Chytne se lana za skútrem a sviští na start. I dvacetkrát za den. Snowboardcrossařka Eva Adamczyková se na březnové pokračování Světového poháru momentálně připravuje v horském resortu na Dolní Moravě. Přestože sněhové podmínky nejsou zrovna ideální. ,,Všude je to špatné. Můžeme být rádi, že se svezeme. Trať je ale pořád super,“ říká s úsměvem třicetiletá hvězda armádního klubu Dukla.
Ve skupině Marka Jelínka vládne během čtyřdenního soustředění pohoda. Nic na tom nemění fakt, že si Jan ,,Johny“ Kubičík nevezme na jeden z tréninků správné prkno a vrací se zpět na ubikaci. ,,Jako s malými dětmi,“ kroutí hlavou veleúspěšný kouč.
První ranní jízdy se tak týkají pouze Evy Adamczykové, aktuálně čtvrté ženy průběžného pořadí SP, a Radka Housera. Kryštof Choura, jenž ve Svatém Mořici překvapil životním čtvrtým místem, schází na svahu kvůli nachlazení. ,,Zase nějaký kašílek,“ komentuje Jelínek s nadsázkou Chourovu absenci.
Pilují se hlavně starty. ,,Teď to bylo super,“ chválí ze shora v zatáčce mizející olympijskou vítězku ze Soči. ,,Trochu měníme návyky. Nejen u Efky. Chci to vidět i u kluků, jiná činnost paží je zrychlí,“ je přesvědčen bývalý specialista na gymnastiku.
Adamczyková stihne během prvních 40 minut čtyři jízdy. Při oddechu zakousne rýžový chlebíček, mrkne do mobilu a pozdraví své obdivovatele, kteří bedlivě sledují trénink ze čtyřsedačkové lanovky. Neodmítne ani foto s náctiletou dívenkou, jež se neostýchá přijet na lyžích až ke startovním boxům.
Pak se jde znovu na věc. I když…
Často se vyskytne drobná komplikace. Na členité trati se pohybují ,,vetřelci“ z řad veřejnosti. ,,S tím se nedá nic dělat. Tak to prostě je,“ komentuje úsměvnou situaci Jelínek. ,,Vidět tu můžete i babičky a dědečky. Je fakt, že se tohle v jiných sportech neděje. Obzvlášť, když se jedná o olympijskou disciplínu. My jsme ale vděční, že tu můžeme být a že nám tu vycházejí vstříc,“ podotýká smířlivým tónem.
V příštích dnech zamíří skupina elitních českých snowboardcrossařů do Rakouska. ,,Víme kam, ale ubytování ještě zařízené nemáme,“ culí se Jelínek. ,,Škoda, že na Dolní Moravě nejsou lepší podmínky, jezdili bychom tu pořád. Kdyby bylo více sněhu, necháme si postavit, co potřebujeme. Skútr máme z Dukly, což je další výhoda. Efektivita tréninku by byla násobně větší než v zahraničí na cizích tratích. O finanční stránce ani nemluvím. Ale není nám přáno. Letos jsme tu byli čtyři dny, vloni šest. Snad se nám to za rok, kdy se tu má uskutečnit Světový pohár, povede vícekrát,“ přeje si energický osmačtyřicetiletý kouč.
TEXT: ASC Dukla/Pavel Král
FOTO: CPA
