Z dukláků půjde do akce mezi prvními, ještě před sobotním zahajovacím ceremoniálem. Kladivář Patrik Hájek zažije na mistrovství světa v Budapešti premiéru na vrcholné mezinárodní akci. Účast na šampionátu si zajistil díky postavení v žebříčku.
,,Těším se moc. Tenhle rok jsem pro to udělal vše, co jsem mohl. Jsem nadšený, stejně jako můj trenér a rodina. Jedu si to tam užít,“ říká čtyřiadvacetiletý atlet pražské Dukly.
Před měsícem jste si v Novém Městě nad Metují vytvořil osobní rekord (76,42). Jak se tento výkon odráží na vašem sebevědomí?
Vím už dlouho, že můžu hodit daleko. Od začátku sezony jsem se do toho ale nemohl pořádně trefit, přestože jsem natrénováno měl. Překonat pětasedmdesátimetrovou hranici bylo v téhle sezoně cílem. Nakoplo mě to velice.
Drží forma i těsně před šampionátem?
Cítím se dobře, trocha únavy tam ale je. Sezona je už hodně dlouhá. Cesta k účasti v Budapešti nebyla úplně jednoduchá. Absolvoval jsem skoro každý závod. Objížděl jsem, co se dalo a ještě musel předvádět kvalitní výkony, abych získal potřebné body do světového rankingu.
Do dějiště letíte v pátek. Kvalifikace je na pořadu už v sobotu. Budete mít dostatek času se rozkoukat?
Trochu narychlo to je, ale jinou možnost nemám, protože si plním ještě povinnosti v zaměstnání. Pracuji jako fitness trenér. Není to u mě jen o atletice. Proto považuji za ohromný úspěch, že jsem se na mistrovství světa vůbec probojoval. Nejsem plnohodnotný profesionál.
Bude těžké projít do nedělního finále?
Jsou tam silní soupeři. V naší disciplíně se ale může stát cokoliv. Přijde den blbec, dáte tři křížky a jedete domů. Nebo to hezky sedne a všichni budou šťastní. (směje se)
Odhadnete, jaký výkon by k postupu mohl stačit?
Na finálovou šestnáctku zhruba 73, 74 metrů. Těžko se to takhle říká.
Pro vás se jedná o první velký start na takto významné akci. Jak jste na tom s trémou?
Spaní mám dobré. Tohle si vůbec nepřipouštím, beru to jako každý jiný závod. Půjde o skvělou zkušenost.
Navíc budete házet na nádherném stadionu…
I z tohoto důvodu si to tam chci užít. Na takhle velkém stadionu jsem ještě nezávodil. Snad dorazí i velký počet fanoušků.
Co vám vtlouká do hlavy váš trenér Vladimír Maška?
Abych se z toho nepodělal. (směje se)
Maška je českým rekordmanem výkonem 81,28. Kdy se mu přiblížíte?
Doufám, že už příští rok. Vede mě třináct let. Jsem na něho zvyklý, beru ho vlastně jako člena rodiny.
Kdy jste v sobě vůbec objevil dispozice pro tuto technicky velmi náročnou disciplínu?
Abych byl upřímný, tak jsem je nikdy neměl. (směje se) Kladivo mě ale strašně bavilo, takže za to, kde jsem dnes, vděčím jen tvrdé práci.
Trocha talentu tam být musela, ne?
Za sebe si myslím, že jsem ho neměl. Trenér má stejný názor. Díky své tvrdohlavosti jsem se ale nenechal odradit. Všechno jsem si poctivě vydřel. Žene mě touha něco dokázat.
Co považujete za klíčové, aby se v kvalifikaci vyvedl alespoň jeden pokus?
Rozhodne technika a uvolněnost. Když to zvládnu, tak to odletí. Uvidíme.
TEXT: ASC Dukla/Pavel Král
FOTO: CPA
