V Monaku startoval počtvrté v kariéře, dvakrát stál na pódiu. Od pátečního večera už jméno Jakuba Vadlejcha mezi oštěpařskými vítězi prestižního mítinku Diamantové ligy scházet nebude. Triumf slavil za výkon 85,95 metru.
,,Každý takový výsledek beru jako skvělý. Jen škoda, že tu nebyl Níradž Čopra (olympijský vítěz z Tokia – pozn.). Soutěž by nabrala větší grády,“ poznamenal den po závodě atlet pražské Dukly.
Tušíte, proč jeden z vašich největších soupeřů mítink vynechal?
Nevím, jestli doléčuje zranění nebo se mu třeba nechtělo riskovat před mistrovstvím světa. Jinak tam ze špičky byli všichni. I proto mě těší, že jsem je dokázal porazit. Nejdůležitější závod ale přijde až v srpnu v Budapešti.
Házel jste po třech týdnech. Byl jste i z tohoto důvodu hladový po úspěchu?
Vše ladíme směrem k mistrovství světa, takže o nějakém odpočinku nemůže být řeč. Jedeme dvoufázové tréninky, docela do toho řežeme. Vždycky se ale snažím podat co nejlepší výkon, to je jasné.
V Monaku jste si první místo zajistil hned prvním hodem. O 45 centimetrů jste překonal olympijský limit pro Hry v Paříži. Hřeje i tato skutečnost u srdce?
Jsem samozřejmě rád, že jsem si tenhle povinný bod odškrtl. Na druhou stranu pojedu na olympiádu s úplně nejvyššími ambicemi, takže splnění limitu beru jako samozřejmost. Házet chci mnohem dál.
V Monaku jste vyhrál poprvé v kariéře. Je tenhle stadion něčím specifický?
Je pěkný, ale ještě nikdy jsem tu nezažil dobré povětrnostní podmínky. Dalekým hodům nepřály. Všichni se lehce trápili.
Samotný závod byl netradičně dlouhý. Trval hodinu a dvacet minut. Bylo těžké se zkoncentrovat na jednotlivé hody?
Šlo o jeden z nejdelších závodů, co jsem kdy absolvoval. Třeba před mým druhým hodem přestalo fungovat měřící zařízení. Na rozběhu jsem čekal deset minut, což rozhodně příjemné nebylo. Ještě větší prodleva pak přišla před šestou sérií. Výkonům to jednoznačně nepomáhalo.
Do mistrovství světa vás čeká už jen republikový šampionát v Táboře. Jak ho pojmete?
Těším se. Cílem je samozřejmě titul i kvalitní výkon. Na Tábor mám velice dobré vzpomínky, protože jsem tam v roce 2007 ještě coby dorostenec hodil český rekord, který stále platí. Bylo to necelých 77 metrů. Snad poletí oštěp daleko i teď.
TEXT: ASC Dukla/Pavel Král
FOTO: CPA
