S manželkou Lucií prožili kouzelné Vánoce. Poprvé ve třech coby rodiče osmiměsíční dcery Emmy. Jakub Vadlejch potvrdil, že šlo u stromečku o výjimečné chvíle. ,,Trochu jsme měli strach, aby malá příchod Ježíška neprospala. Všechno ale vyšlo parádně. Byla hodná, celou dobu při všem asistovala, bavili jsme se my i ona,“ svěřil se nejlepší český oštěpař současnosti.
On sám tento čas miluje. Hlavně kvůli pohádkám. ,,Zbožňuju je,“ netají. ,,Vše, co se kolem Vánoc děje, mi je blízké. Ke všemu se jedná o nejméně náročné období v přípravě. Od trenéra máme volnou ruku. Konec roku si tak mohu vychutnat podle svého. Když si chci zatrénovat, tak jdu. Když chci ležet na gauči, ležím a koukám na televizi. Prostě si to užívám,“ říká s potěšením dvaatřicetiletý člen armádního klubu Dukla.
Pohádek i filmů běží spousta. Co nesmíte prošvihnout?
(směje se) Byl by to dlouhý seznam. Skvělou oddechovkou je třeba ,,Sám doma“.
Silvestra strávíte podobně jako Vánoce?
Sejde se širší rodina. Příchod nového roku oslavíme na chalupě. Nic extra velkého, ale v příjemné atmosféře.
Díky skvělé sezoně, kterou ozdobily medaile z mistrovství světa a Evropy i hod za devadesát metrů, jste zabodoval v různých anketách. Šlo vůbec udělat něco líp?
Stejně jako můj trenér Jan Železný jsem v tomto směru maximalista. Vždycky to jde ještě líp. Na druhou stranu je potřeba být pokorný a vážit si toho, čeho jsem dosáhl. Něco podobného se už třeba nemusí nikdy povést.
Musí hlavně sloužit zdraví, že?
Když jsem se sportem začínal, bral jsem ho jako určitou formu hry. Postupem času jsem se prodral mezi českou špičku. Je radost se tím bavit, dělat to pořád se stejnou vášní a ještě být úspěšný. K tomu ale potřebujete být fit. Zdraví je nejvíc.
První soustředění máte za sebou. Tělo tedy drží?
Ano. Klepu na všechno, co jde. Cítím se opravdu skvěle. Možná ještě lépe než vloni. Je ale fakt, že ostřejší příprava nás teprve čeká. V lednu tradičně pobudeme v Nymburku. Na řadu přijde těžká činka, a hlavně začínáme házet. Doteď jsme rameno spíše na zátěž připravovali.
Už se na oštěp klepete?
(úsměv) Užiju si ho dost. Bude to bolet. Věřím, že všechno ve zdraví zvládnu.
Tradičně také odletíte za teplem do Jihoafrické republiky. Chystáte nějaké novinky?
Jde o osvědčený model, není důvod něco měnit. Nepatrný rozdíl bude pouze v objemech.
Důvod?
Na rozdíl od loňské sezony mě čeká jediný vrchol, srpnové mistrovství světa v Budapešti. Není kam se hnát. Půjde o poklidnější období. Formu je potřeba vyladit na nejdůležitější akci.
Zákonitě by mělo být i více sil… Letos jste musel absolvovat dva šampionáty krátce po sobě, což dá oštěpaři pořádně zabrat, že?
To ano. Měl jsem ale natrénováno tak, že jsem si věřil na oba. Jeden vrchol samozřejmě dává větší šanci, že se člověk připraví na sto procent bez jakýchkoliv ústupků.
Takže to letos poletí za magickou devadesátku vícekrát?
Kéž by. Řekněme, že zatím mám na to házet stabilně za 87 metrů. Devadesátka je vždycky výjimečná. Základem je stabilizovat výkonnost na dlouhých metrech. Z toho pak může odletět životní hod.
Bronz z MS a stříbro z ME z vás zaslouženě znovu udělaly Atleta roku. Prestižní je rovněž anketa o nejlepšího armádního sportovce, v níž jste dvakrát po sobě skončil druhý. Kdy se stane Jakub Vadlejch duklákem roku?
(směje se) Z hlediska úspěchů jde o jednu z nejprestižnějších anket. Historicky ji vyhrávali zpravidla olympijští vítězové či mistři světa. Očividně je k tomu potřeba ten titul získat. Musím zabojovat.
TEXT: ASC Dukla/Pavel Král
FOTO: ASC Dukla a CPA