Momentálně cestuje s partnerkou po Evropě, relaxuje. Proč také ne. Závodní pětibojařské povinnosti má třiadvacetiletý mladík Matěj Lukeš pro letošní rok splněny náramně.
Kometa z Dukly se může pochlubit individuálním bronzem z mistrovství světa, stříbrem z finále Světového poháru, štafetovým bronzem z MS s Markem Gryczem i týmovou medailí z ME (3. místo). Zákonitě je stále více a více obletovaným sportovcem.
Nedávno jste se objevil na letišti v Mošnově na Dnech NATO a Vzdušných sil AČR. Máte v oblibě podobné akce?
Od prosince jsem vojákem z povolání. Příležitost být na ostravském letišti a všechno vidět na vlastní oči jsem uvítal. Moc se mi to líbilo. Pokud to půjde a bude čas, rád přijedu znovu.
Po boku hvězdného kajakáře Josefa Dostála jste rozdal řadu autogramů. Měli jste čas si spolu popovídat?
Naživo jsme se viděli poprvé. Pepa je velký sympaťák, ohromný sportovec. Užil jsem si to s ním, byla sranda. Navíc v tu dobu probíhaly závody olympijských nadějí v kanoistice, na nichž startoval můj brácha. Takže jsme probrali i tohle téma.
Byl rozdíl v počtu podpisů?
(směje se) Velký. To asi nikoho nepřekvapí. Pepa je přeci olympijský vítěz.
Vnímáte po povedené sezoně větší popularitu i vy?
Dost rychle jsem zmizel na dovolenou. Obloukem jsem se různým povinnostem vyhnul. Byl jsem rád, že jsem v Litvě udělal radost nejen sobě, ale také kamarádům a známým.
Teď máte volno. Jak si ho užíváte?
Rád cestuji. Před Dny NATO jsem byl ve Španělsku a Dánsku. Po nich jsem zavítal do Barcelony a Neapole. Hlavní část příští sezony začíná až v dubnu, takže si větší odpočinek mohu dovolit.
Výsledky byly z vaší strany úžasné. Jste sám překvapený, co všechno jste dokázal?
Trochu ano. Přípravu jsem měl narušenou šestitýdenním vojenským výcvikem ve Vyškově. Na chvíli jsem z toho vypadl, ale na výkonnosti se to neprojevilo.
Získal jste čtyři velké medaile. Z nich samozřejmě vyčnívá individuální bronz na mistrovství světa. Byl už prostor jej hezky oslavit?
Něco proběhlo v rámci svazu i Dukly a samozřejmě s kamarády. Co se povedlo, mi asi dojde později, stejně jako v případě stříbra z finále Světového poháru v Egyptě.
Věděl jste, že jste prvním českým medailistou na MS od roku 2014?
Když to tehdy dokázal Honza Kuf, bylo mi dvanáct. Hned jsem si to neuvědomil, ale vylučovací metodou bych se k tomu prokousal. Jsem rád, že jsem ho mohl napodobit, stejně tak Davida Svobodu či Michala Sedleckého. Ten dokonce dosáhl na titul, když jsem se narodil.
Skoro se zdá, že vám změna překážkové dráhy za koňský parkur výrazně sedla. Je to tak?
Šlo o sezonu po olympiádě. Spousta soupeřů si dala větší pauzu, někteří starší kluci dokonce kariéru kvůli zařazení nové disciplíny ukončili. My mladší máme v téhle adaptaci výhodu. No a mně se dařilo.
Stýská se vám po koních?
Moc. Brzy navštívím jezdecký klub. Už se těším, až naskočím do sedla.
Pětiboj se díky tomu pozměnil. Chleba se už neláme v šermu, ale právě na překážkové dráze…
Souhlasím. Systém šermu je jiný. Na mistrovství světa i ve finále Světového poháru jsem po něm nabral ztrátu, přesto se to dalo dohnat. Dříve byly rozdíly markantnější, o přední pozice se už pak bojovalo těžko. Překážkovka a body z ní jsou v tomhle směru zásadnější.
Rázem jste poskočil do absolutní špičky. Nebudou vás velká očekávání svazovat?
Je to jen o mojí hlavě. Nejsem zvyklý na sebe vyvíjet enormní tlak. Budu dělat, co jsem dělal doteď, snad bude všechno fungovat dál.
Příprava tedy poběží ve stejném módu?
Nic zásadního měnit nechceme. Navíc bych měl mít ještě víc času na trénink tím, že mi odpadne výcvik ve Vyškově. Výkony by mohly být ještě lepší. Uvidíme.
Rovněž studujete. Jde ve spojení s vrcholovým sportem o náročnou kombinaci?
Jsem ve druháku na Palestře. Specializuji se na fitness. Snažím se, jak to jde. Zatím stíhám.
TEXT: Pavel Král
FOTO: Filip Komorous a ASC Dukla
