Černého Petra jsem si bohužel vytáhl já. Určitě mě to nezlomí, poznamenal Vadlejch k bramborové pozici

Předvedl daleké metry, ukázal srdce bojovníka. Přesto hod 88,50 na vytouženou olympijskou medaili z Paříže Jakubu Vadlejchovi v neobyčejném oštěpařském finále nestačil. ,,Skvělý výkon, horší pořadí. Moc jsem tu medaili chtěl, ale netušil jsem, že za takovou vzdálenost nebude,“ mrzelo ho při rozhovoru s českými novináři.

Závod se pro něj nevyvíjel úplně ideálně. Prvním pokusem hodil jen patnáct centimetrů za osmdesátimetrovou hranici. ,,Rozhodně jsem nevěšel hlavu, občas se to stává. Bojoval jsem a snažil se přidávat metry každým pokusem. To se ve třetí sérii povedlo. Peters bohužel odpověděl o čtyři centimetry delším hodem a na to už jsem pak nenašel zbraň,“ vrátil se ke klíčovému okamžiku v bitvě o bronz s rivalem z Grenady.

Co znamenají v oštěpu čtyři centimetry?

Klidně to může být i chyba měření. (úsměv) Je to titěrný rozdíl, který ale občas rozhoduje. Černého Petra jsem si bohužel vytáhl já.

Jak vám v tu chvíli bylo?

Člověk se snaží reagovat. Chtěl jsem hned odpovědět, ale nepovedlo se. Ani v dalších dvou pokusech jsem se s tím nedokázal úplně srovnat. Před třemi lety jsem v Tokiu bral stříbro za pokus kratší o skoro dva metry. Tak to prostě je. Třeba Julian Weber byl šestý za 87,40. Je to hořké.

Pákistánec Aršad Nadím výrazně posunul olympijský rekord (92,97). Vyrazil vám dech?

Byl to šach mat pro všechny. Ten oštěp fakt nechtěl padat. Trefil to krásně. To, že nikde jinde nezávodí, je druhá věc. Jeho přístup k mezinárodním akcím je unikátní. Proč to tak dělá, nikdo asi netuší. Je olympijský šampion, víc k tomu asi nelze říct. Třiadevadesát metrů z nás tam měl maximálně Peters, ale ten to měl v hurikánu v Dauhá. Takže to byl boj o druhé místo od té doby.

Je Nadímova technika zvláštní?

Zvláštně ten hod naskakuje. Když to trefí, tak ten oštěp jede po takovém polštáři a nechce padat. Občas je to o jednom hodu, i když Aršad velkou formu potvrdil i posledním hodem k hranici 92 metrů.

Čtvrté místo je vždy nepopulární. Budete se s tím v hlavě dlouho prát?

Mám ve sbírce šest velkých medailí, dvě vyhrané Diamantové ligy. Je to pro mě nezvyklé, chvíli to vstřebávat budu.

Na výkon ale musíte být pyšný…

Je jeden z nejkvalitnějších v novodobé olympijské historii. Jsem za něj rád. Na druhou stranu ty pařížské medaile jsou krásné, líbila by se mi. Jsem alespoň rád, že jsem byl součástí tak úžasného závodu. Jen mě to mrzí za české fanoušky, kterým jsem chtěl tu medaili z atletiky, královny sportu, přinést. Ale příště o ni zase budu bojovat, určitě mě tohle nezlomí.

Co vám říkal během i po závodě trenér Jan Železný?

Snažil se mi radit, co udělat líp, případně změnit. Říkal, že jsem bojoval jako lev. Že to příště bude jiné.

TEXT: Pavel Král

FOTO: olympijskytym.cz

Pokračujte ve čtení