Pečlivě naslouchá radám svého kouče, společně ladí detaily. Andrea Železná je manželkou světového rekordmana a trojnásobného olympijského vítěze Jana Železného, který ji kromě rodinných závazků s pečlivostí a trpělivostí zasvěcuje do kouzel oštěpařského umění.
Vidina kvalitního výkonu na MS v Tokiu, na němž se již brzy Železná představí, je velmi lákavá. I proto ve středu létal nad trávníkem domovské Julisky jeden oštěp za druhým. ,,Postup z kvalifikace se bude točit kolem hranice mého osobního rekordu. Ráda bych závodní formu prodala v pravý čas,“ říká dvaatřicetiletá atletka armádního klubu Dukla.
Čeká vás premiérový start na mistrovství světa. Jak se těšíte?
Moc. Beru to hlavně jako odměnu za celoroční snažení. Teď budou doufat, že dosáhnu na co nejlepší výsledek.
V srpnu jste v Jablonci získala svůj premiérový republikový titul. Má pro vás velký význam?
Za tohle zlato jsem opravdu ráda. Nezačala jsem nejlépe. První pokusy mi nevyšly, ale dokázala jsem se z toho vyhrabat. Tuhle skutečnost považuji za velmi povzbuzující i směrem k Tokiu. Vím, že umím pořádně zabojovat. Bylo z toho vítězství, i když bych si představovala ještě lepší výkon než necelých 58 metrů.
Po závodě jste přiznala, že se často perete s technikou. Dá se nyní ještě něco vyladit?
Technika je běh na dlouhou trať. Při tréninku se alespoň snažíme si určit styčné body, které dělat, aby to slušně letělo. Jde to ruku v ruce s tělem. Jak je uvolněné a připravené. Když bude dobře nastavené, přijde i technika.
Jak moc u vás s výkonem souvisí tréma? Obzvláště na vrcholných akcích se dostavuje ve velké míře. Máte to podobné?
V rozumné míře tréma není špatná. Nabudí vás k výkonu. Doufám, že to tak budu mít i na mistrovství světa.
Vloni jste startovala na ME v Římě, letos na kontinentálním šampionátu družstev v Madridu. Budou se hodit tyhle zkušenosti?
Vím, že do toho musím jít naplno. Není na co čekat. Člověk má v kvalifikaci jen tři pokusy. Tady leží základ úspěchu.
Šedesátimetrovou hranici jste letos přehodila dvakrát. Do jaké vzdálenosti by oštěp měl letět v Tokiu?
Při rozcvičení mi to lítá. Pak vždycky trochu ustrnu. Závod je vždycky specifický, nervozita občas udělá svoje. Fyzický fond na kvalitní výkon mám, teď to zbývá jen prodat v pravý čas. Postup se bude točit kolem hranice mého osobního rekordu, tedy kolem 61 metrů.
Vaším manželem a trenérem je světový rekordman Jan Železný. Jak prožívá vaše pokusy?
Honza je v tomhle směru v pohodě. Jen si přeje, abych byla spokojená hlavně já. Snaží se mi vytvořit ideální zázemí a měla čas na trénink. Je v tom i starost o malého syna. Hodně mi pomáhá a samozřejmě to se mnou i prožívá. O tom to ale asi je.
Nezmínil se vám o nepovedené kvalifikaci, kterou zažil v roce 1991 právě v Tokiu?
To jsme zatím neprobírali. (úsměv)
Bude vám sedět povrch stadionu?
Je tam Mondo, dráha bude tedy rychlá. Snad mi to pomůže, při svých hodech z rychlosti určitě těžím. Všichni mě spíše děsí teplem a vysokou vlhkostí. Snad se s tím dobře vypořádám.
Co jste stihla v posledních dnech ještě vyladit?
Byli jsme čtrnáct dní v Nymburku ve sportovním centru, teď v Praze. Do Japonska odlétáme v sobotu. Kvalifikace je na pořadu 19. září. Prostor na vyladění bude dostatečný ještě v Tokiu. Kéž by to letělo.
TEXT: Pavel Král
FOTO: CPA
