Dvakrát po sobě byl vyhlášen českým Atletem roku. Pravidelně vozí velké medaile, na vrcholné akce se umí skvěle připravit. Naladěn na stejnou vlnu je Jakub Vadlejch, stříbrný olympijský medailista v hodu oštěpem, i letos.
Zákonitě vzhlíží k srpnovému vrcholu, kterým je mistrovství světa v Budapešti. ,,Je to hlavní cíl. Všechno ostatní beru jako přípravu a rozzávodění,“ říká dvaatřicetiletý borec Dukly Praha.
Náročný závodní program zahájíte v pátek startem na mítinku Diamantové ligy v Dauhá. Kam oštěp doletí?
(usmívá se) Doufám, že daleko. Mám to tam rád. Moc se těším i kvůli extrémně teplému počasí, které miluju.
Zamíříte na oblíbený stadion, kde jste vloni poprvé v kariéře pokořil devadesátimetrovou hranici. Může se něco podobného opakovat?
Kdybych v to nedoufal, nikam nepoletím. Je ale pravda, že mi vloni k nadstandardnímu výkonu strašně moc pomohly skvělé povětrnostní podmínky. To se asi opakovat nebude. Vybičovat mě ale může konkurence, jež bude srovnatelná s finále mistrovství světa.
Jste hodně zvědavý na formu největších soupeřů – Níradže Čopri, Andersona Peterse či Keshorna Walcotta?
Jde o první velký závod, budou natěšeni jako já a připraveni na sto procent. Věřím, že se budeme bít na dalekých metrech.
Vzruch přinesl už váš první soutěžní hod na závěr soustředění v jihoafrickém Potchefstroomu za 88 metrů. Příprava zdá se vyšla náramně?
Úplně skvěle, musím to zaklepat. Byla jedna z nejlepších, co jsem kdy měl. Závod to jenom potvrdil. Nikdy jsem tam tak daleko nehodil. Cítím, že jsem se zase posunul.
Tři měsíce strávené v Jihoafrické republice se staly tréninkovou tradicí. Přišlo i nějaké zpestření?
Když něco funguje, nemá cenu to měnit. Fajn bylo, že jsem byl zdravý po celou dobu, což je základ.
V tréninkové skupině Jana Železného tedy všechno ladí…
Trenér vynakládá maximum úsilí, abychom byli co možná nejlepší. Ke všemu mám skvělého parťáka Jardu Jílka, který mi úskalí v tréninku pomáhá přežít. I jeho forma šla nahoru. Věřím, že má reálnou šanci se letos kvalifikovat na mistrovství světa.
V Potchefstroomu jste měl i rodinu, že?
Žena s dcerou jsou moje největší fanynky, jejich přítomnost mě strašně nabíjela. Dcerka nám tam rostla před očima. V jedenácti měsících začala chodit, teď ji už nezastavíme. (směje se)
Do mistrovství světa absolvujete řadu mítinků, je tu také mistrovství Evropy družstev v Chorzówě, které bude na konci června součástí Evropských her… Plánujete objet vše?
Mám tam o tři závody více než vloni. Věřím, že to ve zdraví přežiju. Do Polska se samozřejmě chystám. Je potřeba se udržet mezi elitou, ne zase hned sestoupit. K tomu bude potřeba co nejsilnější sestava.
V posledních době jste českou medailovou zárukou. Jde z hlediska očekávání o jednoduchou roli?
Nesmí to svazovat. Jsem strašně rád, že se mi daří už delší dobu a dělám maximum, aby to trvalo i nadále.
TEXT: ASC Dukla/Pavel Král
FOTO: CPA
