Skvělou sezonu má za sebou kanoista Martin Fuksa, hvězda ASC Dukla. V Miláně potvrdil svou dominanci na kilometrové trati a s přehledem obhájil titul mistra světa, na světovém šampionátu přidal do sbírky už čtvrté zlato. Na poloviční trati dojel na stříbrné pozici. Předtím v závěru června v Labe Aréně na evropském šampionátu v Račicích získal své 13. evropské zlato na pětistovce a stříbro bral na kilometru.
„Myslím, že na 99 procent mohu být spokojen. Kdybych místo dvou stříbrných měl zlaté, tak by to bylo stoprocentní. Ukázaly se roky poctivého tréninku, i když jsem trochu více, jak jiné roky, po olympijských hrách odpočíval,“ neskrýval spokojenost rodák z Nymburka. Sezona tím pro něj skončila „Byla krátká, něco bych si ještě dal, ale nejsou kvalitní závody. Kánoe půjde stranou, na řadu přijde odpočinek, dovolená. Budu s rodinou v Čechách i v zahraničí,“ prozradil. „A až mi sport začne chybět, což bude asi někdy v říjnu, tak začnu trénovat. A zase budu chtít být nejlepší na světě,“ zdůraznil.
Mnozí se jej stále ptají, zda má pořád dostatek motivace. „To úplně v hlavě nemám. Nelpím na to mít čtyřiašedesáté zlato, mě kanoistika stále naplňuje. Nyní jsem pět dnů netrénovat a necítím se tak dobře. Sport mě dělá šťastným. Rekordy vnímám spíše z okolí, když mi to někdo připomíná, ale já to neřeším,“ pokračoval dvaatřicetiletý Fuksa.
Porážka v Miláně na trati 500 metrů s Rusem Zacharem Petrovem jel ale i tak mrzí. v cíli činilo jeho manko 44 setin. „,Byla to bohužel nejhorší jízda, kterou jsem v Miláně absolvoval. Vůbec jsem si nejel to svoje. Je to škoda. Prohra mrzí, ale tím, že jsem šampionát zakončil zlatem, je vše dobré. Říká se – jsi dobrý, když vyhraješ poslední závod,“ poukázal na známé rčení. „Dlouhé roky se zaměřujeme na olympijskou disciplínu, která mi dřív nešla. Ale tím, že jsme cílili na OH, tak na kilometru je to lepší.“
Na setkání s novináři po konci sezony pochopitelně nechyběl jeho otec Petr, děda Josef, kteří jsou jeho trenéry ani bratr Petr s nímž jezdí na deblu. „Martin si přípravu řeší sám a my mu jen popřejeme ať to dobře dopadne,“ říká otec Petr a děda Josef přidává. „Já tam působím jako styčný důstojník. Co je potřeba udělám, co Martin potřebuje, to mu splním. Jinak on nepotřebuji nic, vše je na pohodu.“ „Trénuji již od svých osmnácti let a nepotkal jsem poctivějšího závodníka v přípravě. Já mu napíšu tréninková plán a ten on do puntík splní. A to i když by nemusel, když je třeba unaven. Například přijdu do posilovny a říkám: ´máš tu činku těžší´, a on jen odpoví: to je dobrý,“ naznačuje děda, že mistr světa neošidí nic.
Martinova převaha nad soupeři na kilometru byla v Miláně obrovská. „Kilometr byl opravdu dominantní. Já myslím, že to dělá hlava. Věřil jsem, že zlato získá již v Tokiu, tam to ale v hlavě neměl. Nyní se srovnal, nemá jen kanoistiku. Narodila se mu holčina, přišlo odreagování a je lepší. On je prostě stroj. Od rána, co se probudí, tak tím žije. Má to hlavě tak srovnané. Pro úspěch udělá vše a to jej odlišuje od ostatních,“ přidává otec Petr.
„Poslední tři roky podává Martin nejlepší výkony a když to tak bude pokračovat, budeme jen rádi. Za dvanáct let se na stupních vítězů střídali různí soupeři, ale Martin medaile vozí každý rok. A i kdyby ty medaile nevozil a byl šťastný, tak i my budeme spokojeni,“ pokračoval otec a trenér Petr.
Debl s bratrem Petrem plánuje i nadále
Martin jel spolu s Petrem ME v Račicích na deblkánoi, ale program na MS mu to neumožnil. Proto mladší z bratrské dvojice usedl do čtyřkánoe, která skončila šestá. „V nové posádce se zorientovat není těžké. Je to stejné jako s bráchou, jen netlačí zezadu jeden, ale tři. Jinak společná sezona s bráchou byla parádní a přál bych si taky nějakou medaili. Letos jsme jezdili rychle, vytvořili si rekord. Ale rychleji jezdí i ostatní, naše časy však napovídají, že to jde dobrým směrem,“ přidal Petr Fuksa mladší, který vše směřuje ke startu na deblu na olympijských hrách v Los Angeles.
I Martin má o této disciplíně jasno. „Jasně, že to platí. Trénovali jsem spolu pořád, až posledních čtrnáct dnů před MS jsme na něj nechodili. Ale od začátku příští sezony to určitě kombinace singla a debla bude,“ přidal Martin.
Ale vyskytnou se i nějaké menší problémy. „Někdy je to těžké. Martin je splachovací – vyslechne si, co mu říkáme a dá se do klidu. Když jsou ale oni dva spolu, tak je to někdy divoké,“ říká otec ke spolupráci svých synů. „Mě mrzí, když se bráchové hádají. Viděl jsem je tak nasupené, že jsem si myslel, že se i porvou. Já mám rád rodinu a když si spolu sednou do lodě, tak je to v naprosté pohodě. S Martinem je radost dělat, strašně rád ho trénuji,“ přidává děda Josef a nejmladší z ´fuksič klanu´ Petr s úsměvem doplňuje. “Otec musí občas dělat bodového rozhodčího, musí nás odtrhnout.“
TEXT: ASC Dukla/jc
FOTO: CPA
