Aktualita Archivy - Strana 20 z 208

Na atletický trůn usedl počtvrté v řadě evropský šampion Vadlejch! V anketě předčil oštěpařskou kolegyni Ogrodníkovou

Zlato z Evropy nad bronzem z olympiády. Atletem roku 2024 byl v sobotu vyhlášen oštěpař Jakub Vadlejch. V hlasování atletických funkcionářů, trenérů a novinářů nasbíral o 22 hlasů více než jeho oddílová kolegyně z armádního klubu Dukla Nikola Ogrodníková, třetí žena z letních Her v Paříži. Třetí skončila tyčkařka Amálie Švábíková.

Prestižní ocenění získal Vadlejch počtvrté v řadě. V Římě dosáhl na ME na své první velké zlato, na olympiádě byl smolně čtvrtý, když jej od bronzu dělily pouhé čtyři centimetry.

,,Tři kluci se probudili v lepší náladě, ale já jim příště ukážu,“ vzkázal Vadlejch, jemuž se nedávno narodila druhá dcera Ella. A rovněž přiblížil své plány na příští sezonu. ,,Motivace na mistrovství světa v Tokiu je velká, chci zabojovat o další medaili. Teď manželce pomáhám a spím tak tři hodiny denně. Snažím se rodině dát co nejvíce času, brzy se ale musí začít dřít.“

Také Ogrodníková má za sebou sezonu snů. Českou atletiku zachránila na olympijských hrách jedinou medailí. Ve třetí sérii poslala štěp do vzdálenosti 63,68 metru, což jí vyneslo nádhernou bronzovou medaili.

,,Když se dívám zpětně na videa, tak jsem ráda, co jsem dokázala, Chtěla bych hodit i víc. Měla jsem kolem sebe široký realizační tým, něčím jsem si prošla a krásně to dopadlo,“ prohlásila s úsměvem Ogrodníková, jež publikum nadchla i svým pěveckým a tanečním vystoupením.

Na slavnostním vyhlášení ankety v pražském hotelu Ambassador Zlatá husa se v TOP 10 umístili ještě další tři atleti z ASC Dukla.

Překážkářka Nikoleta Jíchová dorovnala v anketě loňské 8. místo. Dálkaři Radek Juška a Petr Meindslchmid, kteří do Armádního sportovního centra přestoupili k 1. říjnu, obsadili 7. respektive 9. místo.

Objevem roku je devatenáctiletý desetibojař Tomas Järvinen.

Pořadí ankety za rok 2024: 1. Jakub Vadlejch 1397 bodů, 2. Nikola Ogrodníková 1375, 3. Amálie Švábíková 1136. Trenér roku: David Sekerák (oštěp). Junior roku: Manuel Lurdes Gloria (400 m). Objev roku: Tomas Järvinen (desetiboj).

TEXT: Pavel Král

FOTO: CPA

Fuksa se od triumfu na olympiádě pořádně nezastavil, popularita si žádala své. Teď už znovu myslí na vodu

Pokud jste olympijským vítězem, stáváte se nesmrtelným. A ve společnosti bezpochyby velmi populárním a žádaným. Své o tom ví Martin Fuksa, kanoistický šampion z letních Her v Paříži. ,,Mediální zájem je obrovský. Zvládnout vše, co s tím souvisí, je fakt náročné,“ přiznal novinářům na vyhlášení ankety o nejlepšího armádního sportovce roku, v níž skončil těsně druhý za kajakářem Josefem Dostálem, svým oddílovým kolegou z Dukly.

Natáčení, podpisových akcí, rozhovorů či besed má za sebou od srpnového triumfu nespočet. ,,Lidé z jedné agentury se mi starají o kalendář. Jinak bych to nedával. Všem vyhovět nelze, pořád to mám nabité,“ krčí rameny.

Na vlastní kůži tak pocítil, co úspěch pod pěti kruhy znamená. S loňským titulem mistra světa se to prý vůbec nedá porovnávat. ,,Jsme malý sport. Olympiáda je mnohem rozměrnější. Lidé vás zastavují na ulicích, chtějí se fotit, dokonce vám vypráví, jak ten závod prožívali. Spousta jich u toho brečela. Jsou to hezká setkání. Na druhou stranu už nemám tolik energie. Přál bych si, aby vše už na chvíli ustalo a já se mohl vrátit k plnohodnotnému tréninku,“ řekl s upřímností.

Olympijskou medaili si pověsil na krk v jedenatřiceti letech, až při třetím startu. V Riu 2016 a Tokiu 2020 projel cílem vždy jako pátý. Fuksa říká, že sportovně dospěl. ,,Z vrcholných akcí jsem míval trochu respekt. Nevěděl jsem, jestli dokážu porazit každého, ale vloni se to ziskem titulu mistra světa na kilometru zlomilo. Najednou jsem byl přesvědčený, že to jde a chtěl jsem to zopakovat. Celý ten rok jsem si hrozně věřil, tréninky byly skvělé. Lépe fyzicky jsem se ve svém životě necítil. Hlavu jsem měl strašně silnou. Povedlo se to náramně.“

Rozhodně ale není z těch, kteří by se k slavnému vítězství neustále vraceli. ,,Samozřejmě tuším, že mě tento okamžik bude provázet do konce života. Na věci z minulosti se však nerad upínám. Potřebuji získat další motivaci a zase něco pořádného předvést. Znovu se potřebuji naladit na sportovní notu, hlavně tedy k jízdě na vodě,“ sdělil s úsměvem k nejbližším plánům.

TEXT: Pavel Král

FOTO: CPA

„Byl to rok snů,“ řekl Dostál po vyhlášení ankety a děkoval Dukle

Na hrách v Paříži získal jedenatřicetiletý kajakář Josef Dostál už pátou olympijskou medaili, ale poprvé se radoval ze zlata, když ovládl závod na 1000 metrů. Životní sezonu pak doplnil ještě zlatem a bronzem na světovém šampionátu v uzbeckém Samarkandu. Ve středu 30. října se stal podruhé vítězem prestižní ankety Armádní sportovec roku.

„Byl to rok snů. Nejen po sportovní stránce, ale celkově i v mém životě. Vše se povedlo na vodě i lidsky, přítelkyně Anežka (Paloudová) se stala mou snoubenkou a před námi je svatba. Obávám se, že něco podobného zopakovat, bude nesmírně těžké,“ poznamenal při rozhovoru s novináři Josef Dostál, který se stal Armádním sportovcem roku podruhé. Předtím se radoval v roce 2016.

Zlata z Paříže si cenní nesmírně. „To, že jsem vyhrál, je pro mě splnění takového životního snu. Když se koukám na ten závod a slyším komentář Tomáše Budky, tak mi přebíhá mráz po zádech. Jestli to mají tak trochu i příznivci, že to vyvolává dobrý pocit, nějaký pocit štěstí, tak za to jsem ohromně rád a za to bych všem chtěl poděkovat,“ řekl Dostál.

Za úspěchy prý stojí ale celý tým, trenéři a zázemí na Dukle. „Trenéři si mě vyhlédli v roce 2010 a Karel Leština mě dovedl ke čtyřem olympijským medailím. Já ale cítil, že potřebuji nějakou změnu. Ta přišla s trenérem Pavlem Davídkem v roce 2022 a na Dukle mi dali důvěru, i když se první mistrovství světa nepovedlo. Vytrvali jsme, snažili nastartovat moje tělo, aby bylo připravené na olympijské hry a to se zdařilo. Vytvořili jsme spolupracující dvojici, snažili se vše povýšit na co nejvyšší úroveň. Ale tento úspěch není výdobytkem posledního roku, ale díky Dukle,“ zdůraznil Josef Dostál.

Kamna se budou hodit

Poukázal i na spolupráci s Martinem Fuksou a celým jeho týmem. „Převzali jsme nějaké věci a i proto, mě mrzí, že tu nemohla být dvě první místa,“ sdělil vítěz ankety, který si odnesl i cenu – krbová kamna značky Haas + Sohn. „Rozhodně je užiji. S Anežkou jezdíme často k jejím rodičům a tam se na náš ´vejminek´ hodí. Snad to stihneme nainstalovat do vánoc a ohřejeme si na nich svařák,“ usmíval se šampion.

Nyní si dopřává trochu zaslouženého odpočinku, ale v hlavě již má příští sezonu. „Máme doma v Račicích evropský šampionát, kde bych se chtěl ukázat v tom nejlepším světle. No a potom na mistrovství světa v Miláně chci být rovněž úspěšný. Rád bych jezdil i mix s Anežkou, ale nevím zda-li to půjde dobře časově skloubit. Prioritou je určitě kilometr,“ dodal Josef Dostál.

TEXT: Jaroslav Cícha

FOTO: CPA a ASC Dukla

Triumf po osmi letech. Armádním sportovcem roku je kajakář Josef Dostál! Na pódiu dokonce zazpíval

Prestižní anketu Armádní sportovec roku ovládl kajakář Josef Dostál. V pomyslné bitvě olympijských šampionů z Paříže předčil kanoistu Martina Fuksu, loňského vítěze. Rozhodlo o tom hlasování trenérů, funkcionářů a odborníků z řad Armádního sportovního centra Dukla. Na třetím místě skončila bronzová olympijská medailistka v oštěpu Nikola Ogrodníková.

V osmadvacetileté historii ankety usedl Dostál na duklácký trůn podruhé. Poprvé si ovací užíval před osmi lety, kdy si z olympijských her v Riu přivezl stříbro a bronz. Trenérem roku se stal jeho kouč Pavel Davídek.

Ve 31 letech prožil Dostál životní sezonu. Na olympiádě si na kilometrové trati dojel pro vysněné zlato, titul získal i na mistrovství světa na neolympijské pětistovce. V mixu ještě se snoubenkou Anežkou Paloudovou vybojoval bronz. ,,Trošku mě mrzí, že se dnes neudělovala dvě první místa. Rád bych tu stál společně s Martinem Fuksou. I on by si to zasloužil,“ řekl s upřímností na pódiu při po převzetí hlavní ceny, kterou byla krbová kamna.

Poté dokonce předvedl i své hudební schopnosti s kytarou, zaplněnému sálu zazpíval píseň Bon soir mademoiselle Paris od skupiny Olympic.

Stejně starý Fuksa rovněž dosáhl na kariérní vrchol. Olympijské finále zvládl málo vídaným způsobem start – cíl, do bohaté medailové sbírky přidal i stříbro a dva bronzy z ME a MS.

V nejlepší šestici se dále objevili oštěpařský mistr Evropy Jakub Vadlejch, parašutista Hynek Tábor (vicemistr světa v přesnosti přistání) a vodní slalomářka Martina Satková, která obsadila 2. místo v celkovém hodnocení Světového poháru mezi kanoistkami.

Na slavnostním vyhlášení v Domě armády získal ocenění pro nejlepšího juniora cyklista Kryštof Bažant, vicemistr Evropy v cross country a bronzový z cyklokrosového mistrovství světa. Malým kolektivem roku se stali veslaři Miroslav Vraštil s Jiřím Šimánkem, šestá nejlepší posádka v kategorii lehkých dvojskifů na olympijských hrách v Paříži.

Cenu UNIASK získal Vlach, loučily se legendy

Rovněž se předávaly ceny v kategoriích Unie armádních sportovních klubů. Tu hlavní převzal sedmadvacetiletý moderní pětibojař Martin Vlach, osmý muž z letošního mistrovství světa.

Velký aplaus si vysloužili také sportovci loučící se s aktivní kariérou – atleti Pavel Maslák, Vítězslav Veselý a veslaři Miroslav Vraštil s Jiřím Šimánkem.

Za skvěle odvedenou trenérskou práci se děkovalo Liboru Capalinimu (moderní pětiboj) a Rudolfu Černému (atletika).

Pochvala za reprezentaci

Jménem ministryně obrany Jany Černochové pozdravil přítomné Lubor Koudelka, vrchní ředitel sekce pro vyzbrojování a akvizic MO. V projevu sportovcům ASC poděkoval hlavně za příkladnou reprezentaci na olympijských hrách v Paříži. ,,Přiznejme si, že čest České republiky zachraňovali právě dukláci. Za medaile tímto speciálně děkuji kanoistům Martinu Fuksovi, Josefu Dostálovi a oštěpařce Nikole Ogrodníkové. Za hrdinu považuji i oštěpaře Jakuba Vadlejcha, jemuž k cennému kovu scházela jen trocha pomyslného štěstí. Mé poděkování však patří všem olympionikům. Nikdo z vás nám neudělal ostudu. Naopak jste světu ukázali, že s armádními sportovci se musí počítat.“

Neopomněl zmínit ani úspěšné parašutisty. ,,I jejich sbírka medailí z mistrovství světa a Světových pohárů je obdivuhodná. Tento náročný sport má k armádním dovednostem opravdu velmi blízko,“ poznamenal Koudelka s hrdostí.

Povedený večer zpestřily písně známé šansoniérky Renaty Drössler, akci moderoval Miroslav Lenc.

Výsledky ankety – 28. ročník

Armádní sportovec roku 2024: 1. Josef Dostál (rychlostní kanoistika) 245 bodů, 2. Martin Fuksa (rychlostní kanoistika) 230, 3. Nikola Ogrodníková (atletika) 196, 4. Jakub Vadlejch (atletika) 179, 5. Hynek Tábor (parašutismus) 73, 6. Martina Satková (vodní slalom) 56.

Junior roku: Kryštof Bažant (cyklistika)

Trenér roku: Pavel Davídek (rychlostní kanoistika)

Malý kolektiv roku: 1. Jiří Šimánek, Miroslav Vraštil (veslování), 2. Bonifác Hájek, Petr Chládek, Miloslav Kříž, Ondřej Žák, Oldřich Šorf, Jiří Gečnuk (parašutismus), 3. Denis Rugovac, Jan Voneš (cyklistika Praha)

UNIASK (Unie armádních sportovních klubů): sportovec: Martin Vlach (moderní pětiboj), trenér: Zdeněk Nosek (Dukla Brno), junioři: Kryštof Friedl, Jan Pořízek, David Peterka (Dukla Brno)

Sportovec AČR: nrtm. Vojtěch Neumann (vojenský pětiboj a skialpinismus)

TEXT: Pavel Král

FOTO: CPA

Nadějné cyklokrosové mládí Dukly se prosazuje i mezi domácí elitou

V seriálu Českého poháru v cyklokrosu začínají být výrazně vidět závodnice ASC Dukla. Juniorka Lucie Grohová se dokonce již dokázala prosadit ve společné kategorii žen, na třetím místě skončila v Hlinsku. Úspěšně byly i v sobotu v Kolíně.

Juniorka Hanka Viková obsadila šestou příčku, hned za ní dojela další juniorka Lucie Grohová a osmá byla Kateřina Douděrová patřící do kategorie U23. Viková již barvy Armádního centra Dukla hájí, Douděrová a Grohová se členkami týmu stanou od 1. listopadu.

Příští víkend se ve španělské Ponferadě uskuteční první vrchol cyklokrosové sezony – mistrovství Evropy. Douděrová pojede závod U23, Grohová bude o medaile bojovat mezi juniorkami.

TEXT: jc

FOTO: CPA

PHOTO BY CPA

Kdo usedne na armádní trůn? V TOP 6 figurují kanoisté, atleti, vodní slalomářka a parašutista

Ve středu 30. října vejde ve známost jméno vítěze 28. ročníku ankety Armádní sportovec roku. Slavnostní vyhlášení se uskuteční v konferenčním sále Domu armády Praha. Po hlasování trenérů, funkcionářů a odborníků z řad ASC Dukla již známe šestici sportovců, kteří se budou ucházet o titul krále letošní sezony.

Figurují v ní rychlostní kanoisté Martin Fuksa s Josefem Dostálem, oštěpaři Nikola Ogrodníková s Jakubem Vadlejchem, vodní slalomářka Martina Satková a parašutista Hynek Tábor.

Vloni usedl na pomyslný trůn Martin Fuksa. Bude sesazen či své prvenství v anketě obhájí? Pojďme si nejlepší šestici představit.

TOP 6 (řazeno abecedně)

Josef Dostál (rychlostní kanoistika): Prožil sezonu snů. Na olympijských hrách v Paříži předvedl ve finále disciplíny K1 1000 m fantastickou jízdu, kterou korunoval ziskem zlaté medaile. V Uzbekistánu na mistrovství světa následně přidal další prvenství na neolympijské pětistovce. V mixu si pak se snoubenkou Anežkou Paloudovou dopádloval pro bronz.

Martin Fuksa (rychlostní kanoistika): Gejzír radosti, vítězná gesta. Konečně splnil svou misi i na olympijských hrách. Po neskutečné finálové jízdě, kterou ovládl málo vídaným způsobem start – cíl, se dočkal vytouženého zlata i pod pěti kruhy. Na kánoi letos vybojoval také stříbro a dva bronzy z mistrovství Evropy a mistrovství světa.

Nikola Ogrodníková (atletika): Na olympijských hrách v Paříži dosáhla svého životního úspěchu. Třetím pokusem poslala náčiní do vzdálenosti 63,68 metru, což jí vyneslo nádherný bronz. K tomu přidala velmi pěkné 5. místo na mistrovství Evropy v Římě.

Martina Satková (vodní slalom): Příjemné překvapení sezony. Konstantními výkony si mezi kanoistkami vyjela 2. místo v celkovém hodnocení Světového poháru, což je ve velmi silné konkurenci úspěch jako hrom.

Hynek Tábor (parašutismus): Získal jedinou českou medaili na 38. ročníku FAI mistrovství světa v parašutismu. Skvělé 2. místo si vyskákal v přesnosti přistání. Je rovněž členem vítězného týmu Dukly v celkovém hodnocení Světového poháru i spoludržitelem světového rekordu v přesnosti přistání týmů.

Jakub Vadlejch (atletika): Na mistrovství Evropy v Římě konečně dosáhl na své první velké zlato, když zvítězil úchvatným pokusem (88,65 m) ze šesté série. Na olympiádě v Paříži skončil čtvrtý, od bronzové medaile jej dělily pouhé čtyři centimetry.

TEXT: Pavel Král

FOTO: CPA

Ledecká se těší na lyže i snowboard. Stihnout by měla oba světové šampionáty

Stejně jako v minulých letech hodlá hvězdná sněhová obojživelnice Ester Ledecká co nejvíce kombinovat lyže a snowboard. Trojnásobná olympijská vítězka toho loni na svazích moc neodzávodila, když se dlouhou dobu léčila po zlomenině klíční kosti. Přesto tři starty na snowboardu proměnila ve tři triumfy a na sjezdových tratích to vyšperkovala výhrou ve finále Světového poháru v super-G. Letos do zimního kolotoče naskočí závodnice Armádního centra Dukla po vydařené přípravě, plná odhodlání a s nejvyššími cíli. První závody ji čekají už koncem listopadu.

„Chtěla bych vyhrát Světový pohár i být mistryní světa,“ reagovala na dotaz jaké má cíle. „Vždy chci vyhrát, jinak bych nejezdila. Ale je to hodně daleko. Nejlepší by bylo, kdybych jezdila tak strašně dobře, že bych si ten glóbus vyjela už dřív a pak mohla na snowboardové mistrovství světa,“ pokračovala.

Lyžařské mistrovství světa v Rakousku a snowboardové ve Švýcarsku se nekryjí, a tak by po osmi letech mohla bojovat i o snowboardové medaile. „To je senzační. Sice se snowboardový šampionát kryje s finále lyžařského Světového poháru, ale je úžasné, že nejdou proti sobě, takže v mých plánech je obojí. Na lyžích toho ale chci odjet co nejvíce.“

Po skončení minulé sezony vyrazila zase hned na snowboard. Na kopci byla prakticky až do června a pak hned přišla na řadu voda, kde si užívala rychlost na windsurfingu, tradičně na řecké Lefkádě. „Klasický odpočinek mě nebaví. Neumím si představit, že ležím na lehátku a opaluji se, to jde i na surfu, nebo jezdím na vodních lyžích. Měla jsem tam s sebou fyzioterapeuta a byla to zábava, a když jsem mu chtěla odjet, tak jsem mohla, protože on tak rychlý na tom prkně není,“ pokračovala.

Nyní se po pěti týdnech vrátila z tradiční přípravy v Chile, kde zároveň testovala nové lyže. Její servisman Gunthram Mathis jich s sebou vzal 42 párů! ,,Mám teď daleko větší přehled o tom, jaké lyže máme a jak jsou rychlé,“ pravila spokojeně.

Historka o opilosti vodou

Mluvila také o plánech a třeba veselé historce s dopingovou kontrolou. Právě ta ji před rokem před tiskovou konferencí zdržela. „Jsem vedená jako lyžařka i snowboardistka a komisaři spolu nekomunikují, takže někdy přijdou obě kontroly naráz. Po mistrovství světa v paralelním slalomu v Lachtale se mi nechtělo čůrat. Tak jsem vypila snad čtyři litry vody a úplně se začala motat. Až pak jsem se dozvěděla, že otrava vodou může mít stejné projevy jako otrava alkoholem, což nemůžu srovnat, protože jsem se nikdy neopila. A když jsem přišla na večeři mezi snowboardisty, kteří mi začali tleskat, a já se držela věcí, abych nespadla, ptal se mě trenér, jestli jsem nezačala slavit brzo, když mám druhý den zase závod. Pak jsem zjistila, že strejda pracoval ve Vancouveru v blázinci a říkal, že tam měli vyloženě oddělení pro lidi, kteří se nalévají vodou tak, že to způsobuje stav podobný opilosti.“

Start v Číně, pak směr Amerika

Jako každý rok je pro Ledeckou náročné skloubit závody tak, aby mohla jezdit na lyžích i snowboardu. „Trenéři Franz (Gamper) s Tomášem (Bankem) jsou přesvědčeni, že na nás FIS (Mezinárodní lyžařská federace) kuje boudu. Snad všechny rychlostní lyžařské závody se kryjí se snowboardovými. To je divné, protože u obřáku a slalomu se to nestává. Naštěstí snowboardová sezona začíná dřív, tak plánuju odjet dva závody v Číně (30. listopadu a 1. prosince). Poté přijde rychlý přesun do Ameriky, kde mi odstartuje sezona na lyžích v Beaver Creeku. Bude to přísný, ale my se toho nebojíme, snad nebudu na závodech usínat a odjedu to se ctí. Snad mě to hezky vykopne,“ naznačila náročný závodní úvod sezony. ,,Pokaždé se snažím vyhrát. Co jiného bych tam jinak dělala? Je to moje práce,“ pousmála se.

Na snowboardu svahům kraluje. Když někam dorazí, jedou soupeřky zpravidla jen o druhé místo. „Je pravda, že když přijedu na snowboard, jsou vždycky radši kluci. Ale holky to nesou statečně, jsou to skvělé závodnice. A vloni mi pomohlo, že jsem měla snowboardového trenéra Justina (Reitera) v Evropě na lyžařských závodech, kde pomáhal, a já mohla trénovat.“

Při tak velkém závodním zatížení přicházejí pochopitelně zranění i únava, trenéři ji musí brzdit. „Že bych někdy řekla, že už nemůžu? Nahlas ne. Láďa Polášek se o mě stará na lyžích, snowboardu i během letní přípravy, takže ví, co mám za sebou. Občas je až moc přísný, že můžu udělat jen tohle, tak dojde na přemlouvání. A když se dá dohromady s Justinem, který řekne, že už je to poslední jízda a jestli ne, tak mi vyhrožuje třemi dny volna nebo začne vyndávat brány. Jsem ráda, že mě hlídají, abych se cítila dobře jako Ester, a ne jen jako závodnice,“ prozradila.

Těší se na Hirschera

Je také nadšená, že do Světového poháru naskočí po pěti letech i legendární Marcel Hirscher. „Strašně se na něj těším. Bude to dobré pro celé lyžování, ať se mu bude dařit, nebo ne. Když pojede on, všichni na něj budou čekat klidně do čísla 50, já určitě. A předtím uvidíte dvacet lidí, které byste jinak nesledovali. Ale on se dostane do elitní třicítky raz dva. Jsem vděčná, že jsem mohla sledovat jeho kariéru a budu i teď u jeho návratu,“ řekla s radostí devětadvacetiletá Ledecká.

TEXT: jc, pk

FOTO: CPA

Běžci na lyžích vyhlíží start nové sezóny. Česká jednička Novák začne kvůli zdravotním potížím později

Čeští běžci na lyžích mají před sebou poslední tréninkové bloky v Davosu a Livignu, v polovině listopadu pak vyrazí směr Finsko, kde již tradičně odstartuje Světový pohár v Kuusamu, přesněji ve středisku Ruka. Pro novou sezónu došlo k výraznému rozšíření dospělých reprezentačních týmů, šanci dostane i talentované mládí. Celkem budou týmy A a B čítat šestnáct sportovců.

Mužskou část tvoří reprezentační jednička Michal Novák, který v loňské sezóně jasně ukázal, že pokud mu slouží zdraví, je součástí absolutní špičky světového běžeckého lyžování. Důkazem toho je druhé místo v závodě s hromadným startem na dvacet kilometrů právě na začátku minulé sezóny v Ruce. Zdravotní potíže si letos vybral už během léta, kdy musel absentovat kvůli operaci slepého střeva.

„Do konce prázdnin to probíhalo skvěle, ale pak se bohužel objevily zdravotní potíže, řekl bych, na které nejsme zvyklí. Nejsou to totiž tradiční rýmičky a bolení v krku. U Michala to nebylo v akutním stadiu, takže jsme se rozhodli vyčkat, a Michal se léčil antibiotiky. Nakonec ale musel na operaci a na nějakou dobu vypadl z tréninku,” řekl ke zdravotnímu stavu české jedničky trenér reprezentace Jan Franc. O první periodu Světového poháru tak Novák bohužel pravděpodobně přijde.

„Musel jsem přerušit přípravu a situace mě i tak trochu donutila zaměřit se na světový šampionát, ale možná to naopak bude výhodou,“ přemítal Michal Novák. „S týmem pojedu do Itálie, potom se ale budu připravovat spíše individuálně, pojedu i do dějiště MS v norském Tondheimu, kde budu trénovat na mistrovských tratích. Důležité bude nyní dokončit rehabilitaci, potom naplno trénovat a dostat se tam, kam potřebuji. Sezonu začnu později, prakticky až na Tour de Ski, ale rozhodující bude výkonnost. Můj cíl je jednoznačný – mistrovství světa. Věřím, že po výpadku bude ještě dost času a mám vysoké ambice, ty nejvyšší. Umístění na MS nerad plánuji, ale doufám, že vylepším výsledky z Planice,“ dodal Novák.

Nováčky Tuž a Bauer

Vedle něj budou hájit české barvy i sprinteři Luděk Šeller a Ondřej Černý, další sezónu zahájí i vytrvalec Adam Fellner. Nováčky v reprezentačním týmu A budou loni ještě junioři Jiří Tuž a Matyáš Bauer, kteří si díky skvělým výkonům v juniorském FESA Cupu a na juniorském mistrovství světa vybojovali příležitost podívat se mezi světovou dospělou špičku.

„Pro Matyáše a Jirku chceme určitě plánovat starty ve Světovém poháru, aby poznávali nová místa, sbírali zkušenosti a vedle toho budou mít naplánované starty na FESA Cupu, mistrovství světa do 23 let, a pokud se nominují, tak i na seniorském mistrovství světa. Kalendář pro ně musí být pečlivě naplánovaný, aby toho nebylo moc, a aby dosáhli co nejlepších výsledků na vrcholných akcích. Jak říkám, pro ně je to primárně o sbírání zkušeností, aby v dalších čtyřech letech to pro ně na Světovém poháru nebylo nové a cítili se tam jako doma. To je jeden z hlavních cílů,” popisuje trenér Jan Franc.

Mezi ženami držela nejvýše českou vlaječku v loňské sezóně Kateřina Janatová, která zažila nejlepší ročník své kariéry a umístila se v celkovém pořadí Světového poháru na 13. místě. Vedle ní se představí opět Tereza Beranová a další sprinterka Barbora Antošová. Nováčkem v ženské sestavě bude Barbora Havlíčková, která v loňské sezóně zaznamenala vysoký výkonnostní vzestup, v závěru si vybojovala šanci i ve Světovém poháru a nově bude součástí A týmu.

„Před pár lety byla na juniorském mistrovství čtvrtá, prošla si však složitým obdobím. Letošní rok pro ni byl hodně nakopávací, ukázala, že to v ní je. Proto jsme zhodnotili, že bychom ji zařadili do RD-A. Pokud vše půjde dobře, tak by měla primárně startovat ve Světovém poháru,“ objasňuje trenér Franc.

Janatová se těší na MS

Janatová tráví hodně času v Norsku, a i ona se moc těší na MS v Trondheimu. „Trénuji tam, ale nevím, zda Trondheim je mi tak blízký jako Lillehammer, ale v létě jsem tam byla. Čeká nás tam skvělá atmosféra a jedno z největších MS za poslední roky. Přípravu hodnotím kladně, trénuji o trošku intenzivněji a doufám, že výkony půjdou opět trochu nahoru. Ale žádné odvážnější změny nebyly,“ řekla trojnásobná mistryně republiky z nedávného domácího šampionátu na kolečkových lyžích ve Vesci. „Vše jsem zvládla v dobrém zdraví a je vidět, že tam ta kvalita je,“ pochvalovala si Janatová.

Předseda komise běžeckých disciplín Aleš Vaněk zdůraznil, že se vychází ze stálého personálního zabezpečení. „Křivka výkonnosti se zlepšuje, proto jsme žádné změny neudělali. Jednou změnou je, že s Ragnarem Andersenem, norským trenérem na techniku, jsme prohloubili spolupráci a využívali jeho služeb i v létě. Naše běžecké lyžování nestojí jen na Novákovi a Janatové, ale máme i Terezu Beranovou, Ondřeje Černého. Oba jsou schopni končit v Top 10. A já si letos hodně slibuji i od toho, že do reprezentace jsme zařadili mladíky Matyáše Bauera a Jiřího Tuže, to jsou naděje do příštích let,“ řekl Vaněk.

A šéftrenér Jan Franc přidal. „Příprava byla velice dobrá a věřím, že do sezóny vstoupíme v plné síle. Neřekl bych, že nyní jde o ladění formy, to bude až směrem ke světovému šampionátu, ale i v první části sezóny chceme zajet dobré výsledky.“

Složení reprezentačních družstev – tým A:

Muži: Michal Novák, Adam Fellner, Luděk Šeller, Ondřej Černý, Matyáš Bauer, Jiří Tuž.

Ženy: Kateřina Janatová, Tereza Beranová, Barbora Antošová, Barbora Havlíčková.

Tým B:

Muži: Tomáš Lukeš, Tomáš Dufek, Ondřej Pilař, David Pešta.

Ženy: Adéla Nováková, Anežka Honsová.

TEXT: Jaroslav Cícha

FOTO: CPA

Kanoistou roku je Josef Dostál. V anketě porazil dalšího olympijského šampiona a kolegu z Dukly Martina Fuksu

Oba se v létě radovali z vytoužené zlaté olympijské medaile. Titul v anketě Kanoista roku ale nakonec připadl kajakáři Josefu Dostálovi. Jeho oddílový kolega z Dukly Martin Fuksa skončil druhý. Ocenění za úžasné výkony převzali na pondělním slavnostním vyhlášení v Praze ve WPP Campusu.

Také kategorii týmů ovládli závodníci Armádního sportovního centra. A znovu se rozhodovalo mezi olympioniky. Prvenství slavila posádka deblkajaku Jakub Špicar – Daniel Havel před deblkanoí bratrů Martina a Petra Fuksových. Na třetí pozici se znovu objevilo jméno Josefa Dostála, tentokrát v mixu se svou snoubenkou z Victorie Anežkou Paloudovou. Pomyslný bronz bral mezi závodníky do 23 let vodní slalomář Jakub Krejčí.

Dostál prožil sezonu snů. Kromě olympijského zlata z Paříže (K1 1000 m) získal v Uzbekistánu i šestý titul mistra světa (K1 500 m). V Samarkandu vše vyšperkoval ještě bronzem v mixu (K2 500 m) právě s Paloudovou.

,,Pro mě je každé ocenění krásné. Tentokrát především v tom, že mi po olympijském závodě běhal mráz po zádech. Pokud tomu bylo podobně v případě mých příznivců, tak zato jim chci všem maximálně poděkovat,“ poznamenal šampion na pódiu.

Fuksa zpochybnil start na ME v Račicích

Skvěle si vedl také Martin Fuksa. Na OH předvedl nezapomenutelnou jízdu (C1 1000 m), v jejímž průběhu ukázal soupeřům naprostou dominanci a suverénním způsobem si dopádloval pro nejcennější kov své kariéry. Do bohaté sbírky mu v roce 2024 přibyly i stříbro a dva bronzy z ME a MS.

,,Ankety jsem nikdy nebral, ať jsem dopadl jakkoliv. Nikdy jsem o tom nepřemýšlel déle než pár minut na tom molu. Pro mě fakt bylo nejdůležitější to, že jsem vyhrál na vodě svůj závod snů. Všechno okolo je úplně jedno. Myslím, že by nebylo fér, abychom byli oba s Pepou první,“ řekl Fuksa.

Záhy překvapil oznámením, že neví, zda bude příští rok v červnu startovat na mistrovství Evropy v Račicích. ,,Upřímně opravdu nevím,“ poznamenal. „Důvody si nechám pro sebe. Já jsem si hrozně uvědomil, že v životě není jenom kanoistika, a proto tahle odpověď,“ dodal tajemně. Po hrách v Paříži ještě koncem srpna závodil na MS v neolympijských disciplínách v Uzbekistánu, ale od té doby byl na vodě jen jednou kvůli natáčení. „Jezdili jsme na kole, občas jsem se proběhl, jinak nic moc. V listopadu bych chtěl nejspíš začít trénovat.“

Poslední týdny strávil hodně času s rodinou, s manželkou a roční dcerou. Byli na dovolené na Mallorce i v jiných destinacích. „Moc jsme si to užili, bylo to moc fajn a nejradši bych ještě chvíli pokračoval,“ říkal.

Raději už by se díval dopředu. „Ta euforie z olympiády už u mě odezněla. Už nejsem extra happy z toho všeho. Nikdy jsem se nechtěl vracet k věcem, které už byly, i když k tomu olympijskému zlatu se asi budu vracet celý život. Je to takové zvláštní období. Potřebuju spíš najít další motivaci a upnout se na budoucnost, než řešit minulost. Je to těžší a učím se s tím žít,“ svěřil se Fuksa.

Výsledky:

Jednotlivci: 1. Josef Dostál (K1 1000 m), 2. místo: Martin Fuksa (C1 1000 m), 3. místo: Gabriela Satková (vodní slalom)

Týmy: 1. Jakub Špicar, Daniel Havel (K2), 2. Martin Fuksa, Petr Fuksa (C2), 3. Josef Dostál, Anežka Paloudová (K2 mix)

Závodníci do 23 let: 1. Gabriela Satková, 2. Barbora Betlachová (K1 500 m), 3. Jakub Krejčí (vodní slalom)

TEXT: ASC Dukla/pk, jc

FOTO: CPA

Nejlepší český výsledek na mistrovství světa, dráhař Křenek sedmý ve vylučovačce

Adam Křenek z ASC Dukla Praha vybojoval v závěrečný den světového dráhového šampionátu v dánském Ballerupu nejlepší český výsledek na celém mistrovství. Ve vylučovacím závodu se držel hodně statečně a nakonec obsadil velmi dobré 7. místo.

„Mám z toho obrovskou radost. Po příletu jsem bojoval lehce s nemocí, byl jsem nachlazený, měl jsem zvýšenou teplotu a před bodovačkou jsem se necítil vůbec dobře, ale musím říct velké díky paní doktorce (Radka Bartovičová – pozn. red.), která nás tady všechny, kteří jsme byli nachlazení, zachránila. Dnes už jsem se cítil výrazně líp a myslím, že to bylo i vidět. Nechal jsem tam maximum a s top ten jsme spokojený, bylo to nad očekávání,“ byl spokojený Adam Křenek.

Dvojice úspěšných z olympijských her Denis Rugovac a Jan Voneš v madisonu tentokrát na nejlepší nestačila a obsadila 11. místo. V prvních šesti bodovaných spurtech byli jednou třetí a dvakrát čtvrtí, ale pak již další body nepřidali a ztráta okruhu znamenala konec nadějí na první desítku. „Sezona už byla dlouhá a my na to neměli. V podstatě se balík rozdělil na dvě skupiny. Na olympiádě jsme byli trochu lepší, jezdili jsme v první skupině, teď se to otočilo a byli jsme v horší skupině,“ řekl Denis Rugovac

Sprinterka Dukly Brno Veronika Jaborníková postoupila ze třetí jízdy v keirinu, ve čtvrtfinálové jízdě bohužel dojela na pátém, prvním nepostupovém místě, a to ji zařadilo na 13. místo konečného pořadí. „Nohy jsem určitě dnes měla, byť jsem na keirin extra neladila, ale natrénované bylo myslím dobře. Když se na jízdu kouknu, tak vím, že bych to třeba udělala jinak, ale to se takhle po jízdě řekne lehko,“ říkala Veronika Jaborníková.

Jarmila Machačová v bodovacím závodu obsadila 19. místo, ale skončila po pádu v nemocnici. „Neviděl jsem to, ale někdo ji zezadu nabralna to bohužel člověk neovlivní, je to smůla. Má zlomenou klíční kost, asi nějaká žebra, takže dost velká nepříjemnost, někdy je to na tom kole bohužel i takhle,“ řekl trenér Milan Kadlec.

TEXT: Jaroslav Cícha

FOTO: Martin Straka