Překážkářka Jíchová změnila manažera, do přípravy zařadila novinky. Před sezonou je plná sil a hladová po úspěchu

Čeká ji mnohem pestřejší program než v minulosti. Nikoleta Jíchová, dvaadvacetiletá česká hvězdička v běhu na 400 metrů překážek, změnila před novou sezonou manažera a věří, že jí účast na kvalitnějších mítincích výkonnostně přiblíží absolutní světové špičce.

,,Toto rozhodnutí vyplynulo po mistrovství Evropy v Mnichově. Skončila jsem tam jedenáctá, zaběhla si osobní rekord. Doufala jsem, že do druhé části sezony přijdou vstupenky na lepší mítinky, ale narazila jsem tak trochu na svoji naivitu,“ říká zcela na rovinu. ,,Atletů je pořád spousta a dobrých manažerů, kteří je zastupují, ještě víc. Zjistila jsem, že to není jen o výkonech. Celý srpen a část září jsem vlastně ,,skejsla“ na čekacích listech. Nikam jsem se nedostala. Proto jsem začala pátrat po osobě, jež má v tomto prostředí ostřejší lokty,“ prozrazuje atletka Dukly důvody k angažování norského stratéga Jaspera Buitinka.

Program už máte pečlivě nalajnovaný. Kterým akcím přikládáte největší důležitost?

Závodů je tam docela dost. Soustředit se budu především na domácí šampionát, mistrovství Evropy družstev, červnový stříbrný mítink v Poznani a zlatý na Tretře v Ostravě.

Půjde hlavně o vydatnější zisky do světového žebříčku. Vloni vám účast na MS v Eugene utekla o pouhých sedm bodů…

A to jsem toho ani moc neobjela. Letos by to mělo klapnout, hlavně musím zůstat zdravá. Když se všechno povede, čeká mě dlouhá sezona.

Ostrý limit pro šampionát v Budapešti je 54,90. Zatím máte zaběhnuto 55,48. Pomýšlíte v koutku duše na přímou kvalifikaci?

Proč ne. Do přípravy jsme s trenérem zařadili řadu novinek. Všechno šlo nahoru. Síla, rychlost, vytrvalost. Teď se to jen musí projevit na dráze. (usmívá se) Doufám, že moje tělo, hlava i nohy větší vytížení zvládnou. Chci vyladit formu co možná nejlépe, něco předvést. Rozhodně se nehodlám jenom zúčastnit.

Nedávno jste se vrátila z měsíčního soustředění ve Španělsku. Vyšlo vše podle představ?

Podvrtla jsem si tam kotník, ale nic vážného. Za tři dny jsem byla fit. Mohli jsme jít do větší kvality a zúročit předchozí objemové dávky z hor, kde jsem hlavně naběhávala kilometry a běžkovala. Jsem teď plná sil a hladová po úspěchu. To mi musí vydržet.

Španělské stadiony jsou proslulé tvrdšími povrchy Mondo. Vy jste z Julisky zvyklá na tartan. Netrpěla jste?

Určitě by to nějaké následky mělo, ale vybruslili jsme z toho elegantně. Nakonec jsme vhodnou tartanovou dráhu objevili, i když hledání bylo poměrně složité.

Kdy si poprvé zaběhnete v ostřejším rytmu?

Půjde o tradiční akci 5. května na Slavii ve Vršovicích, kde jsem s atletikou začínala. Střihneme si tam takový dvojboj, tedy hladkou třístovku i třístovku s překážkami. Je to fajn, protože hned neběžíte svoji klasickou disciplínu. Ta přijde na řadu 20. května na přeborech Prahy.

 

 

 

 

 

 

 

 

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: ASC Dukla

 

Pokračujte ve čtení