Pravidlové změny jako motivace k pokračování kariéry? U olympijského šampiona v brokové disciplíně trap Davida Kosteleckého tohle vábidlo skutečně zabralo. I v padesáti letech tak hodlá na střelnicích prohánět mladší generace a zároveň jim předávat cenné zkušenosti.
,,Na podzim jsme získali týmovou medaili na mistrovství světa, tak mi v Dukle automaticky prodloužili smlouvu. Sám jsem ale nevěděl, jak to všechno bude dál. Závodní novinky, včetně těch finálových, mi v rozhodování pomohly. Chtěl jsem je zažít na vlastní kůži,“ vysvětlil nejpádnější důvody Kostelecký.
Můžete být konkrétnější?
Změnila se schémata. Máme o jedno víc, přibyly těžší terče. Je to jiný sport, vnímáme to i na výsledcích. Je pro mě dobré si tím projít, abych pak věděl, jak trénovat. Není už stanoviště, na němž byste si odpočinul.
Nový model jste si vyzkoušel na březnovém Světovém poháru v Maroku, kde jste z Čechů skončil nejlépe (16.). Jaké byly dojmy?
Ztížilo se to opravdu hodně. Nečekal jsem, že zásah do disciplíny bude až tak razantní. Všechno je ale o zvyku. Vrhačky musíme mít nastavené stejně jako ve světě, jinak nebudeme konkurenceschopní. Některé federace jsou na to připravené víc, jiné méně. V Maroku vyhrál kvalifikaci olympijský vítěz Nathan Hales se 123 zásahy ze 125 terčů. Trefit se to tedy dá, moc prostoru pro výmluvy není. Jen je to prostě náročnější.
Do finále nyní postupuje osm střelců místo šesti. Změnil se i systém bojů o medaile?
Dva závodníci končí už po deseti terčích, další dva po dalších pěti. Patnáct ran a čtyři střelci jsou ze hry. Finále má jen třicet terčů a trvá zhruba půl hodiny, což je oproti dřívějším pravidlům výrazné zkrácení. A brzy dojde ke schválení ještě jedné novinky: střelci budou pokaždé předem vědět, kam terč poletí. To dříve neplatilo.
Máte už své roky. Dal jste přípravě znovu všechno?
(směje se) Snažil jsem se. Když něco dělám, tak je to cítit. Do toho jsem si nechal vyrobit novou pažbu, abych měl ještě jeden extra motiv. Jsem rád, že jsem tuto změnu udělal, správně mě to nakopne.
Prozradíte vyhlídky do sezony?
Po kontrolních závodech přijdou nominační. Těch bude asi osm, na jejichž základě se určí nominace pro mistrovství Evropy a světa. Příští týden odjíždíme na svěťák do Kazachstánu. Uvidíme, jak mi to půjde. Zatím se mi střílí dobře. Lépe mi fungují i oči.
Loňskou sezonu jste zakončil týmovým bronzem na světovém šampionátu v Řecku. Jak chutnala tahle velká medaile v padesáti letech?
Dobře, dobře. Myslel jsem si, že půjde o můj poslední závod v kariéře. Bylo to důležitá medaile nejen pro mě, ale celkově pro české střílení. Hlavně z hlediska dotací pro náš sport.
Co konkurence v boji o nominace na vrcholné podniky. Bude velká?
Je nás tam v podstatě šest, jet mohou tři. Pavel Vaněk, já, Jirka Lipták, Fabio Beccari, Mirďa Štěpán a Honza Palacký. Rozhodne forma.
Doma vám pokračování v kariéře nezakazovali?
Manželka je bývalá střelkyně, u ní to prošlo v pohodě. Zakazují mi to spíše děti. Když vždycky odjíždím pryč, tak jsou naštvaní.
Na ISSF jste členem technické komise, která spoluvytváří pravidla. V evropské federaci působíte v komisi sportovců a v Českém střeleckém svazu zastáváte funkci viceprezidenta. Asi se nenudíte…
Je to pekelná kombinace. Světová a evropská federace spolu dost válčí, takže je trochu pikantní, že figuruju v obou. A jako viceprezident doufám, že se nám podaří znovu zvýšit konkurenceschopnost vůči světu. V poslední době jsme trochu ustoupili z pozic. Musíme si nastavovat co nejtěžší podmínky v přípravě, abychom při výjezdech do zahraničí obstáli a trefovali pěkná čísla.
TEXT: Pavel Král
FOTO: Jonáš Fiedler
