Úspěšní Dukláci přivezli do Prahy dvě zlata a bronz

Dlouho to vypadalo s českou medailovou sbírkou na olympijských hrách v Paříži velice bledě. Až v samém závěru to vylepšilo trio sportovců armádního klubu Dukla Praha. Martin Fuksa – zlato, Josef Dostál – zlato, Nikola Ogrodníková – bronz. Češti tak nakonec stáli na stupních vítězů pětkrát.

A dnes úspěšní reprezentanti dorazili domů s medailemi na krku. Ze všech povinností, které Martinu Fuksovi a Josefu Dostálovi z olympijského vítězství vyplynuly, si rychlostní kanoisté možná právě průchod pod sprškou šampaňského užívali nejvíc.

„Já doufám, že nějakým způsobem jsem už vzorem pro dospívající od nás z loděnice trošku byl. A jestli nějací přibudou, tak jedině dobře. Snad i díky tomu, že se Pepovi povedl úplně stejný úspěch, teď kanoistika vyroste a začne ji dělat mnohem víc dětí,“ přál si Fuksa.

Také Dostál bere svou novou pozici s klidem. „Od mala jsem zvyklý, že na mě lidi koukají, protože jsem už jako dítě narážel v metru hlavou do dveří,“ pobavil novináře.

Fuksa pospíchal domů do Nymburka, kde si pro něj přichystali přivítání na náměstí. A také se těšil na svou malou dcerku, kvůli které by klidně odjel z Paříže hned po svém triumfu. Jen zodpovědnost vlajkonoše na závěrečném ceremoniálu ho v dějišti her držela. „Těším se na to, jak na mě Emily bude naštvaná, že jsem nebyl dlouho doma. Umí to dát skvěle najevo, i když je jí teprve rok a čtvrt.“

Úplně poslední vyšla z terminálu oštěpařka Nikola Ogrodníková. „Jsem moc pyšná na to, co se mi povedlo. Ta medaile je vybojovaná. Vlastně jsem za ní stála jen já,“ připomněla Ogrodníková, že na začátku roku se ocitla bez trenéra. Nejen, že se v takové situaci dokázala probojovat do olympijského finále, ale také získala první velkou medaili z vrcholné akce po šesti letech hledání.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: CPA

 

Cyklisté Rugovac a Voneš skončili sedmí v madisonu. Výborné vystoupení, poznamenal trenér Kadlec

V závěrečné třetině závodu v madisonu sahala dvojice dráhařů Dukly Praha Jan Voneš a Denis Rugovac po senzační medaili. Poté co nadělili soupeřům kolo se drželi na bronzové pozici. A v cíli nejrychlejšího bodovacího závodu dvojic v historii se radovali ze skvělého pátého místa. Ovšem po dodatečném zásahu rozhodčích pár minut po závodě a korekci výsledků brali nakonec sedmou příčku. Přesto jde o jejich nejlepší výsledek na vrcholné akci.

Olympijskými šampióny se stali Portugalci Iuri Leitao a Rui Oliveira. Stříbro brali Italové Simone Consonni s Eliou Vivianim, které v závěru závodu postihl pád, stejně jako v průběhu závodu další jezdce, třetí byli Dánové Michael Mörköv a Niklas Larsen.

,,I tak osmé místo musíme hodnotit jako výborné vystoupení. V průběhu olympijské kvalifikace jsme nebyli takhle konkurenceschopní jako v olympijském závodě. Prostě to byl výborný den obou kluků a na naše poměry skvělý závod,“ řekl reprezentační trenér Milan Kadlec.

Oba čeští reprezentanti si skvěle načasovali útok. Nejdřív získali dva body za devátý z 20 celkových sprintů, sprinty č. 14 a 15 dokonce vyhráli když jeli osamoceně před celým startovním polem. A po druhém vítězném bodování získali i 20 bodů za získané kolo na ostatní soupeře. Ale po skončení závodu jim zase rozhodčí po korekci odečetli 20 bodů za kolo ztráty.

TEXT: Jaroslav Cícha

FOTO: olympijskytym.cz

Oštěpařky jdou do boje. Špotákovou a spol. čeká v Tokiu kvalifikace

V parádní české atletické disciplíně se v úterý nad ránem představí v olympijské kvalifikaci trojice oštěpařek z Julisky. Barbora Špotáková, Nikola Ogrodníková a Irena Gillarová – to jsou naděje z pražské Dukly na postup do finále.

Světová rekordmanka a dvojnásobná olympijská šampionka Špotáková startuje už na pátých olympijských hrách. Podle svých slov se nyní cítí být v nejlepší formě od porodu druhého syna v létě 2018.

Za úspěch ale považuje už to, že se dokázala do Tokia kvalifikovat. „Ale nehodlám se tím úplně uchlácholit. Nechci se ani příliš ohlížet zpátky. Snažím se žít současností a na minulé olympiády moc nevzpomínat,“ prohlásila čtyřicetiletá veteránka, která triumfovala na OH 2008 v Pekingu a 2012 v Londýně. Před pěti roky se vrátila z Ria s bronzem.

Rodačka z Jablonce se umí na velké akce vždycky připravit a podle vlastních signálů je na tom dobře i letos. „Formu mám. Myslím, že je rozhodně lepší než v roce 2019,“ vzpomněla na šampionát v Dauhá, kde skončila devátá. „To maximum, co se dá udělat, jsme udělali, teď to jenom prodat,“ poznamenala svěřenkyně trenéra Jana Tylčeho.

Její parťačky ze skupiny Jana Železného čeká olympijská premiéra. Víc zkušeností a dalekých hodů má na kontě Ogrodníková. Letos na Zlaté tretře přehodila 65 metrů, pak se ale potýkala se zdravotními potížemi. Měla problémy se žebry a zablokovaným krkem. Ty už jsou ale minulostí.

Nikola Ogrodníková před odletem do Tokia. Foto: CPA

„Fyzicky jsem na tom celý rok dobře. Spíš se pauza kvůli žebrům projevila v technice. Budu čekat, jak se všechno spojí a vrátí do původní techniky, s jakou jsem odjížděla ze soustředění v Africe. Doufám, že to dopadne dobře,“ usmívala se úřadující vicemistryně Evropy.

Na rozdíl od palčivých veder na MS v Dauhá, kde atleti využívali možností unikátního chladicího systému, není v rozpáleném Tokiu nic podobného k dispozici. „Teplo mám ráda, ale tady dělá navíc problém vlhkost. Člověk oběhne kolečko a už z něj valí voda. Musíme hodně pít a víc solit jídlo, abychom doplňovaly minerály,“ líčila Ogrodníková.

Špotáková bude používat led i chladící vestu. „Není to moje počasí. Připravujeme se na to, musíme to nějak zvládnout. Nejlepší by bylo hodit kvalifikační limit napoprvé a hned odejít,“ zmínila.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: CPA