Mladí, sympatičtí, usměvaví. A ještě to na ledě umí s curlingovými kameny! Dvojice Vít Chabičovský (21) – Julie Zelingrová (19), podporovaný armádním sportovním centrem Dukla, excelentně zvládla prosincovou olympijskou kvalifikaci a těší se na premiérový start pod pěti kruhy.
Do bojů v Cortině vstoupí ještě před samotným zahájením Her, už 4. února.
V kvalifikaci v kanadské Kelowně startovalo šestnáct dvojic, bojovalo se o dvě místa. Jednalo se o snadnou záležitost?
Julie Zelingrová (JZ): Věděli jsme, že na to máme. Mysleli jsme ale, že to bude těžší a mnohem napínavější.
Vít Chabičovský (VCH): Nepříjemnou skutečností bylo moje zranění. Moc jsem si to pocitově neužíval. Už dříve jsem si natrhl prsní sval, léčil to. Od třetího zápasu mě to však bolelo stále víc a víc. Ale dali jsme to poměrně s přehledem.
Jak jste na tom momentálně?
VCH: Bolesti bohužel příliš neustupují. Snad budu do olympiády v pohodě.
JZ: Proto už nic neplánujeme. Vítek nemůže zametat, nemělo by to smysl.
VCH: Původně byl v plánu ještě turnaj v Tallinnu. Ale velkou komplikaci v jeho neabsolvování nevidíme.
Co tedy obnáší lehčí trénink?
VCH: Nemůžu jen zametat. Ladíme hlavně odhozy.
Do akce půjdete z Čechů jako první. Jste už nedočkaví?
JZ: Těším se. Jen mě trochu mrzí, že samotná radost z čekání trvá jen měsíc a půl. Nevadilo by mi, kdybychom měli účast jistou třeba rok.
Na úvod vás čeká Kanada? Tvrdý oříšek?
VCH: Myslím, že tam budou ještě těžší soupeři.
Co je momentálně v přípravě největší prioritou?
JZ: Spolupracujeme třeba s psychologem, protože hlava hraje v našem sportu opravdu velkou roli. Rozhodují detaily, proto se snažíme i v tomto směru posunout.
V základní skupině vás čeká devět zápasů v sedmi dnech. Půjde o náročnou porci?
VCH: Ze světových šampionátů jsme zvyklí. Na takhle velkých turnajích se střídají ob den jedno či dvě utkání.
Stadion v Cortině. Máte o něm detailní informace?
JZ: Viděli jsme jen fotky. (směje se) Jedná se o moc hezkou hokejovou halu, což je za mě asi lepší. Fanoušci sedí blízko, máme kontakt. Bude to bezva.
Třikrát jste startovali na mistrovství světa. Mohou se i tak rozklepat kolena, když na ledě uvidíte magické olympijské kruhy?
JZ: Před každým zápasem na nejvyšší úrovni mi běží mráz po zádech. Stačí, když nás představují nebo hlásí proti komu hrajeme. Možná to budu na olympiádě prožívat víc, ale rozhodit by mě to nemělo.
VCH: Myslím, že to bude v pohodě. Na mistrovství světa jsme pod větším tlakem. Tam jsou týmy, o nichž víme, že bychom je měli porazit. Skvělá bude každá výhra. Ani v jednom zápase nebudeme favoritem, což mám rád. Ve větším stresu budou soupeři.
Prozradíte cíl?
VCH: Na každého soupeře se chceme připravit co nejlépe, uvidíme, co z toho vzejde. Hráli jsme skoro proti všem, bez šancí nejsme.
Od kdy spolu v mixu vůbec fungujete?
JZ: Od ledna 2020. Všechno naše úsilí směřovalo právě k olympiádě.
Před čtyřmi lety skončili manželé Paulovi na OH v Pekingu mezi smíšenými páry šestí. Jak moc se od té doby váš sport posunul?
VCH: Strašně moc. Curling se velmi zprofesionalizoval. Nějaké země podporují pouze mix, protože je to méně nákladné než čtyřková klasika. Hráči tomu věnují spoustu času. Výkonnostně narostli.
JZ: Kvalita šla ohromně nahoru. Prosadit se na přední příčky je těžší a těžší.
Oba studujete vysokou školu. Zvládáte časově?
JZ: Teď je to pro mě trochu šok, čeká mě první zkouškové období. Máme i řadu mediálních povinností, nezastavím se.
VCH: V tomto semestru mám šest předmětů, ale řekl jsem si, že se na dva vykašlu, abych se více mohl soustředit na trénink. (směje se) Dělám ,,jen“ čtyři zkoušky, jinak bych se z toho zbláznil.
Stali jste rázem více obletovanými sportovci?
JZ: Popularita je asi silné slovo. Ale vnímám, že si nás okolí více všímá.
VCH: Nic dramatického. Víc by to změnila asi medaile z olympiády. (směje se)
Oba jste se ke curlingu dostali přes své nejbližší. Jak prožívá vaše úspěchy rodina?
VCH: Velmi nás podporují, to je jasné. Moje máma to už hraje jenom pro zábavu, ale řekne si své.
JZ: Ta moje to začala mnohem víc prožívat. Každému o nás vypráví, až mi je někdy trapně. (směje se) Ale jsme jejich děti… Mám radost, když nám fandí. Byla docela sranda, když jsem v deseti letech skončila s beach volejbalem a řekla, že se chci specializovat na curling. Leckdo kroutil hlavou.
Zpátky na led. Kdo z vás je před zápasem nervóznější? Musíte se navzájem uklidňovat?
JZ: Určitě já.
VCH: Snažím se to skrývat. Ale nervózní jsem taky. Jakmile ale začne zápas, jde to stranou.
Jak důležitý je z psychického hlediska dobrý vstup do utkání?
JZ: Hraje to opravdu velkou roli. První kameny jsou důležité. Ale stává se, že se lepším i v průběhu zápasu. Takhle jsem to měla v kvalifikaci třeba proti Německu. Musela jsem první dva nepovedené endy hodit za hlavu.
VCH: Je to specifické. Hodně dobré týmy umí využít každé chyby, do zápasu vás už zpátky jen tak nepustí. Tohle si musíme na olympiádě pohlídat.
Přijedou vás povzbudit vaši nejbližší?
JZ: Určitě. Přijede i moje sestra s manželem. Celkově by mělo dorazit hodně českých fanoušků. Na tu atmosféru se moc těšíme.
TEXT: Pavel Král
FOTO: CPA
