Na mistrovství světa v norském Trondheimu skončila Kateřina Janatová ve všech vystoupeních mezi dvaceti nejlepšími. Ve Světovém poháru obsadila členka Dukly Liberec v celkovém hodnocení skvělé šesté místo, když osmkrát doběhla v elitní desítce. V Cogne dokonce skončila na intervalových deseti kilometrech čtvrtá. Od dob Kateřiny Neumannové si žádná česká závodnice nevedla tak dobře.
Před osmadvacetiletou rodačku z Jilemnice nyní stojí další obrovská výzva, chce uspět na olympijských hrách v Itálii 2026. K tomu by ji měly přispět roky, kdy se připravuje v Norsku, v zemi, kde běžecké lyžování stojí mezi sporty nejvýše.
V přípravném období ji bohužel trochu přibrzdily nemoce, ale před startem SP ve finské Ruce věří, že bude vše v pořádku. „Trochu jsem v tréninku musela ubrat. Ale nic zásadního,“ říká klidně. Nedávno prý měla testy na běhátku, a ačkoliv se necítila stoprocentně, výsledky byly velmi dobré. „A to nás těžký tréninkový blok teprve čeká,“ ví česká reprezentantka.
V osmadvaceti je v ideálním sportovním věku, výsledky přináší tréninková dřina z předchozích let. Taky už má samozřejmě hodně zkušeností a za veliký plus považuje život v Norsku, kde se usadila v Lillehammeru. Nejprve tam jezdila za přítelem Jamesem Clugnetem, britským reprezentantem, a před třemi roky se rozhodla, že se zde usadí nastálo. Naplno tam poznává, co běžecké lyžování pro Nory znamená. „Nejde jen o sport, ale je to vysloveně životní styl,“ vysvětluje a dává tím i odpověď na to, proč Norové tomuto sportu historicky dominují. „Mají zástupy běžců a vždy je někdo, kdo může zastoupit ty nejlepší. Je to pro ně obrovská motivace.“
I ona se prý na této vlně veze. „Hledám maličkosti, které mi mohou pomoci ke zlepšení. Jsem již vyzrálejší a zkušenější než ve dvaceti. Třeba jsem si nařídila, že večer nebudu na mobilu, ale půjdu spát vždy v deset. Jde o malinké úpravy, ale ve výsledku tvoří efekt.“ V trénincích se může připojit k silným skupinám, hodně často trénuje s Lotty a Tiril Wengovými, pevnými členkami norské reprezentace. „Ty jsou moje nejoblíbenější. Jsou velmi rychlé, ale umějí zajet i distanc. Trénink mají hodně kontrolovaný, všechno probíhá tak, jak má, což se mi líbí,“ pochvaluje si přípravu podle norských plánů. Na ty najela poté, co přešla od trenéra Jana France ke kouči Josteinu Vinjeruimu. „Dostali jsme se s Honzou na nějaký limit a domluvili se, že už si nemáme co předat. Byla jsem rychlá, ale chyběla mi vytrvalost. V Norsku jsme navýšili počet hodin, mám lepší základ, z něhož můžu brát. Když jsem na limitu, tak dokáži vydržet o něco déle,“ vysvětluje.
Přísný režim
V hlavě má před nastávající sezonou především olympijské hry. I proto uvítala maximálně přísný režim. „Trenér Vasil Husák s týmem rozhodli, že budeme bydlet ve vlastním, se svým kuchařem, což jsme zažili už na mistrovství světa v Trondheimu. Pro mě to bylo super ze strany komfortu i toho, že nám vaří, na co zrovna máme chuť, všeho dostatek. To bude velká výhoda,“ je přesvědčena.
Navázat na minulou sezonu ale nebude snadné. Všichni od Janatové očekávají možná ještě více. „Nervozitu určitě cítím, ale pokud zajedu dobré výsledky předtím ve Světovém poháru, tak myslím, že se uklidním. Určitě bych na olympiádě nějaký top výsledek chtěla zajet. Jakékoliv pódium by bylo krásné,“ touží po úspěchu. V minulé sezoně si ověřila jak načasovat formu. „Ale letos asi udělám změnu, nejspíš vynechám poslední Světový pohár před olympiádou ve švýcarském Gomsu a nepojedu do vyšší nadmořské výšky,“ říká a naznačuje tím, že olympiáda bude jasná priorita.
A které tratě budou pro ni nejdůležitější? „Určitě desítka volně, k ní budu absolvovat specifické tréninky. Ale to neznamená, že bych třeba sprint klasicky odpískala, v rozjížďkách se může stát všechno. Chci jet všechno, samozřejmě pokud se do team sprintu nominuju, ale mám ho ráda. Pamatuju, když jsme jely s Adélkou Novákovou v Planici, že se necítila skvěle a přesto dokázala ze sebe dostat skoro nemožné a ta týmová radost byla skvělá.“
TEXT: ASC Dukla/jc
FOTO: CPA
