Francie nebo Brazílie. Z této dvojce vzejde podle legendárního brankáře Ivo Viktora budoucí šampion na právě probíhajícím fotbalovém mistrovství světa v Kataru. Hrdina z ME v Bělehradu 1976 si tipnul finalisty na tradičním setkání jubilantů Dukly, kde přijímal gratulace k 80. narozeninám.
,,Škoda, že tu chyběli někteří bývalí spoluhráči. Třeba Venca Samek. Na omluvu Zdeňka Nehody musím zase říct, že to má z Karviné do Prahy docela daleko,“ usmíval se bývalý gólman, jenž byl pětkrát zvolen nejlepším fotbalistou Československa a za milovanou Duklu odehrál 313 prvoligových utkání.
Nescházel však o pět let starší Jan Brumovský…
S Honzou se vídáme pravidelně. Občas máme srazy na Julisce. Teď bychom se měli sejít 30. prosince. Tedy ti, kteří jsou ještě schopni dorazit a zavzpomínat.
Letos jste oslavil 80 let. Jak to máte se sportovními aktivitami?
Snažím se hodně jezdit na kole. Jedno koleno mám špatné, cyklistika je z tohoto pohledu ideální, protože chůze mi činí potíže. Dokonce jsem si teď na delší trasy pořídil elektrokoloběžku, která mi nahrazuje invalidní vozík, na který bych už skoro patřil. (usmívá se) O dalších svých chorobách a diagnózách se raději nebudu vyjadřovat. Není to ideální, ale osmdesát je hezký věk. Každý se toho nedožije.
Určitě bedlivě sledujete právě probíhající mistrovství světa ve fotbale. Zamlouvá se vám konání šampionátu v předvánočním období?
Je to změna. Co je ale pro mě velké překvapení, že se moje žena dívá víc než já. Zápasy „slabších týmů“ jsem vynechával.
Zaměřujete se na výkony brankářů?
To víte, že ano. Vývoj brankářského řemesla se velmi posunul. Kluci musí umět oběma nohama a samozřejmě chytat.
A míče jsou čím dál rychlejší…
Balony fakt létají. Je to vidět i při výkopech. Kdyby gólmani chtěli, mohou si kopat od šestnáctky k šestnáctce. Když to někdo z hráčů pořádně trefí, má to brankář čím dál těžší. Nejen proto, že jsou míče rychlejší, ale také díky stále modernějším materiálům přesnější.
Jako první dospěl k penaltovému rozstřelu duel Japonska s Chovatskem. Zapůsobil na vás gólman Dominik Livakovič, který lapil hned tři soupeřovy pokusy?
Je šikovnej. Vystihl strany, byl tam pokaždé včas. Když tam jdete dopředu, máte velkou šanci, že uspějete. To byl i jeho případ.
Kdo si podle vás potěžká trofej pro mistra světa?
Francie nebo Brazílie. Mají na mistrovství jednoznačně nejkvalitnější týmy. Mbappé a Neymar jsou výraznými vůdčími osobnostmi. Brazilci si tradičně potrpí ještě na nějaké ty kudrlinky, Francie zase předvádí ohromně účelný fotbal. Bude to zajímavé.
Pojďme k národnímu týmu. V kvalifikaci o EURO 2024 se Češi vyhnou gigantům. Ze skupiny postupují dva. Zvládnou to?
Bylo by na čase. Ze silných mužstev narazíme vlastně jen na Poláky. Na Evropu se vždycky postupovalo snáze. Věřím, že tuto historickou pravdu potvrdíme.
Chtělo by to už také účast na mistrovství světa. Další budou pořádat Spojené státy, Kanada a Mexiko, kde jste si v roce 1970 zachytal. Vybaví se někdy vzpomínky na tento šampionát?
Měli jsme tehdy celkem dobré mužstvo, ale doslova vražednou skupinu. Budoucí mistry světa z Brazílie, úřadující z Anglie a nepříjemné Rumuny. Bohužel jsme všechno prohráli.
Atmosféra ale musela být báječná. Na vaše zápasy chodilo v průměru 50 tisíc diváků…
V Latinské Americe jsou fanoušci fotbalem doslova postižení. Mají ho v krvi. Rád vždycky zavzpomínám, i když nám to výsledkově nevyšlo.
Teď nastává vánoční čas. Užíváte si ho?
Starším lidem působí v této těžké době spíše stresové situace. Já se vánoce pokusím zvládnout v dobré náladě.
TEXT: ASC Dukla/Pavel Král
FOTO: CPA
