Šel do toho all in, jak s oblibou říkávají hráči pokeru, když dají v sázku vše. Risk se kanoistovi Vojtěchu Hegerovi vyplatil. V posledním nominačním závodě Českého poháru Skupiny ČEZ v Troji dokázal porazit celé startovní pole, což mu vyneslo tolik toužené místo v reprezentaci.
Čtyřiadvacetiletý svěřenec Lukáše Kubričana se do ní vrátil po dvou letech, kdy bojoval hlavně s tělesnou schránkou. Při výčtu jeho zranění běhá až mráz po zádech: prasklé rameno, natržené labrum, výhřez ploténky. Do toho jej ještě notně pozlobila mononukleóza! ,,Ta mě trápila hlavně na začátku zimní přípravy. Odtrénoval jsem jen čtyři měsíce. Ale možná mi pomohlo, že jsem nepatřil k favoritům a mohl jen překvapit,“ zamýšlí se.
Teď je šťastný. ,,Člověk má pocit zadostiučinění. Všechna dřina a hodiny rehabilitace se vyplatily, i když vím, že je hodně práce přede mnou, hlavně co se týká fyzičky a síly. I s tím málem tréninku to vyšlo. Radost je veliká. Jsem teď vyčerpaný, ale nadšený, že jsem zpátky.“
Singlíř Dukly Brandýs nad Labem vstoupil do nominace solidním třetím a čtvrtým místem na Trnávce. V sobotu v Troji vyhrál kvalifikaci, ale nakonec skončil až pátý. ,,Finále bylo nervózní, moc jsem to hnal, dole mě vypekl válec, který mě nepustil. Nabral jsem tam čtyři vteřiny. Věděl jsem, že tohle umístění budu muset škrtnout,“ vrátil se k situaci po třech odjetých závodech.
Jeho šance před nedělním vyvrcholením nikterak vysoké nebyly. Pohybovaly se v oblasti teorie. ,,I proto jsem si to chtěl hlavně užít, do kvalifikace vstupoval s čistou hlavou a touhou zdravě riskovat,“ nastínil své rozpoložení. Vyplatilo se. Vyhrál obě jízdy. ,,Ale nic jednoduchého to nebylo. Kluci přede mnou jeli hodně rychle a hlavně skvěle. Dal jsem do toho všechno a ono to vyšlo. Sám tomu ještě nevěřím,“ říkal Heger s upřímností.
Kde se vzala taková forma? ,,Na Trnávce jsem vůbec netušil, co mohu sám od sebe očekávat. Měli jsme přípravný závod v Německu, kde se mi povedlo vyhrát short slalom a být čtvrtý v klasickém závodě. Najednou jsem věděl, že se mohu měřit s těmi nejlepšími. Dalo mi to do hlavy míru pohody.“
V neděli to v Troji nandal všem, včetně favoritů typu Jiřího Prskavce, Lukáše Rohana či Václava Chaloupky. ,,Je to super. Závodím s nimi nějakých šest let, vždycky byli o trošku lepší. Z kamarádského hlediska mě to ale trošku bolí,“ netajil své pocity a hned vše vysvětlil: ,,Hlavně s Vaškem jsme velcí kamarádi. Byl už v cíli a čekal, jak zajedu. Pokud bych skončil za ním, byl by v reprezentaci on. Bylo to kdo s koho, přesto mi fandil. Toho si velmi cením.“
V týdnu se Heger přesune do Francie, kde jej čeká první vrchol sezony – mistrovství Evropy. ,,Tam ani ve Světových pohárech nechci hrát druhé housle. Cílem jsou finále,“ říká bez váhání.
TEXT: Pavel Král
FOTO: CPA
