Jedna velká česká cyklistická kariéra skončila v prosinci v motolské hale na dráhových závodech Mistrovství planety. Velká postava české silniční a dráhové cyklistiky Jarmila Machačová, členka ASC Dukla, závodila naposledy, udělala definitivní tečku za svou bohatou kariérou.
Největšího úspěchu dosáhla v roce 2013, kdy v Minsku vybojovala titul mistryně světa v bodovacím závodě. Po více než dvaceti letech dala vrcholovému sportu sbohem. Závodnice Dukly Praha se loučila se ctí, nejen symbolicky. Druhá skončila v bodovačce, třetí v omniu, čtvrtá ve vylučovacím závodu a s prvním týmem Dukly vyhrála stíhačku družstev. Ostatní závodníci jí poté vytvořili špalír z kol, tzv. uličku slávy, a aplaudovali jí na posledních metrech závodní kariéry.
„Byla to krásná rozlučka, hodně emotivní. Měla jsem tu syna, spoustu známých, dokonce přijela i rodina, u které jsem bydlela, když jsem hodně závodila v Holandsku. To bylo velké překvapení, nečekala jsem to,“ přiznala Machačová.
O tom, že prosincový závod pro ni bude poslední, věděla hodně dlouho. „Letos už jsem to tak nějak dojížděla. I když už od září chodím do práce a moc jsem toho na kole od té doby nenajezdila, chtěla jsem se rozloučit trochu důstojně, a nakonec z toho byly slušné výsledky, tak jsem spokojena,“ řekla.
Na světovém šampionátu kromě zlata z Minsku ve stejné disciplíně vybojovala už o dva roky dříve stříbrnou medaili na MS v nizozemském Apeldoornu. K tomu má z bodovačky dva bronzy z evropských šampionátů. A také veliké množství domácích titulů na dráze i na silnici.
A jak ona sama hodnotí svoji kariéru? „Duhový dres byl můj sen od doby, kdy jsem jako malá sledovala cyklistiku. Ale nikdy by mě nenapadlo, že ho vybojuji, navíc na dráze, na kterou jsem na začátku ani nepomýšlela. Ale vážím si i jiných momentů – titulu na silnici, dalších dráhových medailí z mistrovství Evropy i světa a moc hezký pro mě byl i návrat po porodu. Ten první rok na mě nebyl žádný tlak a cyklistiku jsem si tehdy neskutečně užívala,“ řekla.
U cyklistiky ale zatím nějak zakotvit neplánuje. „Syn je ještě malý, časově bych to teď nedala. Chci se věnovat hlavně jemu a práci. Ale v budoucnu? Uvidíme. Určitě bych u cyklistiky chtěla nějakým způsobem zůstat, jen tomu teď nechávám volný průběh.“
S barvami Dukly však ve spojení zůstane. Ne na dráze, ale v kanceláři. „Je to samozřejmě něco jiného, ale baví mě to. Pracuji na Dukle na zahraničním oddělení. Mám kolem sebe skvělé lidi, třeba běžce Pavla Masláka a další bývalé sportovce. V lednu mi bude čtyřicet, mám tříletého syna, a to cestování na závody už s ním nebylo ideální. Končím v pravý čas, všechno se to hezky sešlo. Cítím, že už nemusím nikomu nic dokazovat,“ dodala Jarmila Machačová.
TEXT: ASC Dukla/jc
FOTO: Jan Brychta
