Kanoistka Martina Satková prožila báječnou sezonu. Další výzva? Porazit fenomenální Jessicu Foxovou

Konstantně stabilní výkony vynesly vodní slalomářce Martině Satkové skvělé druhé místo v celkovém hodnocení Světového poháru mezi kanoistkami. Z pěti podniků se jí povedlo čtyřikrát postoupit do finále. Lepší než ona byla pouze olympijská vítězka Jessica Foxová z Austrálie.

,,Do sezony jsem vstupovala po zranění. Měla jsem nalomený obratel. Vůbec jsem netušila, co od sebe očekávat. Dopadlo to úžasně,“ poznamenala šestadvacetiletá členka Dukly Brandýs nad Labem.

Který závod byl pro vás nejtěžší?

Psychicky nejtěžší je se vždy dostat do finále. Třeba při Světovém poháru v Praze se zrušila celá kvalifikace, byla jen jedna šance na postup. Člověk s tím musel v hlavě pracovat. Ale každé finále mělo něco do sebe. Žádná pohodička, byly to náročné jízdy.

Od příští sezony odpadnou právě kvalifikace. Vítáte změnu formátu?

Jsem přizpůsobivá. Nic jiného vlastně ani nezbývá. Je to cesta, jak se posunout dál a udělat náš sport atraktivnější. Přibude krátký slalom, bude možnost přivézt víc medailí.

Byl bronz při SP v Krakově nejsladší odměnou v sezoně?

Nejsladší je pro mě celkové pořadí. Umístění z Krakova si samozřejmě velmi cením, ale stupně za celkové hodnocení jsou víc.

Navíc jste na nich stála s Jessicou Foxovou a se sestrou Gabrielou…

Krása. Jessica je v našem sportu jedinečnou osobností. Vzor, jak by to mělo na vodě vypadat. Líbí se mi její pojetí jízdy, báječně umí pracovat i s hlavou. Věří si, umí si jet pro vítězství. Její výkony jsou s trochou nadsázky srovnatelné s těmi mužskými. Někdy ji porazit, to je pro mě vskutku výzva.

Užily jste si se sestrou oslavy?

Zatím nebyl moc čas. Jen ten večer jsme zašly na pivo.

Byla jste ji v létě povzbudit i na olympijských hrách v Paříži. Jak se na břehu prožívá jízda, v níž jde o nejcennější medaile?

Škoda toho finále. To jí bohužel nevyšlo. Vidět Gabču kdykoliv smutnou, je pro mě asi to nejhorší. Vím, kolik dala do přípravy energie, jak moc toužila po pódiu. Přesto za mě není na první olympijský start sedmé místo vůbec špatné, i když její očekávání byla vyšší. Přesto jsem cítila, jak ji to bolí. Když brečela, bylo to pro mě těžké. Ale proto jsem tam byla, abych ji byla nablízku a mohla ji třeba i utěšit.

Vy asi rovněž sníte o startu pod pěti kruhy?

Proto ten sport děláte. U nás jsou ale kritéria velmi přísná. Není jednoduché se tam probojovat. Neupínám se na to. Jsou to další čtyři roky. Dávám si postupné cíle, pak se uvidí.

V červnu jste ukončila magisterské studium. Jak těžké je skloubit vysokou školu a vrcholový sport?

Zvykla jsem si nemít jen vodní slalom. Mám v plánu se ještě dovzdělávat. Občas vypnout se během závodů ale může hodit. Nebudu muset řešit diplomovou práci ani se učit na státnice. Na tohle volno se těším.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: Kanoe.cz

Pokračujte ve čtení