Ve skiskrosu už něco pamatuje. Tahle drsná disciplína, v níž se Nikol Kučerová v únoru představí už třetí olympiádě, se oproti začátkům, které závodnice Dukly Liberec zažila, za roky změnila.
„Je to kvůli tratím. Teď jsou jiné a vlastně se změnil celý sport. Nemá cenu se za každou cenu rvát. Myslím, že díky zkušenostem nemám tolik pádů a srážek,“ vypráví.
Na své první olympiádě v Soči 2014 skončila čtyřiadvacátá, v Pchjongčchangu 2018 dosáhla na 14. místo. A co v Pekingu? „Chtěla bych se dostat do semifinále a v něm bojovat o postup,“ přeje si skikrosařka.
V olympijské sezoně do semifinále nakoukla jen v prosinci v italském Innichenu, kde vybojovala sedmou příčku. Naposledy závodila před týdnem na podniku světového poháru ve švédském Idre Fjäll a vrátila se se smíšenými pocity.
„Druhý den se tam dost padalo, ale zvládla jsem to. Z výsledku nadšená nejsem, ale dojmy z jízd mám relativně slušné. Udělala jsem jednu chybu, kterou jsem se připravila o postup. Ta mě mrzí, ale hlavní je, že jsem zdravá,“ zamýšlí se Kučerová nad jedenáctou a dvanáctou příčkou.
Ostatně zdraví je teď téma číslo jedna. Řeší se hlavně covid, respektive primárně jde o to, aby do odletu neonemocněla. Do Číny totiž cestuje až 8. února s poslední částí olympijské výpravy.
„Nesmím se nakazit. To znamená nechodit mezi lidi. Zároveň ale potřebuju trénovat. V Liberci si musím domluvit na režimu, abych se v posilovně s nikým nepotkala. Ještě to bude chtít vyjet někam na sníh. O tom se poradíme s trenérem.“
Olympijskou trať v Secret Garden si měla možnost vyzkoušet při listopadovém světovém poháru, ale dvaatřicetileté lyžařce příliš neseděla. A nebyla sama.
„Byla na úrovni evropského poháru, to nebyl svěťák. Navrhovali jsme, aby dráhu na olympiádu vylepšili. Kopec to není špatný, ale nedalo se tam předjíždět. Doufám, že to předělali a nastříkají víc sněhu.“
TEXT: ASC Dukla/lan
FOTO: ASC Dukla
