Jako výborný závodník koně miloval, vyrůstal mezi nimi. Teď se do historie armádního moderního pětiboje zapíše jako vedoucí trenér, pod nímž odstartuje nový olympijský cyklus bez tradiční disciplíny. Od ledna Ondřej Polívka převzal v Dukle žezlo po Liboru Capalinim.
,,Rád bych náš oddíl udržoval ve výborném stavu, v němž mi ho Libor předával. Laťka je nastavena vysoko, i vzhledem k dosaženým výsledkům,“ poznamenal šestatřicetiletý Polívka, bývalý úspěšný reprezentant a mistr Evropy z roku 2009.
Éra jezdectví definitivně skončila, nahrazena je sprintovým závodem s překážkami. Jak si v oddíle zvykáte na tuto novinku?
Nechceme zůstat pozadu, se světem je potřeba držet krok a proto je nutné vytvořit i vhodné podmínky k pořádnému tréninku této nové disciplíny. Závodníci potřebují absolvovat přípravu v co nejlepší kvalitě.
Koně byli tradiční součástí moderního pětiboje. Budou vám osobně velmi chybět?
Líto mi to je hodně, měl jsem je v oblibě. Od počátku byly součástí mé kariéry. Šlo o krásné specifikum pětiboje. Těžko se mi to přijímalo. Bohužel se tak rozhodlo a nám nezbývá než tuto skutečnost akceptovat.
Přechod bude obtížný zejména pro střední a starší generaci, souhlasíte?
Určitě to nepůjde každému. Řada pětibojařů zjistí, že jsou tam zakomponované velmi náročné prvky týkající se dynamiky a silové vybavenosti. Osobně bych si nedokázal představit, kdyby mi někdo před pěti lety řekl, že bych začal s novou disciplínou. A ještě s takto náročnou.
Jak to vypadá se samotnými překážkami? Vyroste na Julisce potřebná dráha?
Překážky doplňujeme postupně. Některé, co jsme měli, byly kongresem vyškrtnuty, takže je musíme nahradit, což nějakou chvíli vždycky trvá. V jejich zajištění nám pomáhá i svaz. Teď v zimě je všechno samozřejmě obtížnější. Některé překážky jsme přemístili do haly, některé máme v šermírně, takže trénink probíhá v rámci možností.
Do jaké míry se změní proces samotné přípravy?
Jsou tu dva aspekty. Jezdectví bralo kvůli dojíždění do Poděbrad hodně času, třeba i půl dne. To nyní odpadlo. Teď tu je ale něco úplně nového. Trenéři teprve objevují a bádají, jak své svěřence co nejlépe připravit. Musí se problematice nové disciplíny věnovat mnohem víc. Nikdo s tím nemá příliš velké zkušenosti.
V juniorské kategorii vloni už ale závody bez koní probíhaly…
Mladší kategorie, tedy U19 a U17, zvládaly novinku velmi dobře. Důkazem budiž medaile z mistrovství Evropy i světa. Ale pořád to není úplně ustálené. Překážky se mění úměrně s věkem. Jsou mnohem náročnější.
Samotná dráha je tedy měnitelná nebo má dané jasné parametry?
Pořadí překážek je v zásadě stejné, pouze na dvou pozicích se mohou měnit. Jde vždy o volbu organizátora. Délka trati je kolem 80 až 90 metrů.
Jak se s nástrahami vypořádává duklácká elita?
Všichni se vyjádřili, že to zkusí, pečlivě na tom pracují. Je tam spousta věcí k ladění. Ale dělají pokroky, vždyť se nové disciplíně věnují opravdu krátce. První závody přijdou v březnu. Tam teprve poznáme, jak si vedeme.
Ovlivní nová disciplína celkový kontext moderního pětiboje?
Pokud překážkovou dráhu někdo nepřejde, v zásadě se může loučit s dobrým výsledkem. Je to podobné jako u dalších čtyř. V nich rovněž nesmíte vyloženě selhat.
Půjde o rozkoukávací sezonu?
Vždycky to tak bývávalo. V každém novém cyklu přichází závodnická obměna. Soustředíme se na vrcholy typu mistrovství světa a Evropy. Body pro olympiádu se ještě nesbírají. Pro závodníky bude důležité především získat zkušenosti.
Dlouholetý reprezentant Jan Kuf přesedlal výhradně k šermu. Jak si vede?
Uvidí se. Má za sebou dva závody. Musí si zvykat na jiné prostředí, kvalitnější soupeře. Bude jen na něm, jak se s tím popere. Hodně mu fandím. Časem ho tu chceme mít jako trenérskou posilu právě pro šerm. Čím víc zkušeností získá, tím lépe i pro nás.
Závěrem k vaší osobě. Už jste přivykl na roli vedoucího staršího trenéra?
Změna je to výrazná. Hrozně rád jsem trénoval a závodil. To pro mě skončilo. Ukončit kariéru nebylo ale zase tak těžké, jelikož jsem se v poslední době potýkal s různými zdravotními problémy. Extra dobré výsledky už nebyly nadosah. Dostal jsem tuhle nabídku. Práce mě baví, je pestrá. Jsem rád, že mohu být v kontaktu s lidmi, s nimiž jsem toho tolik prožil. A hlavně se nejedná jen o čistou úředničinu. Moc mě to zatím baví.
TEXT: Pavel Král
FOTO: ASC Dukla
