S jistotou se dere mezi absolutní pětibojařskou špičku. Třiadvacetiletý Matěj Lukeš prožívá sezonu snů. Z egyptské Alexandrie si přivezl dvě stříbrné medaile, individuální z finále Světového poháru a druhou ze štafetového mistrovství světa společně s Markem Gryczem, parťákem z ASC Dukla. Nyní ho čeká další výzva: evropský šampionát v Madridu (od 21. července).
„Na tyhle výsledky jsem hrdý. Egyptem jsem žil i několik dní poté, co jsme přiletěli. Bohužel,“ směje se Matěj, když naráží na zdravotní komplikace způsobené pověstnou faraonovou pomstou. Jeho soustředění se však už přesouvá do Španělska, kam v neděli odlétá společně s dalšími dukláky.
Podpora v rodině
Sportovní základy mu vštípil otec, sám bývalý triatlonista a pětibojař. Matěj se k prvním závodům postavil už jako devítiletý, skvělý byl rovněž v triatlonu, v němž také v mládežnických kategoriích reprezentoval. „Pětiboj zvítězil, protože byl ještě o něco všestrannější. Kromě technických disciplín mě hlavně lákali koně. Nebylo to jen takové drsné rubání. Triatlonisté jsou v tomhle hrozní blázni, já tedy taky, ale pětiboj mě nakonec lákal víc,“ vysvětluje svou volbu.
Rodina mu poskytuje obrovskou oporu, má ještě tři mladší bratry. „Bez nich bych to vůbec nemohl dělat. Táta byl také triatlonista a pětibojař. Největší fanynkou byla maminka, ta už ale není pět let na světě. Ta mě podporovala ze všech nejvíc.“
Lukeš na sebe výrazně upozornil už před rokem v Číně, kde s Martinem Vlachem a Markem Gryczem vybojovali týmový bronz. První velký individuální úspěch pak přišel letos v lednu právě v Egyptě. V rámci předolympijského challengeru tam skončil druhý. „Byl tam najednou skok. Teď se mi dařilo i v Alexandrii. Poslední tři návštěvy této destinace byly velmi úspěšné,“ pochvaluje si.
Specifické i zrádné překážky
Zdravé sebevědomí mu přinesly právě svěťáky. „Cítil jsem, že bych měl patřit do širší špičky. Jen se tam vždycky něco malinko nesešlo. Teď to už přineslo krásné medaile. Snad se mi povede dál.“
Výborně se přizpůsobil novému formátu, v němž koňský parkur po olympijských hrách v Paříži vystřídala překážková disciplína OCR. ,,Je hodně vysilující a stresová. Teď při štafetách, kdy nám uznali protest, jsme ji šli vlastně dvakrát. Nic příjemného,“ zavzpomínal na nedávné martyrium způsobené chybou rozhodčích.
K jejich zdolávání se používají různé varianty a techniky. Na některých si je jistější, na jiných méně. ,,Pořád to s trenérem Jakubem Kučerou ladíme a konzultujeme. Nějaký čas tam vždycky zbytečně ztratím, nesmím moc vymýšlet. Musí se pečlivě naměřit vzdálenosti, nakrokovat si to. V závodě to musí být všechno zautomatizované.“
Zlepšení v plavání
A spokojenost s ostatními disciplínami? ,,V šermu to není úplně ono. V novém systému to ale neznamená takovou katastrofu jako dříve. Bodové rozdíly nejsou tak brutální. Výrazně jsem se zlepšil v plavání. Letos jsme naplavali mnohem více kilometrů než vloni a je to znát. Ukazuje se, že i tam se může rozhodovat. Teď i celkem dobře střílím a náramně mi to běhá. Mám z toho radost.“
Na ME mu trochu ubude konkurence, hlavně Egypťan Mohamed, který ho v Aleaxandrii porazil o devět vteřin. ,,Do každého závodu chodím s nejvyššími cíli. Je to bez koní, už se nemůže stát cokoliv. Pořád tam je ale deset lidí, kteří to mohou vyhrát. A bude tam asi i velké vedro. I to může rozhodovat. Teď v Egyptě kolabovali třeba Italové či Španělové. I s náročnými podmínkami se musí počítat,“ upozorňuje sympaťák z armádního klubu Dukla.
TEXT: Pavel Král
FOTO: UIPM a CPA
