád pokračoval i při poolympijských startech, ale bylo jasné, že to nemá smysl. S reprezentačním trenérem Vasjou Bajcem jsme se dohodli, že bude lepší, když tohle období uzavřeme a soustředíme se na další sezonu.

Nesrážely vás názory, jestli má cenu s bolavým kolenem pokračovat v kariéře?

Kdepak. Jedu dál. Mám plnou podporu rodiny. Žena je ráda, že to nebalím. Když jsem minulou sezonu nemohl skákat, jen jsem seděl doma. Byl jsem celý nervózní a manželka z toho neměla vůbec radost…

Jaká je situace nyní půldruhého měsíce po olympiádě?

Vrátil jsem se doma k tréninku. Jedná se spíš o stabilizační cvičení, která jsou důležitá právě na koleno. Až při větší zátěži se ukáže, jak kloub zareaguje, ale jsem optimista. Myslím, že letos už to bude dobrý, a že se ukáže, že na souboje se světovou špičkou pořád mám.

Překvapilo vás, že kvůli zklamání ze špatných výsledků opustil skoky kolega z Dukly a reprezentace Viktor Polášek?

Úplně mě to nepřekvapilo. Byli jsme hodně spolu a věděl jsem, že o tom uvažuje.

Zkoušel jste mu to rozmlouvat?

Popravdě ani moc ne. V tuhle chvíli to nemělo cenu. Jeho důvody byly oprávněné, ale pevně doufám, že to nebylo jeho poslední slovo. Myslím, že až si Viktor odpočine a v klidu si všechno srovná v hlavě. Pak se možná za nějaký čas na můstcích znovu objeví.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: olympijskytym.cz

Cyklistka Machačová věk neřeší, znovu chce konkurovat nejlepším

Na další náročnou sezonu v profesionální kariéře se chystá cyklistka Jarmila Machačová. Mistryně světa v bodovacím závodě z roku 2013 bude opět kombinovat dráhu i silnici.

Členka armádního klubu Dukla je v šestatřiceti letech připravena znovu konkurovat těm nejlepším. ,,Věk neřeším. Kolo je můj život, pořád mě baví. Nové výzvy jsou velkou motivací. Ráda bych uspěla na mistrovství světa a Evropy, které se uskuteční ve druhé polovině roku. Umístění v TOP 10 by bylo super,“ netají ambice zkušená závodnice.

V bohaté kariéře Machačová dosáhla řady zajímavých výsledků. Kromě medailí z mistrovství světa (zlato v bodovačce v Minsku 2013, stříbro z Apeldoornu 2011) stála několikrát na pódiu v závodech Světového poháru, je dvojnásobnou mistryní České republiky v silniční cyklistice (2020, 2018) i časovce (2008, 2012).

K úplné spokojenosti jí možná schází start na olympijských hrách. V roce 2008 o něj smolně přišla. Do Pekingu se kvalifikovala, jenže Česká republika mohla využít pouze jedno místo, a přednost tehdy dostala zkušenější Lada Kozlíková, specialistka na stíhačku. ,,Samozřejmě to mrzelo. Tehdy jsem už na dráze konkurovala světové špičce, mohla jsem jet o medaili. Ale takhle to rozhodli,“ krčí rameny. ,,Nedalo se nic dělat.“

Na dalších Hrách v Londýně 2012 byl bodovací závod z programu vyřazen. Machačová se pokoušela kvalifikovat alespoň v omniu, leč neúspěšně. ,,Je škoda, že nám skoro v každém olympijském cyklu mění disciplíny i pravidla. Mě to zasáhlo v nejlepší formě. Vždyť jsem rok po Londýně vyhrála v bodovačce mistrovství světa.“ Vzpomínky na vybojované zlato se občas vrací. ,,Už je to delší dobu. Moc jsem tomu tehdy nemohla uvěřit, vyhrála jsem o pouhý bod před Mexičankou.“

Nyní je ve hře start na OH v Paříži 2024. ,,Všechny důležité závody jsou před námi. Uvidíme, jak to půjde. Potřebujeme s reprezentací vyjet co nejvíce kvalifikačních bodů. Šance tu každopádně je.“

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: Jan Brychta