Jedním z českých moderních pětibojařů v bojích o olympijské medaile v Paříži bude šestadvacetiletý Marek Grycz. Účast pod pěti kruhy si vybojoval premiérově a na start na největším sportovním svátku se hodně těší.
,,Znamená to pro mě splnění snu,“ netajil člen armádního sportovního centra Dukla.
Máte několik medailí z juniorských MS a také bronz ze smíšené štafety z ME před rokem. Nyní ale pojedete na své první olympijské hry. Co to pro vás znamená?
„Start na olympiádě pro mě znamená splnění snu. Je to cíl, ke kterému každý sportovec vzhlíží. Já to měl před očima již od malička a úspěchy, které jsem získal, byly jen kroky, které měly vést k olympijským hrám. Jsem moc rád, že se to povedlo.“
Budete v Paříži spolu s dvojicí žen čtyři. Je to velká výhoda?
„Myslím, že je to docela jedno, náš sport je individuální. S holkama se asi moc nepotkáme, ale že tam bude Martin (Vlach), to je dobře. Hlavně na šermu se budeme moci podporovat a fandit. Já osobně jsem individualista, ale jsem moc rád za náš sport, že tam budeme v takovém počtu. To je velký úspěch.“
Na mistrovství Evropy v Budapešti jste ve štafetě brali a Janem Kufem umístění těsně pod stupni vítězů. Šlo o povzbuzení?
„Ten závod jsem bral vyloženě tréninkově, celé mé snažení směřuje k olympijským hrám, ale strašně rád jsem byl za to, že jsem si s ním mohl zazávodit. Jsme velcí kamarádi, bylo to strašně příjemné. Když mi bylo třináct, čtrnáct, tak jsem ho vnímal jako vzor. Je to fantastický člověk. Byla čest po jeho boku závodit.“
Jak hodnotíte celou přípravu?
„To ještě zhodnotit nemohu, ještě mám před sebou tři týdny tréninku. Vše zatím jede podle plánu. Nyní jsem na soustředění v Maďarsku. Jsem zdráv, ale nechci to zakřiknout. Jsem tu sám s trenérem, Martin je zvyklý na trochu jinou přípravu. Vysokohorskou. Tu já tak v oblibě nemám, proto máme každý jiný model přípravy.“
Naposledy se moderní pětiboj uskuteční ve formátu s parkurem. Jak tuto skutečnost vnímáte?
„Bude mi to chybět, parkur je moje nejoblíbenější disciplína. Na koni jezdím od třinácti. Jde o neodmyslitelnou část pětiboje. Způsob, jakým mezinárodní federace provedla změnu, se mi nebílil a mrzím mě to. Závodiště bude nedaleko Versaille, půjde o takové hořkosladké loučení. Bude mi sedmadvacet a učit se novou disciplínu, to bude velmi těžké. Jsem ale somatotyp s výbušností, tak by mi to snad mohlo jít, ale ti mladí, kteří již v tomto formátu závodí, budou mít oproti nám starším velký náskok. Je to docela nebezpečné, dá se při tom zranit. Ještě jsem to nevyzkoušel.“
Na start jdete 8. srpna…
„Snažím se k tomu přistupovat jako ke každému jinému závodu. Nic si nepřipouštět. Beru to tak, že jedu do práce jako na každý jiný závod. Těším se tam, ale nervozitu zatím necítím, snažím se uklidňovat jako před každým jiným startem.“
Budete v závodě dva, můžete si nějak pomoci?
„Je vždy příjemné, když je tam někdo, s kým můžete prohodit pár slov. Závodit s kamarádem je fajn, a za to jsem rád. Doufám, že oba postoupíme do finále a strávíme celý den spolu.“
S jakým cílem a přáním do Paříže pojedete?
„Byl bych strašně rád, kdybych složil všechny disciplíny bez nějaké chyby. Ve výsledcích jsou nahoře ti, co je neudělají. Mně se to vždy o kousek nepovedlo, vždy jedna disciplína nevyšla. V Paříži to chci změnit. Soustředím se na co nejlepší výkon. Snad se to podaří.“
TEXT: ASC Dukla/Jaroslav Cícha
FOTO: Filip Komorous
