Cyklokrosařka Bukovská je na MS největší českou medailovou nadějí. Znalost trati je výhodou

O tom, kdo je z českých cyklokrosařů před nastávajícím světovým šampionátem v nizozemském Hulstu největší medailovou nadějí, není pochyb. Je jí juniorka Barbrora Bukovská, evropská šampionka jezdící s podporou ASC Dukla. Na začátku roku podepsala s armádním klubem další spolupráci a je spokojena.

„Velmi si toho vážím. Je to pro mě velká čest a zároveň závazek. Znamená to lepší podmínky pro přípravu, ale také motivaci na sobě dál pracovat a reprezentovat co nejlépe. Beru to jako další krok v mé sportovní cestě,“ řekla s pokorou vycházející hvězda.

Máte za sebou skvělý rok okořeněný medailemi z MS a ME na horských kolech a v cyklokrosu. Jak jste spokojená?

Byla to sezóna plná práce, nových zkušeností a silných momentů. Medaile z mistrovství světa a Evropy jsou pro mě obrovskou odměnou, ale beru je hlavně jako potvrzení, že jdeme s trenéry správným směrem. Zároveň si uvědomuji, že je pořád kam se posouvat.

Dařilo se i v závodech Světového poháru. Tam je konkurence pochopitelně největší. Jaké to je závodit s absolutní světovou elitou?

Závody Světového poháru jsou pro mě obrovská škola. Konkurence je opravdu velmi silná a každá chyba se okamžitě trestá. Na druhou stranu je to skvělá motivace, závodit s nejlepšími na světě vás nutí jít na hranici svých možností a zároveň vás to posouvá nejrychleji dopředu.

Při generálce na MS jste podlehla pouze Italce Pellizottiové, navíc po smolném závěru. Jak to vnímáte?

Samozřejmě to trochu zamrzelo, protože závod byl rozjetý velmi dobře. Na druhou stranu i takový závěr k závodění patří. Beru si z toho hlavně pozitivní věci, že jsem byla schopná bojovat o vítězství až do konce a že výkonnostně jsem na tom před vrcholem sezóny dobře.

Ale ještě jeden vrchol čeká. S jakými ambicemi půjdete na start světového šampionátu v Hulstu?

Na mistrovství světa bych chtěla podat co nejlepší výkon a závodit naplno od startu do cíle. Ambice mám, ale zároveň zůstávám nohama na zemi. Důležité pro mě bude jet soustředěně, chytře a nenechat se svázat očekáváním.

Které soupeřky budou největšími konkurentkami?

Na mistrovství světa se sejde kompletní světová špička, takže silných soupeřek je hned několik. Nerada bych někoho konkrétního vyzdvihovala, protože v juniorkách může překvapit prakticky kdokoliv. Rozhodovat budou detaily a aktuální forma v daný den.

Již jste na tamní trati závodila? Jaká je z vašeho pohledu, bude vám vyhovovat?

Ano, trať v Hulstu už znám. Je technická, rychlá a typicky nizozemská, takže bude hodně záležet na správné stopě a plynulosti. Myslím si, že by mi mohla vyhovovat, ale vše ukáže až samotný závod a aktuální podmínky.

Co bude rozhodovat? Síla či taktika?

Určitě kombinace obojího. Bez síly to na mistrovství světa nejde, ale taktika, správné rozložení sil a práce s chybami budou stejně důležité. Často rozhodují maličkosti.

Ale spolu s vámi pojedou i další reprezentační kolegyně. Dá se naplánovat nějaká podpora?

Určitě je výhoda, že tam nejsme samy. V průběhu závodu se může hodit jakákoliv vzájemná pomoc nebo informace. Zároveň má ale každá svůj vlastní závod a cíle, takže to bude hlavně o respektu a týmovém duchu.

Na úvod MS se jede štafeta. Nastoupíte do ní?

Po zralé úvaze jsem se rozhodla, že závod štafet nepojedu. Byť mě to mrzí vůči národnímu týmu. Chci se maximálně soustředit na můj hlavní závod a po zkušenostech vím, že by mně štafeta vzala hodně sil a na regeneraci bych měla málo času.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: Filip Bezděk

Pokračujte ve čtení