Jiří Gečnuk, parašutistická legenda Dukly Prostějov, si z mistrovství Evropy FAI v Klatovech odvezl v 57 letech tři medaile! Dvě týmová zlata a individuální stříbro v přesnosti přistání.
Přesto překvapil slovy, že všechno mohlo dopadnout ještě trochu lépe. ,,Ale je to hodně dobrý výsledek. Potvrdili jsme, že patříme k absolutní špičce,“ konstatoval s potěšením rodák z Moravské Třebové.
Co mohlo být lepší?
Hodně jsem pokazil individuální akrobacii, ale raději se k tomu nebudu vracet. No a v přesnosti přistání jsme přišli o tiebreak, v němž jsem se měl rozeskakovat o zlato.
Ta situace byla dost neobvyklá. Přiblížíte ji ze svého pohledu?
Kvůli nepříznivému počasí se závod pořád natahoval. Oficiální konec byl stanoven v neděli na 12. hodinu. Seděl jsem už s Italem v letadle, ale vedení týmu jej ze vzduchu odvolalo. Bylo už po poledni, soutěž se tím uzavřela a on vyhrál díky lepší bilanci nastřádaných nul.
Tohle se nestává každý den, že?
V kariéře jsem nezažil, aby někdo, kdo stojí ve dveřích letadla, dostal vysílačkou příkaz, že nemá skákat. Většinou přijdou podobné informace v případě, že jsou špatné podmínky. Ale odvolat někoho kvůli tomu, že je pět minut po dvanácté hodině, je trošku síla.
Jak na to váš soupeř reagoval?
Rozhodli to za něho úředníci, nemohl nic dělat. V první chvíli také netušil, proč nemá skákat. Dozvěděl se to až na zemi. Na tiebreak jsem se moc těšil, podobné situace si užívám. Bohužel nám to Italové svou taktikou překazili.
Oba jste ze sedmi seskoků nasbírali čtyři centimetry. Litoval jste některého?
Byly to těžké závody. Počasí se strašně měnilo. Každý skok, který se mi povedl, byl na hraně. Jsem za tenhle výsledek velmi rád.
Forma musela být velká…
Všichni jsme zaskákali dobře už na předchozím Světovém poháru v Bledu. V našem sportu stačí jedna malá chyba a všechno je jinak. Obstáli jsme opravdu se ctí.
V individuální akrobacii se konalo jen jedno kolo. Litoval jste, že jste si nemohl v této disciplíně po pokaženém úvodu spravit chuť?
Tak to prostě je. Počasí neporučíte. Už se to jednou takhle stalo. V pětiseskokovém programu víc rozložíte síly. V Klatovech k tomu nedošlo.
Je pro vás s přibývajícími roky každá medaile cennější?
Hlavně si cením povedených seskoků v těžkých podmínkách. Tím se člověk neustále posouvá.
Řadíte týmová zlata nad individuální úspěch?
Určitě ano. O to jde nejvíc. Když tým nemá medaili, je to smutné. My teď naopak slavíme a těšíme se na dovolenou.
Čím jste slavili?
Byli jsme blízko Plzně, tím to bylo dané. (směje se)
TEXT: Pavel Král
FOTO: ASC Dukla a CPA
