Oštěpař Vadlejch hodnotil sezonu. Finále olympiády mu ukázalo, že se musí ještě o kousíček posunout

Už na začátku září ohlásil oštěpař Jakub Vadlejch, mistr Evropy z Říma a čtvrtý muž z olympijských her v Paříži, ukončení sezony. Důvodem byla únava a vyčerpání z velmi náročného programu. Přednost před finále Diamantové ligy dostal odpočinek.

,,Potřeboval jsem úplně vypnout. Chci, aby tělo i hlava byly připravené na další výzvy. Tou největší bude samozřejmě mistrovství světa v Japonsku,“ poznamenal svěřenec Jana Železného.

Sledoval jste sobotní vyvrcholení Diamantové ligy alespoň u obrazovky?

Ano. Čekal jsem, že si to o prvenství rozdají Peters, Weber a Čopra. Nejvíc jsem tedy věřil Čoprovi, ale těsně mu to nevyšlo.

Peters jej přehodil o jeden centimetr, vás na olympiádě o čtyři…

Jsou to titěrné rozdíly. Do pěti centimetrů je to opravdu i o štěstí. Petersovi přálo.

Nezalitoval jste na chvíli, že v Bruselu neobhajujete diamantovou trofej?

Nešlo o lítost. Cítil jsem, že sezonu musím ukončit dříve, přestože jsem po tělesné stránce víceméně stoprocentní. Letošní soutěžní rok jsem na sebe začal hodně brzy, tedy v březnu. Jde ale celkově o poslední čtyři roky, kdy jsem závodil od začátku do konce. Vloni jsem končil 20. září, a jelikož vím, že za rok je mistrovství světa ve druhé polovině září, tak mě opět čeká velmi dlouhá sezona. I proto jsem tu letošní potřeboval lehounce zkrátit. Alespoň o ty dva týdny.

Hrálo roli i psychické vytížení?

To se musí zažít. Každý závod vyžaduje velmi pečlivou psychickou přípravu. Po Diamantové lize v Lausanne jsem cítil, že už to úplně nedokážu. Zejména po olympiádě, kam bylo celoroční úsilí směřované a kde jsem za mě osobně předvedl snový výkon, i když jsem nakonec skončil čtvrtý.

Před vámi byly ještě dva podniky Diamantové ligy. Konzultoval jste své rozhodnutí s koučem Janem Železným?

Říkal, že to je čistě na mně. Sám byl také vždycky nastavený na vrchol sezony, pak se už závodí takříkajíc za odměnu. Letošní rok byl specifický tím, že měl dva vrcholy – mistrovství Evropy a olympijské hry. Na obou akcích se mi povedlo zaházet skvěle. Připravit se ještě na třetí, kterým bylo finále Diamantové ligy, reálně opravdu moc nejde.

Byli tedy mimoevropané Čopra, Peters či Nadím zvýhodněni, že se upínali výhradně na olympiádu?

Jedná se o jedinečnou akci. Já jsem před tím vyhrál Evropu, ale jak už jsem řekl, podat skvělé výkony na třech vrcholech, je téměř nemožné. Podívejte se na Němce Webera, kterému ve finále Diamantové ligy také došlo. Sám mi říkal, že toho má opravdu dost.

Jak jste si užíval volné chvíle bez oštěpu?

Jsem sportovní blázen. Odpočinek pro mě znamená třeba i túry na horách. Byl jsem v Tatrách, kde jsme chodili od rána do večera. Každý den z toho byly dva vertikální kilometry, takže takové horské soustředění. Hodně jsem jezdil i na kole. Vysadit úplně nemůžu. Finále olympiády ukázalo, že svět je hodně nahoře. Když chci bojovat s nejlepšími, musím se ještě o kousíček posunout.

Letos jste si naostro hodil devětkrát, z toho dvakrát v kvalifikacích. Šlo o pochopitelná omezení kvůli startu na olympijských hrách. Jaký model zvolíte v příštím roce?

Deset, dvanáct závodů je ideální počet. Jde hlavně o to, aby člověk neztratil tu chuť. Může se to zdát jako málo, ale když házíte nějakých dvacet let, víte, že tělo má omezený počet ran, které dokáže schytat a polknout.

Začnete vzhledem k pozdějšímu termínu mistrovství světa déle?

O něco ano.  I tak bych si rád na soustředění v Jihoafrické republice zase hodil. Jinak to ale směřuji na konec dubna. Rád bych objel mítinky Diamantové ligy, kterých bude pět. Určitě chci startovat také na Zlaté tretře. Vše jinak bude záviset na aktuálním zdraví. Za poslední dobu jsem našel klíč, jak trénovat a závodit, aby tělo fungovalo.

Vraťme se ještě k olympijskému vystoupení. Byl jste nastavený na medaili. Jak dlouho jste vstřebával nešťastnou čtvrtou příčku?

Samozřejmě jsem přemýšlel, jestli šlo udělat něco jinak nebo lépe. Ale s čistým svědomím mohu prohlásit, že ne. 88,50 je opravdu extrémně kvalitní výkon. O tom atletika je. Před sezonou jsem si říkal, že když na olympiádě hodím 88 metrů, bude z toho na 99 procent zlato. Tak jsem to měl nastavené. Historie ukazovala, že ve finále olympijských her se vždycky házelo málo. Souvisí to se spoustou faktorů. Například s mediální stránkou či nervozitou, která je úplně někde jinde. Že nakonec za 88,50 nebudu brát medaile, mě absolutně nenapadlo. Vždyť je to můj TOP 3 pokus kariéry na velké mezinárodní akci. V Tokiu jsem získal stříbro za vzdálenost kratší o téměř dva metry. Až budoucnost ukáže, zda v tomto trendu pojede mužský oštěp dál či se jednalo o ojedinělý závod. Od doby změny těžiště v roce 1986 by byl tento hod na olympijských hrách pětkrát zlatý. V Paříži na stupně bohužel nestačil. Oštěp byl jednou z absolutně nejsilnějších atletických disciplín. Mám nejvýše položené čtvrté místo v historii. Člověk se s tím musí vypořádat a jet dál. Časem budu možná vnímat jen ten krásný výkon.

Jistě jste po příletu toužil na chvilku vypnout a nevnímat okolí…

Máme chaloupku u Strakonic. Snažíme se tam s rodinou trávit co nejvíce volného času. Vždycky si tam hezky odpočinu.

Mediální tlak na vaši osobu byl enormní. Svědčilo vám pasování do nevděčné role medailisty?

Do závodů chodím s čistou hlavou. Vůbec si tyhle věci nepřipouštím, nevnímám je. Jsem maximálně soustředěný na den D. Tělo i hlava musí být v ideálním rozpoložení.

Při triumfu na červnovém mistrovství Evropy v Římě jste poslal oštěp do vzdálenosti 88,65 posledním pokusem. Takové vítězství se povede možná jednou za život, souhlasíte?

Byl to scénář, jaký jen tak nepřijde. Je hezké hodit v první sérii daleko, všem sebrat dech a pak to nějak doházet. Ale ty emoce, když se to povede tak, jak se to povedlo mně, jsou pak mnohem větší. Mají úplně jiné grády. Dát mat šestým hodem je neskutečné. Možná už nikdy nic podobného nezažiju. Myslím, že Bára Špotáková to během kariéry zažila také jen jednou – při olympiádě v Pekingu 2008. Je to opravdu specifická záležitost. Z těla vydolujete poslední zbytky, které v sobě máte. Je to přesně ten moment, kvůli němuž sport tak dlouho děláte.

Co pro vás znamená titul pro nejlepšího Evropana?

Jeden ze splněných snů. Už mi schází pouze zlata z mistrovství světa a olympiády. (usmívá se) Jsou to stále pořádné výzvy.

Myslíte, že se za rok při MS v Tokiu znovu objeví Pákistánec Nadím, jenž letos vyhrál olympiádu, ale jinak se na velkých akcích neobjevuje?

Dal bych za to ruku do ohně. Letos závodil jen jednou. Je to ojedinělý jev napříč sporty. Jelikož mu to vychází, tak nic asi měnit nebude. Nám ostatním nezbývá než hodit dál než on.

Bude vám 34 let. Co znamená tohle číslo v kariéře vrcholového oštěpaře?

Je to individuální. Někdo dokáže oštěp poslat k devadesáti metrům i v devětatřiceti. Tělo je neskutečný nástroj. Je v něm mnohem víc, než si většina lidí dokáže představit. Trenér Železný hodil v pětatřiceti skoro třiadevadesát metrů. Možné je všechno. Jen nesmí přijít fatální zranění. Dělám všechno, i díky skvělému týmu lidí kolem sebe, aby se mi tohle nestalo.

TEXT: Pavel Král

FOTO: CPA

 

Těsně pod stupni. Tereza Kneblová byla v Ivree čtvrtá v kayak crossu

Nepopulární čtvrtou pozici obsadila na Světovém poháru ve vodním slalomu v disciplíně kayak cross Tereza Kneblová. Závod v italské Ivree opanovala Mallory Franklinová z Velké Británie.

Kneblové nová olympijská disciplína svědčí. Finále v rámci elitního seriálu jela už potřetí. V červnu v Troji skončila čtvrtá, v Krakově týden poté druhá. V Ivree si finálovou účast pochvalovala. ,,Byla jsem nadšená, že jsem mohla jet v tak skvělém obsazení,“ narážela na složení silné čtveřice, v níž kromě vítězné Franklinové nescházely olympijské medailistky Kimberley Woodsová z Velké Británie a Australanka Noemie Foxová. ,,Technicky na to ještě úplně nemám, ale když na tom zapracuju, můžu se ještě zlepšit. Strašně jsem si to užila. Výkon nebyl špatný, na takhle dobré holky ale zatím  nestačí,“ říkala s úsměvem.

Čtvrtfinále pak bylo konečnou pro další dukláky – Kateřinu Bekovou a Jakuba Krejčího.

TEXT: ASC Dukla/pk

FOTO: Kanoe.cz

Kajakář Krejčí doplatil ve finále na chybný průjezd patnáctky. V Ivree nakonec skončil sedmý

Kajakář Jakub Krejčí odjede z italské Ivrey s velmi smíšenými pocity. Sedmé místo v závodě Světového poháru se samozřejmě počítá jako výborný výsledek, nicméně vodní slalomář Dukly mohl pomýšlet ještě výše. Medailové naděje však pohřbila chyba ve finálové jízdě na brance číslo 15.

Krejčí si každopádně věřil. Vyhrál kvalifikaci a ze semifinále postupoval jako třetí nejlepší. Obě jízdy navíc zvládl bezchybně. I do té finálové vyrazil patřičně sebevědomý. Jenže před nájezdem do patnáctky si pádlem nešťastně tyčku odhrnul a branku neprojel. Následovala padesátivteřinová penalizace a konec nadějí na pódium.

,,Tyčku jsem si zhoupl. Ani jsem nevěděl, jestli jsem v té bráně byl nebo ne,“ vrátil se ke klíčovému okamžiku dvaadvacetiletý mladík. V celkovém hodnocení Světového poháru zatím figuruje na 2. místě. Za týden tak ve španělském La Seu d’Urgell pojede o hodně. ,,V Ivree jsem se na vodě cítil hrozně dobře. Formu mám. Snad mi to klouzne i v Seu a neudělám hloupé chyby,“ přál si před vyvrcholením elitního seriálu.

TEXT: ASC Dukla/pk

FOTO: Jure Lenarcic

Kanoistky Tereza Kneblová a Martina Satková si při SP v Ivree vyjely TOP 10

Ve 4. závodě Světového poháru ve vodním slalomu si velmi dobře vedly závodnice armádního klubu Dukla. V italské Ivree dosáhly kanoistky Tereza Kneblová a Martina Satková na umístění v TOP 10. Kneblová skončila osmá, její parťačka devátá. Z vítězství se radovala Gabriela Satková, sestra Martiny.

Obě duklačky bohužel ve finále zásadně chybovaly a připsaly si padesátivteřinovou penalizaci. ,,Věřila jsem si. Ale bohužel hned po startu jsem nechytila dobrou vodu. Trápila jsem se a pak jsem ke všemu ve spodní části trati zapadla do válce a neprojela branku. Finále se mi zkrátka nepovedlo,“ konstatovala Martina Satková při hodnocení.

TEXT: ASC Dukla/pk

FOTO: Jure Lenarcic

Trenér Janáček už nepovede tyčkařku Švábíkovou. Ta se rozhodla pro změnu

Tři roky trvala spolupráce české rekordmanky ve skoku o tyči Amálie Švábíkové s koučem Štěpánem Janáčkem, jenž je zároveň šéftrenérem atletiky v Armádním sportovním centru Dukla. Od příští sezony už Švábíkovou povede bývalá reprezentantka Jiřina Kudličková (za svobodna Ptáčníková).

Ukončení spolupráce je poměrně překvapivé, vždyť pod Janáčkem udělala Švábíková velký výkonnostní skok. V srpnu na olympiádě v Paříži dosáhla na skvělé 5. místo, navíc přeskočila laťku ve výšce 480 centimetrů, čímž pokořila národní rekord právě své budoucí trenérky.

„Štěpánovi jsem vděčná za jeho veškerou práci, kterou jsme spolu za ty tři roky odvedli, a za to, kam až jsem se výkonnostně posunula. Nicméně už na začátku jsme se dohodli na tříleté spolupráci, která se datovala do letošní olympiády. Po třech letech jsem cítila potřebu udělat ještě jeden krok vpřed, získat novou energii a motivaci. Ráda bych ale podotkla, že jsme se rozešli v přátelském duchu a Štěpánovi v jeho další práci přeji mnoho štěstí a ať se mu daří,“ poznamenala.

Janáček mimo jiné zmínil i svou větší pracovní vytíženost v Dukle. ,,Změnil se mi úvazek na funkci šéftrenéra. Amálka je navíc členkou USK Praha, což bylo často organizačně docela složité. Věřím, že se jí bude v dalších letech dařit a bude vozit medaile z velkých akcí a bude tahounem české atletiky. Jsem přesvědčený, že potenciál na to má,“ uvedl.

Pro Kudličkovou bylo oslovení od Švábíkové poměrně překvapující. „Se Štěpánem se dobře známe, je to skvělý trenér a s Amálkou dokázali výjimečné věci. Od začátku jsem sledovala jejich výkonnostní progres, výsledky a úspěchy, takže mě překvapilo, že chtějí tuhle fungující spolupráci ukončit. Dlouho jsem její nabídku promýšlela a nebylo to jednoduché rozhodnutí. Beru tuhle svoji novu roli s pokorou a respektem. Věřím, že dokážeme navázat na úspěšnou vlnu a třeba ji ještě posunout o kousek dál,“ řekla bývalá vynikající závodnice a mistryně Evropy z roku 2012.

TEXT: ASC Dukla/pk

FOTO: CPA

Vlach v pětibojařské kariéře pokračuje! Kvůli novince se více zaměří na silovou vybavenost

Byl na vážkách. Pokračovat v úspěšné kariéře nebo skončit? Přednost dostala první varianta. Vyřazení koňského parkuru z moderního pětiboje Martin Vlach dosud vstřebává těžce, přesto se v sedmadvaceti letech pokusí o co nejlepší zvládnutí formátu s tolik diskutovanou překážkovou disciplínou.

,,Dal jsem si chvilku na rozmyšlenou. Sedli jsme si s trenéry a řekli si, co bychom si představovali do budoucna. Došli jsme k závěru, že by bylo dobré, abych pokračoval,“ přiblížil důležitý okamžik při rozhodování o své pětibojařské budoucnosti.

Na nedávných olympijských hrách v Paříži obsadil nejlepší český závodník poslední doby až 19. místo. Na vině byla především pasivní bilance v základním kole šermu. Vyhrál jen 12 soubojů z 35, čímž si postupové ambice velmi zkomplikoval. Málokdo však ví, že musel v olympijském roce výrazně omezit začátek přípravy. Na podzim si totiž nešťastně přivodil zlomeninu 7. krčního obratle… Limitovaný tím byl právě v šermu i v plavání. V tréninkové intenzitě musel výrazně slevit. ,,I tak jsem chtěl v Paříži absolvovat oba závodní dny. Zklamání tam samozřejmě bylo. Věci si ale dokážu řešit sám. Už je to pryč,“ říká rezolutně.

Nyní před ním stojí nová výzva. Překážková disciplína vyžaduje především silové a gymnastické schopnosti. ,,Nebudu jediný, pro koho to bude novinka. Někomu to půjde líp, někomu hůř. Určitě to nikdo zatím nemá vypilované k dokonalosti. Proto je lepší do toho naskočit hned.“

Jak již bylo řečeno, důraz bude v tomto případě kladený na silovou vybavenost. Pětibojaři budou ručkovat, přelézat a podlézat překážky, ‘zhoupnou‘ se i na kruzích. ,,Zkouším to nějaké dva týdny. Na hodnocení, jak mi to jde, je zatím brzo. Ale věřím, že to zásadní problém nebude,“ poznamenal.

Jiný způsob tréninku

I na Dukle se momentálně řeší možný post trenérského specialisty. ,,Určitě si s tou myšlenkou pohráváme. Naše dráha je ale od klasického překážkového parkuru trochu odlišná. Vyzkoušíme, co jde, co ne. Jiný způsob tréninku by paradoxně mohl pomoci i při zlepšení v jiných disciplínách, budeme silnější a možná i dynamičtější. Uvidíme.“

Rozhodně nehodlá nic uspěchat. Ví, že tělo musí být na nové prvky připravené. ,,Hodně posilujeme. Je potřeba si i ruce omlátit, abychom je neměly potrhané. Teď jdeme spíše doprovodnou cestou cvičení než specializací na samotnou dráhu,“ upřesnil.

Pátý muž z Her v Tokiu 2021 zatím netuší, kdy si nový formát otestuje v soutěžním pojetí. ,,V poolympijské sezoně zase o tolik nejde. Hlavní vrcholy, tedy mistrovství světa a Evropy, přijdou až v létě. Nehodlám se někam hnát. Klidně vynechám i první dva závody Světového poháru. Chci být dobře připravený. Teď vám třeba neřeknu, zda budu svým soupeřům v Česku vůbec schopný konkurovat.“

Na mysli má především mladší generaci. Junioři již novinku bez koní zajížděli v uplynulé sezoně. ,,Mladíci mají v tomto směru samozřejmě jistou výhodu. Už to rok, dva trénují. Momentálně jsou někde jinde než my, co jsme do toho teprve naskočili. Věřím, že se to časem srovná.“

V listopadu by se na kongresu UIPM (Mezinárodní pětibojařská unie) měl finalizovat formát pro další olympijský cyklus. ,,Právě u dráhy se dají ještě očekávat změny pravidel, něco má proběhnout i u šermu. Až poté si tedy uděláme definitivní obrázek o jednotlivých disciplínách a nastíníme priority v přípravě,“ připomněl důležitou okolnost Martin Vlach.

TEXT: Pavel Král

FOTO: Filip Komorous

Müller zakončil sezonu na MČR třemi starty během tří hodin! Cení si stabilní formy a hlavně dosažených časů

Dělal, co mohl. Na mistrovství republiky družstev v Táboře si specialista na čtvrtku překážek Vít Müller střihl během necelých tří hodin hned tři (!) disciplíny. Nad ploty neměl konkurenci, na hladké dvoustovce skončil druhý v osobním rekordu a k vítězství pomohl štafetě na 4×400 metrů. Přesto nakonec atleti Dukly skončili těsně druzí za Univerzitou Brno.

,,Mrzí mě, že to uteklo o pouhých devět bodů. Mít tam o dva sportovce víc, slavili bychom my,“ je přesvědčen osmadvacetiletý rodák z Nymburka. ,,Brno bylo v Táboře v o něco lepší sestavě. Nám někteří lepší závodníci scházeli. I tak jsme byli blízko,“ konstatoval.

Müller nedělní odpoledne odstartoval krátce před třetí hodinou. Čtyřstovku překážek prolétl ve velmi dobrém čase 49,41 a vedle tučných bodů získal i výkonnostní bonus. Formu záhy potvrdil i na dvoustovce, na níž si vytvořil osobní rekord (21,00). ,,Když už to jednou za čas jdu, tak je poměrně jednoduché si ten osobák vylepšit. Ke všemu v lehkém protivětru, takže paráda“ poznamenal s úsměvem. Na závěr pak zvládl i štafetu. ,,Naposledy jsem něco podobného absolvoval, když jsem byl o dost mladší. Také to míň bolelo.“

Obavy z možného zranění při velmi nakumulovaném programu jej neprovázely. ,,V teplých podmínkách jsem se toho nebál. Byl to poslední závod sezony. S trenérem (Jiří Kmínek) jsme se rozhodli, že zkusíme pro Duklu urvat co nejvíce bodů. Tenhle plán vyšel myslím velmi dobře,“ líčil spokojeně.

Stabilní výkonnost prokazoval Müller v celé sezoně. Asi největší radost prožil při červnovém republikovém šampionátu ve Zlíně, kde pokořil ostrý limit pro start na olympijských hrách v Paříži (48,41). ,,Toužil jsem po tom už v rozběhu. Dal jsem do toho všechno, ale o půl vteřiny to nevyšlo. Před finále jsem už nevěděl, co změnit. Jen jsem lehce upravoval kroky a najednou to tam bylo.“

Velmi si pochvaloval i opravný běh na olympiádě, kde dosáhl kvalitního času 48,96. ,,Běžet pod devětačtyřicet, je vždycky super. Nejsem závodník, který dokáže úplně to nejlepší předvést na takto významné akci. Většinou bývám dost nervózní a v konci mi to bere hodně síly. Snažím se s tím pracovat. Mám to od přírody. Výkonu z Paříže si proto opravdu cením.“

Atlet Dukly zvládl od 11. května celkem osmnáct ostrých venkovních startů, čtvrtku překážek z toho běžel třináctkrát. ,,Vytíženost byla velká. S tím, co jsem na dráze předvedl, jsem spokojen. Hlavně pak s dosaženými časy,“ říká bez váhání.

Po odpočinku se další Müllerovy touhy budou upínat k mistrovství světa v Tokiu. Kvalifikačním kritériem je čas 48,50. ,,Limit na olympiádu letos splnilo 37 běžců ze čtyřiceti, což vypovídá o ohromné kvalitě. S Tokiem to bude podobné. Ale udělám maximum, abych to dal.“

TEXT: Pavel Král

FOTO: ČAS/Jan Houska

Atleti Dukly Praha na mistrovství ČR družstev těsně druzí

O pouhých devět bodů uniklo atletům Dukly Praha prvenství na mistrovství České republiky družstev v Táboře. Přestože v devíti disciplínách dokázali zvítězit, tak je těsně předčili závodníci Univerzity Brno, třetí skončila Škoda Plzeň.

Své disciplíny ovládli Tomáš Němejc na 100 m časem 10,54, na 200 m byl nejrychlejší Ondřej Macík (20,95), trať 1500 ovládl Jan Friš (3:44,49), 400 m př. Vít Müller (49,41), 3000 m př. Jáchym Kovář (9:05,25). V tyči vyhrál výkonem 547 Filip Bartoněk, kladivo Patrik Hájek (69,15). A nejrychlejší byly i obě štafety – 4×100 m ve složení Tomáš Němejc, Jiří Polák, Ondřej Macík, Matyáš Koška (40,44) a 4×400 m v sestavě David Bix, Bořek Pešta, Jiří Polák, Vít Müller (3:10,75).

Ženám Dukly se již tolik nedařilo a obsadily 6. místo, zlato vybojoval Olymp Praha. Na nejvyšší stupeň vystoupily ze závodnic Dukly pouze trojskokanka Emma Maštalířová (12,84) a oštěpařka Martina Píšová (51,51).

Celkové pořadí:

Muži: 1. Univerzita Brno 284 bodů, 2. Dukla Praha 275, 3. Škoda Plzeň 211.

Ženy: 1. Olymp Praha 298, 2. Škoda Plzeň 273,50, 3. USK Praha 206,50, …6. Dukla Praha 138.

TEXT: ASC Dukla Praha/jc

FOTO: ČAS/Jan Houska

 

Fotogalerie: Medailový ceremoniál na MS v Prostějově v parašutismu nesl i stříbrnou českou stopu…

Předávání medailí z 38. ročníku FAI mistrovství světa v parašutismu na centrálním kurtu Tennis clubu v Prostějově neslo i českou stopu.

Krásné stříbro si v přesnosti přistání vyskákal devětačtyřicetiletý matador Hynek Tábor. Reprezentanti z Dukly dosáhli i dalších výborných výsledků. V TOP 10 se v hodnocených disciplínách umístili hned desetkrát!

 

 

Tábor si na mistrovství světa v parašutismu vyskákal stříbro v přesnosti! K dalším medailím scházel kousek

Jedinou českou medaili získal na 38. ročníku FAI mistrovství světa v parašutismu Hynek Tábor. Skvělé 2. místo si vyskákal v přesnosti přistání. V Prostějově byl v této klasické parašutistické disciplíně lepší pouze fenomenální Němec Stefan Wiesner.

Devětačtyřicetiletý člen armádního klubu Dukla vybojoval druhou pozici až v dramatickém tiebreaku. Francouze Thomase Jeannerota porazil při druhém rozeskakování. Na MS tak dosáhl na kariérní maximum, jeho nejlepšími výsledky byla dosud třetí místa. ,,Snažil jsem se být soustředěný. Mám už něco za sebou. Bylo třeba se od tlaku oprostit a povedlo se,“ těšilo ho.

Za výborným výsledkem stojí v jeho případě tvrdá dřina. ,,Styl na přesnost jsem hodně předělal. V minulé sezoně jsem měl určité problémy, tak jsem se vrátil k tomu, co mi sedělo, když jsem byl mladší. Pracoval jsem na tom celý rok. Věřil jsem, že to znovu začne fungovat a tohle je odměna,“ rozplýval se.

Prvenství Wiesnera se vcelku očekávalo. Potvrdil to i trenér Libor Jiroušek. ,,Je na tuhle disciplínu neskutečně talentovaný. Přesto ho na posledních dvou Světových pohárech Olda Šorf porazil. Paradoxně mu tato skutečnost asi pomohla. Soustředil se víc než obvykle. Sedlo mu to tady.“

Čtvrtý ve stejné disciplíně skončil o pouhý centimetr Miloslav Kříž. Umístění v TOP 10 bral ještě Oldřich Šorf.

V individuální akrobacii obsadil 8. pozici Petr Chládek, šestapadesátiletý Jiří Gečnuk skončil desátý. Závod ovládla Čína, která měla na prvních pěti místech hned čtyři (!) zástupce. ,,Tři z nich jsou ještě junioři,“ přidal jistou pikantnost Jiroušek. ,,Číňané tuhle disciplínu posunuli do jiné dimenze. Věnují jí strašně moc peněz a času. Proto si výsledků v elitní desítce vážíme,“ poznamenal Jiroušek.

V absolutním pořadí jednotlivců (přesnost + akrobacie) byl Tábor šestý, Kříž sedmý a Šorf desátý.

Smolná čtvrtá místa si parašutisté z Dukly připsali v týmových soutěžích, jak v přesnosti přistání, tak kombinaci. V obou případech je dělil od pódia jediný centimetr!

Mrzí především přesnost, v níž dukláci obhajovali prvenství z předchozích tří šampionátů. Na vině byl hlavně výpadek v pátém kole. Před ním byl tým ve vedení. ,,Bohužel jsme vychytali horší podmínky. Vítr se tam stočil, dopad nebyl jednoduchý. Škoda,“ přiblížil klíčový moment Tábor.

I tak borci z Prostějova zaslouží za své výkony absolutorium. Mistrovství probíhalo v náročných podmínkách, teploty neklesaly pod třicet stupňů. ,,Všichni jsme vyčerpaní, máme toho dost. Medaili ale s klukama určitě oslavíme,“ ujistil Tábor.

Slavnostní zakončení šampionátu s vyhlášením výsledků proběhne v Prostějově v pátek od 19 hodin na centrálním kurtu hotelu Tennis Club.

Výsledky:

Kombinace – týmy: 1. Německo, 2. Čína, 3. Francie, …4. ČR (Gečnuk, Chládek, Kříž, Šorf, Tábor)

Přesnost přistání – týmy: 1. Katar 27, 2. Německo 27, 3. Francie 27, 4. ČR 28

Přesnost přistání – jednotlivci: 1. Wiesner (Něm.) 4, 2. Tábor (ČR) 6, 3. Jeannerot (Fr.) 6, …4. Kříž 7, 10. Šorf 11 (oba ČR)

Akrobacie – jednotlivci: 1. Yu 28,95, 2. Wei 30,72, 3. Du 30,76 (vš. Čína), …8. Chládek 33,80, 10. Gečnuk 34,93 (oba ČR)

Kombinace – jednotlivci: 1. Wiesner (Něm.) 10, 2. Yu (Čína) 12, 3. Griesheimer (Něm.) 12, …6. Tábor 17, 7. Kříž 18, 10. Šorf 20 (vš. ČR)

TEXT: Pavel Král

FOTO: ASC Dukla