Po sobotním bronzu z kilometru dosáhl kajakář Josef Dostál při Světovém poháru v maďarském Szegedu stejného umístění i na neolympijské pětistovce. Na pódium se protlačil znovu skvělým finišem, čtvrtého Maďara Bence Nadase předčil o pouhé dvě setiny sekundy.
Olympijský šampion obsadil v ranním semifinále rovněž třetí pozici, do boje o medaile tak vystartoval z krajní dráhy číslo osm. A znovu ukázal, jak velkým je závodníkem. Postupně přidával a ve strhujícím finiši projel cílem jako třetí. Na vítězného Maďara Vargu ztratil půl vteřiny, na druhého Španěla Graneriho 23 setin.
,,Bylo vidět, že to nebyl můj tradiční výkon, že mi chybí spousta tréninkových kilometrů v rychlém tempu. Doufám, že se to v dalším průběhu sezony bude jen zlepšovat,“ konstatoval bez výmluv. Bronz jej ale potěšil. ,,Bylo to fakt těsné. Říkal jsem si, že to musím dobře kopnout. Jedná se o poslední speciální záběr, mně se to povedlo líp než Maďarovi,“ řekl k cílovému souboji. Napěchovaný program jej zákonitě unavil. Po sobotních kilometrových jízdách měl v neděli co dělat, aby se po ránu dostal do ideální kondice. ,,Nemám to rád. Jsem jako včela, jednou píchnu a jsem mrtvý. Závodění druhý den je nic moc. Teď se už těším na ryby. S Anežkou (snoubenka) půjdu také na kontrolu miminka. Pak mě už čekají další závody v Poznani,“ shrnul svůj nejbližší program Josef Dostál.
Bratrům Fuksovým bohužel finále na deblu v kategorii C2 uniklo. V semifinále obsadili na pětisetmetrové trati až pátou příčku. Nezdar si vyčítal především starší Martin. ,,Chtěli jsme jet ve finále. Jenže v této jízdě jsem v posledních desítkách metrů často vypadával a tím jsem to celé asi zkazil,“ říkal upřímně. Ve finále B pak bratři dojeli třetí. ,,Je těžké sesbírat ‚morál‘ k béčku, jsme ale závoďáci, nevzdáváme to nikdy. Chtěli jsme určitě víc, ale bojovali jsme, co to šlo,“ poznamenal Martin Fuksa.
TEXT: Pavel Král
FOTO: Kanoe.cz/Matyáš Klápa
