V den, kdy si měla připsat první letošní start v Diamantové lize v Rabatu a letět po dráze vedle famózní Nizozemky Femke Bolové, ležela na sále. V Lékařském domě jí ortoped Petr Krejčí ml. operoval poraněné koleno. Za hodinu bylo po všem. Nikoleta Jíchová, jež patří k obrovským nadějím české atletiky, se znovu ocitla na startu. Na startu mnohem těžší disciplíny než je čtyřstovka překážek, na níž se specializuje. Přetržený přední zkřížený vaz, i ten kolaterální a sešitý meniskus si vyžádají několikaměsíční péči, do níž bude nutné zařadit komplexní formu rehabilitačních cvičení.
,,Ráda bych byla optimistická a pozitivní jako vždycky, ale je to teď těžké období. Prvotní diagnóza pro mě byla opravdu velkým šokem, psychicky jsem to těžko zpracovávala. Týden jsem brečela. Teď se všechno postupně zlepšuje. Chci se vrátit ve stoprocentním stavu,“ říká s odhodláním tři týdny po zákroku čtyřiadvacetiletá hvězda Armádního sportovního centra Dukla.
Nikde nebylo pořádně prezentováno, jak se vše seběhlo…
V tréninku jsem byla blízko překážce a druhou nohou ji srazila. Rozhodilo mě to a zároveň vyrotovalo. Dopadla jsem trošku do boku, došlápla ve špatné pozici. Měla jsem to celé natočené na videu. Pan doktor říkal, že takovýto mechanismus úrazu ještě neviděl. V péči má především fotbalisty, kteří si zpravidla koleno otočí v šíleném úhlu, což se v mém případě nestalo.
Prý jste jednotku chtěla dokončit?
Byla jsem rozcvičená, zahřátá. Bolest jsem příliš necítila. Vůbec jsem netušila, že by to mohlo být nějak vážné. Zuzka Hejnová (trenérka – pozn.) mě naštěstí zastavila. Po ledování koleno zatuhlo, něco bylo špatně.
Operace proběhla bez komplikací?
Ano. Pan doktor říkal, že vše proběhlo tak, jak mělo. O stavu kolena mě podrobně informoval.
Jak se cítíte nyní?
Na otoku jsem už hodně zamakala, koleno velikostně vypadá podobně jako to druhé. Mám vyloupané strupy, vytažené stehy. Je to mnohem radostnější pohled.
Sezona je pryč. Asi není kam pospíchat?
Nic se nesmí uspěchat. Snažím se dodržovat určitozu rutinu, my atleti to tak máme. Jsme na ni vlastně závislí. Vstaneme, po snídani jedeme na trénink, pak následuje fyzio… Tohle všechno v prvních dnech po operaci odpadlo. Skutečnost, že nemůžu nic dělat, jsem zprvu nezvládala uchopit. Cítila jsem se fakt hrozně.
Co nyní?
Už je to lepší. Po ránu si lehce zacvičím. Někdy vyrazím i na Julisku do posilovny. Piluju hlavně vršek i druhou nohu. A také poctivě rehabilituju. Jen s dopravou je to komplikovanější.
Povídejte…
Chodím o berlích, nemůžu řídit. Musím mít s sebou šoféra, což je v dnešní době záležitost poměrně luxusní. Zpravidla mě na Duklu vozí Ruda Černý (bývalý elitní kouč atletů – pozn.) nebo máma. Střídá se to různě. Moc mi pomáhají.
Vaši trenérku Zuzanu Hejnovou také trápila zranění, například prasklá zánártní kůstka. Povzbuzuje vás ve smyslu, že bude líp?
Je velmi pozitivní. Ví, že se z toho určitě dostanu. S návraty na dráhu má bohaté zkušenosti. Určitě nebudeme nikam pospíchat, vlastně není ani kam. Letos už nestihnu vůbec nic. Pojmeme to opatrně. I tak máme v plánu spoustu objemů. Naplaveme, najezdíme na kole. Už se nemůžu dočkat.
Máte vypracovaný podrobný rehabilitační plán?
Záleží na spoustě faktorů, musím projít různými testy. Začneme pomalu, v nejbližší době bych se ale už měla dostat do bazénu, pak přijde kolo či nadlehčovací běhátko. Postupně se chci dostávat do větší a větší zátěže. Na podzim snad budu fit.
Přišla jste o několik skvělých mítinků, sledujete je nyní alespoň u obrazovky?
Zpočátku to nebylo jednoduché. Jako když vám sypou sůl do rány. Měla jsem domluvený Rabat, Řím, Hengelo, pozitivně vypadalo i Oslo. Těžko jsem to kousala, teď už s tím problém nemám.
Byla jste zvyklá na enormní vytížení. Nyní musíte se zátěží opatrně, volného času je více. Jak s ním nakládáte?
Opravdu se cítím fyzicky nevybouřená, trénink je podstatně kratší a jednodušší. Pomáhá mi čtení knih, nedávno jsem si koupila tři nové, všechny s motivační tématikou. Mají působit uklidňujícím dojmem a pozitivně. A také maluju.
Neříkejte…
Kamarádi to o mně už ví, mám od nich spoustu pláten i barev. Je to nádhera. Úplně vypnu, krásně se odreaguju.
Jste v tomto oboru vyhraněná?
Ne, ne. Maluju, co mě napadne. Teď to jsou zrovna ohňostroje. (směje se)
TEXT: Pavel Král
FOTO: ASC Dukla a CPA
