Snowboardkrosařka Eva Samková vyhlíží novou sezonu. Podle počasí to sice zatím nevypadá, ale o slovo se hlásí zimní sporty. A nejúspěšnější protagonistkou ježdění na sněhu byla loni právě žena jezdící s knírkem. Šampiónka na své tiskové konferenci mluvila hlavně o přípravě, závodních plánech a novém servisním týmu. Dotkla se ale i nedávné kampaně pro módní značku, kde se nechala nafotit nahá, či vyzvala k podpoře sluchově postiženého kolegy. Na závěr pak novinářům nabídla k ochutnávku vlastnoručně upečeného chleba s tvarohem.
Jak jste se dostala k pečení chleba?
Byla jsem asi před měsícem na kurzu pečení chleba, protože mě to baví a mám doma parní troubu, ta je ideální. Doma si udržuji kvásek, mám ho jako malé zvířátko v lednici. Když už nemám psa, tak aspoň kvásek. Snad neuteče.
Co vás na tom baví?
Já obecně ráda vařím a mám ráda dobré jídlo. Pečení chleba je hrozná alchymie s mnoho proměnnými. Občas se to nepovede, na začátku skoro pořád. Je to pro mě takové umění.
Jaké jsou vaše plány do prvního závodu SP v Rakousku?
Teď soustředění na sněhu a na střídačku budu i v Čechách. Tady bude vždy týdenní příprava na suchu, posilovna, běhání, prostě doháníme fyzičku. Takto to bude trvat až do prosince, kdy je první Světový pohár v Montafonu.
Jaká jsou vaše očekávání před sezónou, která je bez výrazného vrcholu?
Je to takové uvolněnější. Ale pokaždé chci vyhrát, a když se cítím dobře, tak dvakrát tolik. Cílem tedy je, abych jezdila dobře, abych trenérské rady dokázala provést ke své spokojenosti a celkově zlepšovat techniku. Protože i když vyhraju, je tam vždycky co zlepšit.
Dá se na vaší úrovni vůbec ještě zlepšovat technika, jak s trenérem Jelínkem plánujete?
Právě že dá! Člověk se musí smířit s tím, že bude celý život kritizovaný za chyby, ale já být kritizovaná chci. Díky tomu se můžu posouvat, navíc to není vlastně kritika, ale rychlejší cesta, kterou mi trenéři doporučují. Je to celoživotní usilování o dokonalost.
Nebude pro vás letos málo závodů? Je jich jen šest, s českým Evropským pohárem sedm.
Odpadly bohužel dva závody SP, jeden v Číně a jeden v Bad Gasteinu. Únor je opravdu hodně volný, takže to asi doplníme Evropskými poháry. Junioři najezdí dvakrát třikrát víc závodů než my, takže se k nim asi na nějaké akce připojíme.
Jak hledáte motivaci na takto nevýraznou sezónu?
Je důležité, aby člověk byl spokojený s vlastní jízdou, to je celokariérní snaha. Občas na velkých závodech jedete na jistotu, nechcete riskovat a víte, že vám to stačí. Ale víte, že to není ideální. Jdeme teď tedy s novou technikou i prkny trochu do něčeho neznámého, bude to odvážnější.
V jakém smyslu?
Odvážnější projetí zatáček, které mi dělají problémy. Chceme aplikovat víc riskantní řešení, ale pokud se povedou, budu ještě rychlejší.
Je něco, co vám v přípravě dělá problém?
Posilovna. Nejsem úplně typ, který by se tam zavřel, i když nemusí. Musí si to člověk udělat zábavné. Na Dukle je ale taková vtipná oldschool posilovna, která má atmosféru. A třeba atletické tréninky s Majklem Novákem, mým atletickým trenérem, mě baví opravdu hodně.
Jak se cítíte zdravotně? Co vaše ramena, s nimiž jste mívala problém?
Ramena jsou taková klasika, jsou volnější, občas trochu vypadnou. Při normálním životě jsou úplně v pohodě, ale při tom sportu, co dělám, to ideální není. Pořád trénuji, posiluji, dělám fyzioterapeutické cviky na zpevnění ramen, takže se to udržuje v únosné hladině. Je to víceméně každodenní práce ráno a večer, na kempy s námi pak jezdí fyzioterapeutka nebo za ní docházím tady v Praze.
Kalendář závodů Světového poháru
11.-12. 12. Montafon (Rakousko)
20.-21. 12. Cervinia (Itálie)
24.-26. 1. Big White (Kanada)
31.1-2. 2. Feldberg (Německo)
6.-7. 3. Sierra Nevada (Španělsko)
13.-15. 3. Veysonnaz (Švýcarko)
FOTO: Iva Roháčková
