Rozjížďku olympijské regaty zvládli par excellence, tedy víc než dokonale. Posádka lehkého dvojskifu Miroslav Vraštil, Jiří Šimánek si v Paříži doveslovala pro kontrolovaný postup do středečního semifinále. Na jezeře Vaires-sur-Marne byli lepší pouze favorizovaní Italové Stefano Oppo – Gabriel Soares.
Po projetí cílem Miroslav Vraštil v lodi zatleskal a zamával směrem k zaplněné tribuně. Vyslal tak na dálku jasný signál spokojenosti. ,,Čekali jsme, že Italové vyrazí velmi rychle. To se také potvrdilo, ale pozitivní bylo, že jsme s nimi dokázali držet krok,“ těšilo jedenačtyřicetiletého matadora.
Chvíli to dokonce vypadalo, že byste je rádi porazili. Pět set metrů před cílem jste na ně ztráceli pouhých 83 setin…
Závodíme až ve středu, chtěli jsme to zkusit. Měl jsem chuť na finiš, ale Jirka byl už trošku prázdnější, tak jsme to zbytečně nehrotili. Ale na oslavu jsme si samozřejmě zakřičeli.
Ukázali jste formu. Třetí Belgii jste odrovnali velmi brzy. Byl to plán?
Porazili nás při Světovém poháru v Lucernu, kde jsme ale zdravotně nebyli úplně stoprocentní. Chtěli jsme je odrazit co nejdříve. To se povedlo. Že jsme pak dokázali jet i s Italy, byl příjemný bonus a signál, že závěrečná příprava proběhla výborně. Neohlížíme se na soupeře, a jak říká Jirka, máme to ve svých rukou.
Čím to, že vašemu mladšímu parťákovi ubývaly síly více?
Jak už bylo řečeno, nechtěli jsme, aby došlo na nějaký finiš o postupové místo v poslední pětistovce. Jirka to tahal od začátku, vyšlo to dokonale.
Složení semifinále, které vejde ve známost až po opravných jízdách, tedy neřešíte?
Tam už nikdo slabý nebude. Rozhodně ale víme, že můžeme jet s kýmkoliv. Pojedeme svoje tempo a uvidí se.
Nad Paříží se konečně rozsvítilo slunce. Teplé počasí má být i ve středu. Byly dnes na vodě příjemné podmínky?
Jen jsme se obávali, aby nefoukalo moc z boku. To se naštěstí nestalo. V dalších dnech má být ještě tepleji, což nám vyhovuje.
Komu jste mával na tribunu?
Jirka tam má hodně známých, já svoji rodinu. Je tam fanklub z Třebechovic pod Orebem odkud pochází moje manželka. Viděl jsem českou vlajku, tak jsem je pozdravil.
Bydlíte v olympijské vesnici, na dnešek jste ale spali na hotelu kousek od závodiště. Přišla tato změna k duhu?
Je to výhoda. Pomohlo nám to. Ve vesnici je šrumec, vždyť tam bydlí kolem patnácti tisíc sportovců. Měli jsme potřebný klid. Jirka je velký spáč, já spal taky výborně. Člověk je odpočatý a v dobrém rozpoložení.
Ve vaší kategorii musíte velmi dbát na váhu. Jíte zdravě, především pak zeleninu. Panuje s výběrem v olympijské vesnici spokojenost?
Jsou tam velké fronty. Hlavně kolem poledne je to narvané k prasknutí. Jídlo je jinak OK. Dá se vybrat. Jen nám tady schází naše oblíbená asijská kuchyně, hlavně sushi, což bývalo na předešlých olympiádách zvykem.
TEXT: ASC Dukla/Pavel Král
ILUSTRAČNÍ FOTO: CPA
