Kuf ladí formu na olympijský pětiboj: Vždycky je důležité dobře odstartovat, říká

Bylo to o chlup. Moderní pětibojař Jan Kuf se na Hry do Tokia kvalifikoval na poslední možnou chvíli. Díky třináctému místu na červnovém mistrovství světa v Egyptě. Evropský šampion z roku 2016 se tak podívá na svoji druhou olympiádu.

,,Chtěl jsem mít klid už mnohem dřív, ulevilo se mi,“ nezastírá závodník armádního klubu Dukla.

Nedávno jste absolvoval soustředění ve Svatém Mořici. Zaměřeno bylo především na běh a plavání. Prospělo v nárůstu výkonnosti?

Zcela určitě. Na vysokohorská soustředění jezdíme poměrně pravidelně. Máme to vyzkoušené. Věděli jsme, co od toho očekávat. Zvládli jsme odtrénovat vše, co bylo v plánu. Takže plná spokojenost.

Doma přijdou na řadu jistě i ostatní disciplíny…

Trochu více se zaměříme na jízdu na koních. Ve Švýcarsku k tomu příležitost nebyla. Člověk se  do toho zase musí vpravit. Od mistrovství světa jsem nejezdil. Je to priorita na pár příštích dní.

Na předešlé olympiádě v Riu zhasly vaše naděje na dobré umístění právě při parkuru. Budou koně v Tokiu určitou loterií?

Doufám, že ne. Byli jsme tam před dvěma roky na finále Světového poháru. Šlo o jakýsi testovací závod na olympiádu. Parkur postavili nejvyšší možný, ale zároveň sehnali koně s adekvátní výkonností. Počítám, že to teď bude to samé.

Jak se vám celkově zamlouvalo prostředí pro moderní pětiboj?

Všechno voní novotou. Jsou tam obrovské haly. Stadion, kde se bude rozhodovat o medailích, je vážně nádherný. Škoda, že to podle posledních informací bude bez fanoušků.

V květnu jste oslavil třicáté narozeniny. Cítíte se fyzicky na vrcholu sil?

Člověk už má něco za sebou. Zkušenosti se vždycky hodí. Hlavně ale musí držet zdraví. Celý loňský rok mě provázely trable s kolenem. Nebýt toho, mohl jsem být s výkonností ještě někde jinde. Ale momentálně se cítím docela dobře.

Koleno už nezlobí?

V rámci možností to ujde. (směje se) Drží to.

Co největší soupeři? Červnové mistrovství světa vyhrál šestatřicetiletý Maďar Marosi. Je fakt tak dobrý?

Ono to zase tak překvapivé není. Tuhle jsme se o tom bavili a došli k závěru, že průměrný věk na mistra světa je kolem dvaatřiceti let. Smetanu slízávají ti starší, zkušenější. Umí se na velký závod připravit. To je i případ Marosiho. Dlouhodobě patří ke špičce.

Nikdy jste se netajil, že vaším vzorem je David Svoboda, olympijský vítěz z Londýna. Co ho v Tokiu napodobit?

(smích) Nebráním se. Ale vážně. Výkonnost mají slušnou všichni. Záleží, jak si to sedne. Vždycky je důležité dobře odstartovat. Šerm, plavání, koně, běh kombinovaný se střelbou. Je toho hodně, co musí klapnout. Pořád o něco jde. V tom je kouzlo pětiboje.

Jsme parťáci. Martin je na tom ve fyzických disciplínách skvěle, v běhu naprostá extratřída. Je skvělé, že spolu můžeme trénovat. Navíc chodíme šermovat s profesionály, i to nám dává strašně moc. Doufám, že se nám to v Tokiu povede.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA

Pokračujte ve čtení