Loni na jaře utrpěl Dominik Topinka při mistrovství Evropy těžký pád. Po nezaviněném střetu se soupeři dopadl v rychlosti okolo 75 kilometrů v hodině na hlavu. Dráhový cyklista Dukly Brno si zlomil jeden krční obratel a další dva měl naprasklé. Přesto se dokázal vrátit na dráhu neuvěřitelně rychle a dnes znovu sbírá výrazné úspěchy.
Na kvalitně obsazeném závodu GP Framar v Praze vybojoval druhé místo ve sprintu, když ve finále podlehl až Italovi Mattiu Predomovi. Čtvrtý skončil v keirinu a v kvalifikaci sprintu vytvořil časem 10,083 nový rekord dráhy na Třebešíně. Druhé místo pak přidal také při nedělní Velké ceně Prahy.
Po vážném zranění se přitom dokázal vrátit velmi rychle. Už v květnu startoval na domácí Grand Prix Brno a v říjnu nechyběl ani na mistrovství světa v Chile.
„V mé sportovní kariéře už nezbývá tolik let, abych mohl rok ležet a dávat se dohromady. Věděl jsem, že nás čeká mistrovství světa a tam jsem chtěl být. Individuální disciplíny jsem kvůli zranění nestihl, ale týmový sprint pro mě byl priorita,“ vzpomíná Topinka. V chilském Santiagu nakonec společně s Davidem Peterkou a Matějem Tammem vybojovali šesté místo, což je historicky nejlepší český výsledek v týmovém sprintu.
Úspěchy následovaly i na evropských šampionátech. V roce 2025 skončili Topinka, Peterka a Tamme čtvrtí na mistrovství Evropy v belgickém Heusdenu-Zolderu. Letos v turecké Konyi obsadil český tým ve složení Topinka, Peterka a Adam Rauschgold opět čtvrtou příčku.
Přitom původně ani nebyl dráhařem. „Začínal jsem v bikrosu, ale až ve čtrnácti v Praze. Během covidu se zmrazil olympijský žebříček a mně těsně unikla olympiáda. Kondiční trenér Erik Kimmel mi tehdy zavolal, jestli si nechci vyzkoušet dráhový trénink. Za půl roku jsme získali medaili na mistrovství Evropy v týmovém sprintu a bylo rozhodnuto,“ usmívá se při vzpomínce na svůj přechod na dráhařské ovály.
Současnou sezonu označuje za velmi náročnou. „Máme za sebou dlouhé jaro. Soustředění v Zolderu, mistrovství Evropy v Turecku, potom Austrálie, Světový pohár v Hongkongu a následně další závody v Malajsii. Forma ještě drží, ale cítím únavu. Jen závodit bez kvalitního tréninku nejde,“ přiznává.
Jeho hlavní disciplínou zůstává týmový sprint. „Naší největší silou je, že každý chvíli tahá pilku. V Dukle Brno máme vysokou úroveň a táhneme za jeden provaz. Naším cílem je dostat se přes týmový sprint na olympiádu,“ říká jasně.
Právě evropský šampionát v Konyi ukázal, že český tým může bojovat s nejlepšími. „V kvalifikaci jsme byli druzí, v první jízdě jsme porazili mistry světa z Nizozemska a o bronz jsme jeli s Itálií. Do té doby jsme je pravidelně poráželi, ale tentokrát jsme prohráli o půl desetiny sekundy, snad o deset centimetrů. Hrozně to bolelo, podruhé za sebou čtvrté místo na mistrovství Evropy,“ říká stále se zklamáním v hlase.
Velkou radost mu ale udělalo druhé místo na Světovém poháru v Austrálii. „To je historický úspěch českého sprintu,“ připomíná Topinka, který v týmovém sprintu jezdí druhý úsek.
Vedle týmového sprintu se mu daří i v individuálním sprintu, kde pravidelně zajíždí výborné časy na letmých 200 metrů. Přesto má jasno, čemu podřídí vše. „Sprint mě baví, ale cesta na olympiádu je přes týmový sprint mnohem reálnější. Proto většinu tréninku věnujeme právě tomu. Když se na olympiádu dostaneme přes týmový sprint, otevře nám to i dvě místa pro sprint a keirin. Ale první krok je kvalifikace týmu. A ta začíná už mistrovstvím světa v Číně. Moc se na to těším. Nejsem ve stresu, závody mě baví,“ dodal Dominik Topinka.
TEXT: ASC Dukla/Jaroslav Cícha
FOTO: CPA
