Talent má od pánaboha. Jinak by v osmnácti letech těžko létal v dálkařském sektoru za osm metrů. Držitel juniorského národního rekordu (8,03 m) Petr Meindlschmid letos zažil průlomovou sezonu i mezi dospělými. A své hranice touží posouvat dál. I díky armádnímu klubu Dukla, do něhož nedávno přestoupil.
,,Na Julisce je skvělé zázemí. Budu mít mnohem kvalitnější podmínky k přípravě. Od tréninku až po regeneraci. Vzhledem k mé atletické budoucnosti se jedná o obrovský krok dopředu. Mělo by se to projevit. Věřím, že budu ještě lepší, rád bych posunul svá halová i venkovní maxima,“ předeslal rodák z Uherského Hradiště.
Na červnovém mistrovství Evropy v Římě jste poprvé v kariéře překonal osmimetrovou hranici, ve finále jste pak obsadil skvělé 7. místo. Jak se vzpomíná na takhle povedenou premiéru na vrcholné mezinárodní akci?
Šlo vskutku o průlom. Formu jsem cítil už krátce před tím na Memoriálu Josefa Odložila. Tam mi k osmi metrům scházelo osm centimetrů. Škoda, že po Evropě přišel útlum. Olympiáda ani juniorské mistrovství světa mi nevyšly. Z toho jsem byl smutný. Vím, že i to špatné ale ke sportu patří.
Nehrála roli třeba i únava?
Je to možné. Závodů bylo hodně, na což jsem nebyl tolik zvyklý. Když jsem ještě hrával fotbal, skákal jsem tak jednou dvakrát do měsíce. Teď šel jeden závod za druhým. Také jsem asi zbytečně vyvíjel tlak sám na sebe. Psychicky jsem to pak úplně nezvládal.
Schází vám někdy fotbal, jemuž jste se dlouho věnoval a patřil k velkým talentům?
Ani ne. Rozhodl jsem se pro atletiku a ničeho nelituji. Užívám si každý trénink, každé závody. Baví mě mnohonásobně víc.
Dokázal jste se kvalifikovat na olympijské hry, což není vůbec snadné. Tahle zkušenost se jistě do budoucna bude hodit, nemyslíte?
Atmosféra na Stade de France byla neskutečná. Něco takového jsem po zkušenostech z jiných kvalifikací vůbec nečekal. Když jsem šel k sektoru, spadla mi pusa. Dívalo se na mě hrozně moc lidí. Dokázal jsem si je i roztleskat, což bylo úžasné. Po Evropě jsem rovněž myslel na nějaký hezký výkon, jenže jsem si to v hlavě špatně nastavil.
Sezonu jste ukončil teprve nedávno na MČR družstev juniorů. Jak dlouhý si dopřejete odpočinek?
Chvilku relaxovat musím. Budu koukat na filmy, zajdu do bazénu, do sauny i na masáže. Za pár dní ale pozvolna začneme s přípravou na halovou sezonu.
Příští rok budete v Uherském Hradišti maturovat. Jste pilný student?
Snažím se sport a učení skloubit, jak to jde. Samostudium mi velký problém nedělá. Na Julisce budu přes zimu trávit hodně času. I tak věřím, že to zvládnu.
Co spolužáci, obdivují vás?
Přes individuální plán se do školy snažím chodit co nejčastěji. Máme ve třídě skvělou partu lidí. Moc si rozumíme. Když jsem na nějakém větším závodě, tak se sejdou, společně se dívají, fandí mi a podporují. Moc si toho vážím. Mám štěstí, že jsou takoví, jací jsou.
Z jakých předmětů budete maturovat?
Čeština, angličtina, matematika a deskriptivní geometrie.
Počty tedy máte viditelně v oblibě…
Matematika a geometrie mi jdou tak nějak přirozeně. Nemusím je vyloženě biflovat.
Zpět k atletice. Do Armádního centra Dukla přestoupil i český dálkařský rekordman Radek Juška. Jak spolu vycházíte?
Máme velmi kamarádský vztah. Vždycky mi se vším rád pomůže. Díky jeho radám je můj vstup do dospělé kategorie snadnější.
Na co se s trenérem Jiřím Brázdilem v zimě nejvíce zaměříte?
Asi na všechno. (směje se) Nečeká nás jednoduchá práce. Trenér říkal, že tím, jak jsem hodně mladý, se budu ještě zrychlovat. Mohou tím nastat komplikace s rozběhem, pokazí se technika. S tím budeme bojovat asi nejvíce. Musí se to vyladit, aby mi to šlapalo hlavně ve venkovní sezoně.
TEXT: Pavel Král
FOTO: olympijskytym.cz
