Na tuhle chvíli čekal dlouho. Do vitríny plné medailí z mistrovství světa či Evropy si nyní vloží tu nejcennější, olympijskou. A ke všemu zlatou! Po pátých místech v Riu 2016 a Tokiu 2021 kanoista Martin Fuksa konečně dosáhl na vrchol také pod pěti kruhy, když ve vodáckém areálu ve Vaires-sur-Marne s naprostou dominancí triumfoval na kilometrové trati. Druhý skončil Brazilec Isaquias Queiroz a třetí Sergej Tarnovskij z Moldavska.
,,Nikdo po té medaili netouží tak jako já,“ říkal jednatřicetiletý Fuksa už dříve. A na vodě se činil. Ve finále podal stejně jako v dopoledním semifinále naprosto dominantní výkon. S větrem v zádech ujížděl směr cíl, co to šlo. ,,Napálil jsem to od začátku. Bylo to tisíc metrů strachu, kdy mě někdo dojede. Naštěstí se tak nestalo. Jel jsem si podle svého, dokonce jsem i trochu šetřil síly, protože mě nikdo neohrožoval,“ poznamenal k průběhu finále. ,,Posledních sto metrů jsem si už užíval. Věděl jsem, že to nepustím a vyhraju.“
Soupeře raketovým startem možná překvapil. ,,Největší moje úspěchy přišly vždy, když jsem takhle vypálil. Řekl jsem si, tak to takhle udělej. Bůh ti seslal ty nejlepší podmínky, které sis mohl vysnít, tak mu to splať. Nahulil jsem to, ale byla tam i rezerva. Vždyť na to celý život trénuju.“
Z tribuny vidělo jeho triumf téměř 24 tisíc diváků. Však si také atmosféru při projetí cílem náramně vychutnával. Na počest svého vítězství zvedl levou ruku, zabušil si do prsou. Splnil svou dlouholetou misi. Konečně je olympijský vítěz.
S českou vlajkou pak hrdě nakráčel ke stupňům vítězů. ,,Je to skvělý pocit. Klidně bych si to i zopakoval. Tohle člověk zažije třeba jen jednou za život,“ povídal s úsměvem už se zlatou odměnou na krku. ,,Vlastně jsem tím dohrál kanoistiku. Sen se splnil. Je to nejvíc, čeho jsem mohl dosáhnout.“
Úřadující světový šampion zvládl v Paříži velmi náročný program noblesně. Vždyť včetně deblu s bratrem Petrem absolvoval na kanále během čtyř dní celkem sedm závodních jízd! V hlavě se na singlu musel vypořádat také s nevděčnou rolí favorita. ,,Už týdny před olympiádou jsem cítil, že je něco jinak. Byl jsem klidný. Nebydlel jsem ve vesnici, ale v baráku kousek od kanálu. Cítil jsem se jako doma. Byla mě navštívit rodina. Oprostilo mě to od stresu,“ má jasno.
Zlatý závod navíc přišel v den, kdy bratr Petr slaví narozeniny, tedy 9. srpna. ,,Věděl jsem rok dopředu, kdy se finále pojede. Nadělil jsem mu pěkný dárek. Doufám, že si jednou pověsíme něco na krk i společně. Třeba se teď na debla zaměříme více, v singlu mám splněno,“ poznamenal rodák z Nymburka.
Palce mu v ústraní drželi i děda Josef a táta Petr, kteří jej dlouhodobě v tréninku formují. ,,Máme velký tým. Pořádně to oslavíme. Vrcholu jsem dosáhl po třicítce. Moc se těším, až tu medaili pověsím na krk i své dceři Emily.“
TEXT: Pavel Král
FOTO: olympijskytym.cz
