Prožívá velice šťastné období. Loni přivezl oštěpař Jakub Vadlejch stříbro z olympijského závodu, kov stejné barvy obhájil v srpnu na mistrovství Evropy, v červenci vybojoval bronz na světovém šampionátu. Navíc se na jaře stal otcem malé Emmičky.
Kromě toho poprvé přehodil devadesát metrů. Líp to v roce 2022 snad ani dopadnout nemohlo… „Před sezonou jsem měl tři cíle a jeden sen. Byl to úspěch na šampionátech, finále Diamantové ligy a devadesátka. To byla celoživotní meta, na níž jsem si chtěl vždycky sáhnout. Všechny cíle jsem myslím důstojně splnil,“ vypráví pražský rodák.
Za jeho úspěchy stojí zkušenosti. „Přicházím do věku, kdy se začínají zúročovat. Nejsem to ale zdaleka jenom já. Výborně pracuje tým kolem mě. Pokud bude všechno pokračovat tak, jak si představuju, mohou přijít ještě zajímavější výsledky,“ naznačuje.
Velice si pochvaluje spolupráci s Janem Železným. „Trénujeme spolu spoustu let, každý víme, co můžeme. Trenér poznal, že jsem k sobě extrémně tvrdý a že mě do tréninku nemusí honit. Možná spíš někdy krotit,“ usmívá se atlet z Julisky.
Před pár týdny se rozloučila s kariérou Vadlejchova kolegyně z Dukly Barbora Špotáková. Pro českou atletiku v tom vidí velikou ztrátu. „Bára odvedla neskutečný kus práce a byla důležitá i pro mě. Osm let jsme spolu trénovali. Nejdřív u Rudolfa Černého a pak s Janem Železným. Čerpal jsem od ní spoustu poznatků. Ukázala mi, co se dá zvládnout a na co se dá dosáhnout. Na tom, kde dneska jsem, má velký podíl,“ říká.
Zároveň přiznává, že kariéra dvojnásobné olympijské vítězky a světové rekordmanky je pro něj motivací. „Doufám, že půjdu v jejích šlépějích. Mám doma čtyři světové medaile. Na jedenáct cenných kovů Báry to je málo, ale třeba se ještě polepším. Co také velice uznávám, je jejích sedm medailí z velkých akcí bez přerušení. To hodně vypovídá.“
TEXT: ASC Dukla/lan
FOTO: CPA a Český atletický svaz
