Příslušnost k absolutní špičce jednoznačně prokázala. Jindřiška Vaněčková, členka armádního klubu Dukla, si v terénní lukostřelbě vedla na vrcholech sezony výborně. Na Světových hrách v americkém Birminghamu skončila pátá, před pár dny na mistrovství světa v Yanktonu čtvrtá.
Umístění těsně pod pódiem se snaží brát s nadhledem. ,,Jinak to ani nejde, i když bych si nějakou velkou medaili přála získat co nejdříve,“ říká na rovinu.
Kde k ní v letošní sezoně bylo blíž?
V Birminghamu jsem po kvalifikaci figurovala na čtvrtém místě, což mi zaručovalo dobrou výchozí pozici pro eliminaci (přímo do semifinále postupovaly jen první dvě závodnice – pozn.). Čekal mě jen jeden souboj, ale ten jsem bohužel prohrála a sen o medaili se rozplynul. To mě fakt mrzelo. Na světovém šampionátu to bylo ještě těsnější.
Povídejte…
V semifinále jsem podlehla vítězce Světových her Italce Rebagliatiové o dva body, v souboji o bronz pak Autretové z Francie o jeden.
Vyčítala jste si něco?
To ani ne. Věděla jsem, že střílím s těmi nejlepšími. Medaile byla strašně blízko. Jen jsem trochu doplatila na nervozitu. Ale i tahle zkušenost, kdy jsem poprvé bojovala o pódium, se v budoucnu může hodit.
Hlava asi hraje velkou roli, že?
Říká se, že u lukostřelby dělá dobrý výsledek z třiceti procent technika a ze sedmdesáti psychika. Mentální nastavení je ohromně důležité. Je potřeba zůstat v klidu, nenechat se vykolejit.
Je vám 33 let. Do kdy se dá střílet na vrcholové úrovni?
Pokud si udržujete fyzickou kondici, můžete být konkurenceschopní klidně i v pětapadesáti. Důkazem budiž moje trenérka Martina Macková, která v roce 2017 přivezla v podobném věku ze Světových her bronzovou medaili.
Vaše zraky se nyní zákonitě musí upínat k možné účasti na olympijských hrách v Paříži. Je to tak?
Jde o jasný cíl. Budu tomu dávat všechno.
Jenže tam se střílí tzv. reflexní luk. Patří tato terčová disciplína k vašim oblíbeným?
Lepším se. Na mistrovství republiky jsem teď byla dva roky po sobě ve finále.
V obou případech jste podlehla Marii Horáčkové. Kdy ji sesadíte z domácího trůnu?
(směje se) Doufám, že už příští rok.
Znamená to, že se začnete olympijské disciplíně věnovat intenzivněji?
V první polovině sezony jsem to už takhle zkoušela, a zjistila, že to není úplně dobrá cesta. Jsem typ závodníka, který potřebuje tréninkovou rozmanitost. Zařadím třeba i střelbu z kladkového luku, který mi pomáhá vylepšit technické nedostatky i fyzičku.
Jak jsou vůbec nastavena kritéria pro kvalifikaci do Paříže?
Přesně to asi neřeknu. Každopádně se budou rozdělovat místa na mistrovství světa a Evropy. Hodně důležité bude také postavení v žebříčku. I na základě pořadí se nově na olympiádu můžete kvalifikovat.
Do žebříčku se ale započítávají i další disciplíny, že?
Přesně tak. A v tom mi právě mohou pomoci výsledky v terénní lukostřelbě. Díky nim jsem se letos dostala do nejlepší stovky, sezonu končím na 65. místě.
Půjde teď luk na čas pod zámek?
Čtrnáct dní ho do ruky nevezmu, čeká mě kondiční soustředění v Jeseníku. Pak už začnu s klasickou střeleckou přípravou. Nechci nic podcenit.
TEXT: ASC Dukla/Pavel Král
FOTO: World archery
