Prakticky rok byla mimo závodní provoz. Z Terezy Fišerové se stala Tereza Michalová a osmadvacetiletá vodní slalomářka z ASC Dukla nyní navíc musí skloubit sport s mateřskými povinnostmi. Na kanálu v pražské Troji bojovala během dvou nominačních víkendů bývalá vicemistryně světa o návrat do reprezentace. Na kajaku jí k tomu chyběl jediný bod, ale na kánoi si místo v týmu pro Světové poháry i mistrovství světa vyjela.
„Do nominace jsem šla s tím, že bych byla moc ráda, kdyby to vyšlo hlavně na kajaku. Jet singl jsem se rozhodla až před měsícem. Kajak mě trochu mrzí, ale ukázala jsem, že dokážu bojovat s nejlepšími, a myslím, že třináct měsíců po porodu je to slušný výkon,“ říkala Tereza Michalová.
Přípravu absolvovala především na kajaku, nakonec se ale rozhodla i pro druhou kategorii – kánoi. „Po návratu jsem na ni absolvovala asi šest tréninků, což je docela směšné. Rozhodla jsem se pro ni až po nominaci v kayakcrossu, kdy jsem viděla, že síly mám a mohla bych to zvládnout. I trenér si to přál. Věřili jsme, že na singlu jezdit umím. Možná mi to vzalo nějaké síly pro kajak, ale asi to tak mělo být,“ pokračovala Michalová.
Na břehu ji povzbuzoval manžel, který se staral o syna. Právě mateřské povinnosti podle ní mění priority. „Čekala jsem, že nervy budou menší, ale upřímně byly ještě větší. Nevím, jestli za to můžou hormony, ale hodně jsem vnímala, jak tělo reaguje. Nakonec jsem se s tím ale dokázala vyrovnat,“ přiznala a naznačila, že syn ji nyní bude doprovázet i na zahraničních závodech.
„Určitě. Je mu třináct měsíců, ani nejde, aby byl doma beze mě, a já bych zase nechtěla být bez něj. Neodjedu celou sezonu, počítám se Světovým pohárem v Praze a všechno ostatní je zatím velký otazník. Máme několik variant, nad kterými si ještě musíme sednout a rozhodnout, co bude priorita. Jen já s Martinou Satkovou a Klárou Vojtíkovou jsme objely obě kategorie a je to fyzicky hodně náročné,“ přiznala.
Na světový šampionát v americké Oklahomě by ale chtěla vyrazit. „Určitě však v nějaké zkrácené podobě, protože jsou to tři týdny a organizačně to bude hodně náročné. Musíme to probrat s manželem, který pracuje pod mým taťkou, takže to budeme řešit i s ním. Na šampionát bych chtěla, aby jel se mnou, protože tam jsou mnohem větší nervy a netroufnu si být celý den bez někoho, komu můžu syna svěřit. Jsem v první řadě máma. Tohle mě baví, asi mi to i jde a chci podávat nejlepší výkony na světě, ale ne na úkor dítěte,“ zdůraznila.
Změny doznal i její trénink, na vodě tráví méně času než před porodem. „Je ho méně a neměnila bych. Myslím, že je to dostačující. Když holky zajedou, jsou o tři sekundy přede mnou, ale s tím jsem trochu počítala a musím spoléhat i na chyby ostatních. Na síle jsem začala pracovat s kondičním trenérem a bývalým bobistou Romanem Gomolou. Dal mi v posilovně opravdu hodně. Až jsem na sebe naštvaná, že jsem k němu nezačala chodit dřív. Změnila jsem i trenéra a je to super. Neutrhne vám hlavu, když přijdete o pět minut později, protože s dítětem, i když jsem vždy chodila všude včas, je časově náročné všechno stíhat,“ dodala po roce opět česká reprezentantka.
TEXT: ASC Dukla/Jaroslav Cícha
FOTO: CPA
