Na kole umí divy. Je úplně jedno, zda jde o závod či zábavnou show. Biketrialista Václav Kolář ve své milované disciplíně, v níž se zdolávají přírodní překážky, stále oslňuje.
V jedenatřiceti letech to mladším soupeřům umí pořád nandat. Důkazem budiž šestý titul světového šampiona v kategorii Elite, který získal v létě ve Španělsku. ,,Už mi ale pořádně dýchají na záda. To zase jo,“ usmívá se šibalsky pan Neporazitelný.
Čím to, že pořád nemáte konkurenci?
(směje se) Ale mám. Obrovskou. Vyhrávat je stále těžší a těžší.
Šampionát se kvůli covidu konal po dvouleté pauze. Měl jste obavy, zda obstojíte?
Vůbec jsem nevěděl, co od toho čekat. Proto jsem dal do přípravy maximum a trénoval fakt šíleně. Motivace uspět byla obrovská.
Povedlo se. Byl jste na sebe pyšný?
To ano. A pomohlo i štěstí. První velmi náročné kolo jsem v obrovském vedru vyhrál. Ve druhém, které následovalo o dva dny později, jsem byl unavenější, než jsem čekal. A ještě se mi moc nedařilo. Vypadalo to, že skončím druhý nebo třetí. Jenže od soupeře přišla v osmé sekci fatální chyba. Tím pádem se mi otevřela šance na celkové prvenství. Přestože jsem závěr absolvoval pod obrovským tlakem, využil jsem ji.
Je těžké jít do závodu s vědomím, že jste hlavní favorit?
Na tuto roli jsem si už zvykl. S přibývajícím věkem jsem klidnější, což mi hodně pomáhá. V duchu se už tolik nestresuju. Buď to vyjde, nebo ne.
Pomáhají i ohromné zkušenosti, že?
Jasně. Mám i dobrou fyzičku. Většina kluků začne ve druhém kole dělat kvůli rostoucí únavě chyby, já paradoxně jezdím líp než v prvním.
Jste na kole každý den?
Ano, je součástí mého života. Trénuju na různých typech. Piluju věci, které umí jenom pár lidí na světě. Hodně točím videa, snažím se náš sport zviditelňovat, jak se dá.
Je z vás pořád cítit velké nadšení…
Všechno dělám naplno. Jinak to ani nejde. Většinou trénuju dvoufázově, kombinuju to i s posilovnou, chodím taky běhat. Pořád to přináší ovoce a hlavně mě to baví.
Své kousky dokážete líbivě natočit a posléze umístit na internet. Jde o důležitou součást vaší profesionální kariéry?
Bezpochyby. Bez sociálních sítí v dnešní době fungovat nelze. Sponzoři či partneři si to žádají. Zároveň si budujete mediální image. Obětuju tomu strašně moc času. Už tři roky se snažím dělat alespoň jedno video týdně.
Vystupujete na různých exhibicích. Zaznamenal jste nárůst popularity?
Fanoušci mě zpravidla poznávají. I na ulici se chce se mnou občas někdo vyfotit. Beru to jako příjemné zpestření.
Je vůbec něco, co na kole nedokážete?
Náš sport není o freestylových tricích, ale hlavně o výkonnosti, vytrvalosti, výbušnosti a brutální technice. Hlavně díky ní a kreativním nápadům patřím mezi nejlepší jezdce na světě.
Jste držitelem různých rekordů. V Číně jste dokonce vyskákal Dračí věž se čtyřiceti patry…
To jsem si dal. Šlo o únikové schody, takže byly strašně prudké. Vyskákal jsem to jen já a jeden Číňan. Ale když se do něčeho dám, tak to musím dokončit. Trvalo to 31 minut. Měl jsem z toho radost.
Překážky jsou zpravidla velmi obtížné. Máte někdy strach?
Čím dál větší. Na kole se ale ve výškách cítím mnohem komfortněji než na nohou. Držím řídítka, vím, kde mám nohy a těžiště. Při prohlídce sekcí to kolikrát sám nemůžu ani přelézt, na kole je to pro mě mnohem jednodušší.
S parťákem na motorce jste se probojoval do finálové části televizní show Česko Slovensko má talent. Na co se diváci mohou v listopadu těšit?
To přímo neprozradím. Ještě vše ladíme. Ale nudit se rozhodně nebudou, to můžu slíbit už teď.
TEXT a VIDEO: ASC Dukla/Pavel Král
FOTO: CPA
