K vítězství mu scházel kousíček. Za druhé místo na oblíbeném mítinku byl ale rozhodně šťastnější než vloni. V deštivém a chladném počasí si Vít Müller v rámci jubilejního 30. ročníku Memoriálu Josefa Odložila překvapivě vylepšil osobní rekord. Čtyřstovku překážek prolétl na Julisce v čase 49,14.
Za ostrým limitem pro srpnové mistrovství světa v Budapešti zaostal v těžkých podmínkách jen o 44 setin vteřiny. ,,Na domácím stadionu se mi běhá vždycky dobře. Věřil jsem, že mohu i za deště podat slušný výkon. Ale takový čas jsem opravdu nečekal,“ svěřil se s úsměvem šestadvacetiletý atlet pražské Dukly.
Nedávno jste si vylepšil osobák i na hladké čtvrtce (45,94). Cítil jste formu jako hrom?
Něco to samozřejmě signalizovalo. Potřeboval jsem jen dobře uzpůsobit rytmus na překážkách a poslat to tam.
Nelitoval jste v duchu, že se počasí v pondělí během dne pokazilo?
S klukama jsme o tom mezi sebou mluvili. Celý týden je 25 stupňů, a teď to spadne na šestnáct a začne pršet. Ale taky se říká: mokrý tartan, rychlý tartan. Když nefouká, běží to i za těchto podmínek.
Mokrá dráha ale nemusí být vždy bezpečná…
U mě to roli nehraje. Před časem jsem běžel za podobných podmínek v Brně na mistrovství republiky a byl z toho taky kvalitní čas.
Prohrál jste o osm setin s Němcem Preisem. Šlo si něco vyčítat?
Ne, ne. Šel jsem nadoraz. Na konci se snažím tlačit vždycky. Většinou ani žádného soupeře nepotřebuju. Ale určitě mi ten boj s ním k lepšímu času pomohl. Stejně jako diváci na tribuně.
Se sluníčkem by zřejmě přišlo ještě výraznější zlepšení, nemyslíte?
Věřím si. Chtěl bych splnit ostrý limit pro Budapešť. Je to můj cíl. Pokud vyladím závěr, může to vyjít.
Co přesně tím myslíte?
V celkovém projevu mám hodně rezerv. Hlavně ale v zatáčce, v níž měním rytmus. Tam ztrácím moc. Na tom musíme s trenérem zapracovat.
Jste rychlejší než vloni. Změnilo se něco v přípravě?
Mám mnohem víc naběháno, než kdy před tím. Jsem vytrvalejší a rychlejší, což je paradox, protože právě v tréninku rychlosti jsme ubrali.
Vyplatila se i skutečnost, že jste v březnu neodcestoval na halové mistrovství Evropy do Istanbulu a pošetřil síly?
Asi ano. Nejsem úplně typ halového závodníka. Když se na mě sesypou stejně rychlí soupeři, jsem z toho trošku vyděšený. Takhle jsem měl o čtrnáct dní delší přípravu, udělali jsme, co jsme potřebovali.
Co vám po pondělním výsledku říkal trenér Jiří Kmínek?
Byl šťastný. Před závodem bychom brali čas kolem 49,40. Předčilo to naše plány. I umístění je vzhledem k poskočení v žebříčku strašně fajn.
Sledujete po očku výkonnost soupeřů?
Čtvrtka překážek šla vloni i letos hodně dopředu. Před pěti lety byl limit pro mistrovství světa 49,40, dnes je to 48,70. Konkurence nespí. Je to nesmírně nabité.
Kde se nyní představíte?
V pátek odlétám na bronzový mítink do švédské Sollentuny. Rád bych si tam znovu vylepšil osobák.
Odložilův memoriál jste ještě nikdy nevyhrál. Je i tohle správná motivace do budoucna?
(směje se) Minulý rok jsem prohrál o pár setin, teď znovu. Rád bych to jednou dokázal.
TEXT: ASC Dukla/Pavel Král
ILUSTRAČNÍ FOTO: CPA
