U Dunaje si náramně spravil chuť. Po nešťastném vystoupení na prvním podniku světového poháru v Káhiře, kde byl Martin Vlach koncem března po problémech se zbraní diskvalifikován, tentokrát pětibojař ASC Dukla v Budapešti zazářil a vybojoval premiérový triumf v elitním seriálu.
Navázal tak na svého klubového předchůdce, olympijského vítěze Davida Svobodu, který stejný závod v maďarské metropoli vyhrál v roce 2011.
Jak těžká byla cesta k vítězství?
Velmi. Moderní pětiboj začíná základním kolem šermu, které se koná den po kvalifikaci a jehož výsledky si neseme ve zbytku závodu. Dlouho se mi dařilo držet se vysoko, až v závěru na mě trochu dolehla únava.
Co rozhodlo?
Ve finále jsem neudělal žádnou větší chybu. Všechno mi sedlo, jak jsem si představoval, a nakonec jsem to poskládal ze všech nejlíp.
Daří se vám zejména v kombinované disciplíně, skládající se z běhu a střelby. Čím to, že vám tak sedí?
Je potřeba si správně rozložit síly. Střelba je vždycky loterie, taky ji dokážu pokazit, nebo se mi může rozbít zbraň jako v Káhiře. Být nejlepší v jedné disciplíně ale v pětiboji moc neznamená. Důležitý je součet všech položek. Převahu v kombi nějak neprožívám. Sice před startem psychicky pomáhá, když vím, že jsem schopný ostatní porážet, ale není to nic zásadního.
Připomeňte, co vás postihlo v Káhiře?
Kvůli problému s pistolí jsem se nedostal do finále. Jinak bych s postupem asi neměl problém. Měl jsem to dobře rozjeté a mohl bojovat o pěkné umístění. Jenže před startem mi začal vynechávat zářič a na každé střelecké položce jsem strávil o deset vteřin víc, než bych měl. Situaci jsem vyhodnotil, že to není zbraní, ale terčem, a přesunul jsem se na rezervní. Ovšem nezvednutím ruky jsem nedodržel předepsanou proceduru. A za to jsem byl diskvalifikován.
Takže Budapešť byla sladkou odměnou…
Dá se říct, že jsem si tam spravil chuť. Před měsícem to byla obrovská smůla, ale tak to ve sportu chodí. Tentokrát jsem měl v něčem zase trochu štěstí.
TEXT: ASC Dukla/lan
FOTO: Filip Komorous
