Pěti velkými medailemi a prvenstvím v celkovém hodnocení Světového poháru se v nedávno skončené sezoně mohou chlubit parašutisté armádního klubu Dukla. Trenér Libor Jiroušek ji zhodnotil výstižně. ,,Byla perfektní.“
Připomeňme, čeho všeho borci z Prostějova dosáhli. Na klasickém mistrovství světa FAI v klasických disciplínách ve Strakonicích získali dvě zlata za týmová vítězství v přesnosti přistání a kombinaci, v individuální kombinaci přidal stříbro Oldřich Šorf. Na armádním MS v rakouském Güssingu skončili dvakrát druzí – za skupinovou přesnost přistání a celkové pořadí v součtu všech tří disciplín (přesnost přistání, individuální akrobacie, skupinová akrobacie). Do toho již zmíněný triumf ve Světovém poháru.
,,Hodně si cením vítězství v přesnosti ze Strakonic. Povedlo se nám to potřetí v řadě, což je vzhledem k obrovské konkurenci unikát. Velmi v této disciplíně záleží na počasí, skáče ji pět lidí v osmi kolech. Letos v náš prospěch rozhodl jediný centimetr,“ připomíná těsný souboj s druhými Švýcary.
Jedinou individuální medaili slavil v kombinaci Oldřich Šorf, ostatním těsně unikla. ,,Nemůžeme být nenažraní,“ zdůrazňuje Jiroušek. ,,Těsně pod pódiem zůstali Hynek Tábor, Petr Chládek a Jirka Gečnuk. Podobné to bylo i na vojenském mistrovství. I tak můžeme být maximálně spokojeni.“
Armádní oddíl Jiroušek vede od 1. ledna, kdy u kormidla vystřídal Jiřího Šafandu. ,,Baví mě to, závodění mi už nechybí,“ říká s úsměvem držitel řady medailí z vrcholných soutěží.
To však není případ další legendy – čtyřiapadesátiletého (!) Jiřího Gečnuka, který neustále prokazuje vysokou výkonnost a patří k největším oporám týmu. Jak to vypadá s jeho budoucností? ,,Bavili jsme se o tom. Říkal, že už toho někdy začíná mít taky dost. Pořád má ale výborné výsledky, svou pozici si lehce obhájí. Budu mu muset podstrčit smlouvu na dalších deset let, aby nemohl cuknout,“ vtipkuje Jiroušek.
V nové pozici se snaží být kreativní. ,,Není to dobrá doba. Všechno je dražší a náš sport to samozřejmě poznamenává. Třeba v nákladech na palivo. Snažíme se hledat různá řešení, abychom zachovali dostačující počet seskoků a zůstali ve špičce,“ vysvětluje a zároveň uvádí konkrétní příklad. ,,Začali jsme spolupracovat s rakouským týmem. Svým způsobem je trénujeme. Oni nám za to zaplatí soustředění, které bychom si normálně nemohli dovolit. Rádi jim vyhovíme, protože ušetříme. A hlavně: nejde o rivala, z něhož bychom měli mít při soutěžích strach, takže je to dobré pro všechny strany,“ objasnil důvody partnerství.
TEXT: ASC Dukla/Pavel Král
FOTO: ASC Dukla
