Když závodil v Pekingu, bylo to rok, co skokanovi na lyžích Dukly Liberec operovali zraněné koleno. Nedalo se moc čekat, že by se dvaatřicetiletý Roman Koudelka mohl letos výrazněji prosadit, i když 18. místo v olympijském závodě na středním můstku potěšilo. To bylo letošní maximum.
Nejlepší český závodník však věří, že na souboje s elitou pořád má.
Když se ohlédnete za skončenou sezonou, co byste o ní řekl?
Byla o deficitu ve skocích. Všechno se dělalo na poslední chvíli a před olympiádou nebylo na nic pořádně čas. Když jsem se před Pekingem zapojil do světového poháru, bylo to náročné. Pokud jsem nebyl na závodech, tak jsem trénoval v Planici. Doháněl jsem manko a domů se skoro nedostal.
Po olympiádě jste už sezonu uzavřel. Koleno ještě nefungovalo, jak by mělo?
Skákal jsem tam každý den – kvalifikace, závody, tréninky… Únava narůstala a koleno mě dost limitovalo. Sice bych rád pokračoval i při poolympijských startech, ale bylo jasné, že to nemá smysl. S reprezentačním trenérem Vasjou Bajcem jsme se dohodli, že bude lepší, když tohle období uzavřeme a soustředíme se na další sezonu.
Nesrážely vás názory, jestli má cenu s bolavým kolenem pokračovat v kariéře?
Kdepak. Jedu dál. Mám plnou podporu rodiny. Žena je ráda, že to nebalím. Když jsem minulou sezonu nemohl skákat, jen jsem seděl doma. Byl jsem celý nervózní a manželka z toho neměla vůbec radost…
Jaká je situace nyní půldruhého měsíce po olympiádě?
Vrátil jsem se doma k tréninku. Jedná se spíš o stabilizační cvičení, která jsou důležitá právě na koleno. Až při větší zátěži se ukáže, jak kloub zareaguje, ale jsem optimista. Myslím, že letos už to bude dobrý, a že se ukáže, že na souboje se světovou špičkou pořád mám.
Překvapilo vás, že kvůli zklamání ze špatných výsledků opustil skoky kolega z Dukly a reprezentace Viktor Polášek?
Úplně mě to nepřekvapilo. Byli jsme hodně spolu a věděl jsem, že o tom uvažuje.
Zkoušel jste mu to rozmlouvat?
Popravdě ani moc ne. V tuhle chvíli to nemělo cenu. Jeho důvody byly oprávněné, ale pevně doufám, že to nebylo jeho poslední slovo. Myslím, že až si Viktor odpočine a v klidu si všechno srovná v hlavě. Pak se možná za nějaký čas na můstcích znovu objeví.
TEXT: ASC Dukla/lan
FOTO: olympijskytym.cz
