Oštěpařský start prestižní Diamantové ligy vyhlíží Jakub Vadlejch s optimismem. Před pár dny se navnadil úspěšným vstupem do sezony, když vyhrál zlatý mítink Kontinentální tour v Tokiu a hlavně předvedl velmi pěkný výkon (85,24 m). V neděli v Rabatu a posléze v Římě (4. června) by slibnou formu rád potvrdil.
„Je nesmírně příjemné, když člověk sedm měsíců maká, pak přijede na závod a hodí za pětaosmdesát. Užíváte si pocit, že příprava šla správným směrem,“ říká pětatřicetiletý atlet armádního klubu Dukla.
V Rabatu jej čeká kvalitní konkurence. Odskočený je momentálně Rumesh Tharanga Pathirage ze Srí Lanky (89,37), ve startovní listině ale figurují i další velká jména. „Diamantovka bývá většinou ukázkou toho nejlepšího, co na světě je. Určitě se bude bojovat na vysokých metrech,“ předpovídá. „Nejdál jsem tam hodil osmdesát pět, kdybych to posunul, bylo by to fajn. Určitě by to přineslo i pěkné umístění,“ je přesvědčen. Pomoci by mělo i bouřlivé prostředí. ,,Byl jsem tam naposledy před osmi lety. Stadion je v pohodě, fanoušci jsou velmi charizmatičtí. Požene nás to.“
V týdnu před odletem do Maroka absolvoval na Julisce už pouze tonizační tréninky zaměřené na rychlost a dynamiku. V tomto duchu se pak ponese i následující blok. Červen má opravdu nabitý. V jeho polovině (16. 6.) se představí na Zlaté tretře v Ostravě, pak na dalším podniku Diamantové ligy v Dauhá (19. 6.). „Je to po dlouhé době, co jdou závody takhle rychle po sobě. Vždycky je tam nějaké zdravotní riziko. Moje tělo teď funguje dobře, takže si chci spíše udělat radost nějakým pěkným výkonem,“ neřeší náročnost programu.
V loňské sezoně provázely úřadujícího evropského šampiona vleklé zdravotní problémy. Především pak bolavé koleno. Momentálně je všechno jinak. „Když člověk bojuje se zraněním, je nastavení vždycky trochu jiné. Nyní se cítím moc hezky. Je mi pětatřicet, od první osmdesátky mě dělí sedmnáct let. Bolístky jsou a budou, musí se s nimi počítat. Ale mám fantastického fyzioterapeuta a trénink postavený na míru. Přesně vím, co potřebuju. Roli hraje i dávka štěstí. Pak tělo může fungovat. A funguje,“ poznamenal spokojeně.
Vadlejcha rovněž okysličila spolupráce s mladší generací – Slovákem Patrikem Michalcem a Kryštofem Kozačem z Olympu. „Jsou povahově skvělí. Čiší z nich mládí a energie. Já jim zase na soustředěních mohl předávat své zkušenosti. Byl bych rád, abychom se všichni tři uviděli v srpnu na mistrovství Evropy v Birminghamu.“
Na něm bude hvězda ASC Dukla obhajovat titul z před dvou let. Už teď se těší. „Pokud budu zdravý, tak se vždycky závodí příjemně. Z posledních evropských šampionátů mám stříbro a zlato. Získat medaili je vždycky těžké. Když ale budu dobře vyházený, technika bude ladit s dynamikou, tak by to špatné být nemělo.“
Tím mu však sezona pravděpodobně neskončí. V půlce září by se měl Vadlejch představit ještě na štědře dotované novince – Ultimate Championships v Budapešti. „Je to velké lákadlo,“ říká. „Problém je, že jsem vloni prakticky vůbec nezávodil a nemám skoro žádné body. Teď to musím objet, ať chci nebo nechci.“
Podnik světové atletiky dává mimořádnou motivaci. „Je extrémně dobře finančně ohodnocený. Vyhrát tam je jako vyhrát patnáct Diamantovek. To hovoří samo za sebe.“
Zároveň připomíná, že půjde hned po mistrovství Evropy o druhou nejvýznamnější akci roku. A konkurence bude tvrdá. „Je pouze osm míst. Dvě jsou už obsazená olympijským vítězem a mistrem světa. Dostat se tam nebude nic jednoduchého. Půjde o pořádnou výzvu.“
TEXT: Pavel Král
ILUSTRAČNÍ FOTO: CPA
