Z českých atletů byl na halovém mistrovství světa v Bělehradu nejvíc vidět běžec na 400 metrů Patrik Šorm. Na tom, že závodník Dukly Praha skončil pátý na své hlavní trati a na stejné umístění dosáhl i se štafetou, má velkou zásluhu nenápadný muž v pozadí.
Dalibor Kupka se nikdy netlačil dopředu. Ale stojí za ním výsledky. Stačí vzpomenout na stále solidně závodícího Pavla Masláka, který před pár lety sbíral čtvrtkařské medaile jako houby po dešti. V minulosti patřila do jeho skupiny na Julisce například překážkářka Zuzana Hejnová a ještě dřív famózní vícebojař Roman Šebrle.
Patrik Šorm není v osmadvaceti letech žádným nováčkem, ale začal se lepšit teprve v posledních letech. Čím to?
Když ke mně koncem roku 2017 přišel, tak to nějaký čas trvalo, než si zvykl na jiný trénink. Už následující sezonu se ale na všech tratích o něco zlepšil. Jenže zkraje sezony 2019 se zranil, o rok později zase prodělal plicní onemocnění, takže se v plné síle ukázal až loni, kdy se podílel na štafetovém stříbru při halové Evropě v Toruni. Pak startoval na olympiádě a ještě po Tokiu si zaběhl výborný osobní rekord 45,41.
Zdá se, že není příliš „opotřebovaný“. Existuje u něj prostor na zlepšení, má nějaké rezervy?
Loni se zlepšil o třídu a myslím, že se bude dál posouvat. Ještě není jasné, jestli zvolíme start na mistrovství světa v Americe, ale spíš bych upřednostnil mistrovství Evropy.
Jaké jsou jeho perspektivy směrem k ME v Mnichově?
Pokud si minimálně udrží výkonnost, jakou předváděl loni a letos v hale, má velkou naději se tam v srpnu probojovat do finále. Na vysoké úrovni se pak může udržet ještě další roky.
Pomáhají mu jeho fyzické parametry – výška 195 centimetrů a dlouhý krok?
Dobrý čtvrtkař musí prokázat rychlost na dvoustovce. A jestli je to vysoký kluk s dlouhým kokem, nebo je menšího vzrůstu třeba jako Maslák, není zase tak podstatné. Pavel zaběhl poloviční trať za 20,50. Proto se dokázal na čtvrtce dostat na 44,70 a v hale na 45,20. Klíčová je rychlost, což Patrik dokazuje v tréninku. Příkladem je jeho desetinové zrychlení na letmé třicítce. Zlepšil se na kratší distanci, a tím pádem i na delší.
Jaký je Patrik Šorm atlet, jak se projevuje?
Během minulé sezony u něj došlo ke změně. Jak šel s výkony nahoru, začal si víc věřit. Zjistil, že to jde, a že zlepšení není žádná sci-fi.
Bylo to znát i na světovém šampionátu v Bělehradu?
Jednoznačně. Klíčové bylo, že tam vyhrál rozběh. Proto mohl v semifinále startovat z dobré dráhy. Díky tomu pak postoupil do finále. Musel si to v hlavě nastavit, aby mu to vyšlo na tři individuální závody. V minulosti něco takového na dráze nepředvedl, ale to se v poslední době změnilo.
V bělehradské Stark Aréně nakonec i se štafetou odsprintoval v pěti závodech dva kilometry. Byl připravený na takovou zátěž?
Své závodníky vždycky připravuju na maximum možného. Tréninkem čtyřstovky se zabývám pětadvacet let. Za posledních deset let jsem se svými svěřenci strávil po soustředěních tři roky. Trénink zaměřujeme na to, že když se něco povede, musí to závodník dotáhnout až do konce.
Nehrozila mu únava z takové porce?
Po třech individuálních startech a rozběhu ve štafetě běžel svůj finálový úsek za 46,70. Je to tvrdá práce, a když se to vydaří, vypadá to takhle. To samé mohu říci o minulosti, kdy takhle trénovali Maslák, Hejnová i Šebrle. Proto byli schopní zvládnout tolik běhů.
Ve skupině máte Patrika a Pavla, kteří jsou naprosto odlišné somatotypy. Platí na ně stejný trénink, nebo se každý připravuje jinak?
Každý trenér má svůj rukopis. Pavlovi poslední dva roky forma uvadá. Způsobovat to může celá řada faktorů. Může být za roky ve špičce – jak se říká – už vypráskaný, ale já věřím, že ne. Už se sice nemůže vrátit na 44,70, ale podle mě na 45,50 pořád má. Proto mu trénink oproti Patrikovi, jemuž seděl, trochu pozměním.
Čtyřstovka je díky Maslákovi a nyní i Šormovi silnou českou disciplínou. Čím to podle vás je?
Mohla by být ještě úspěšnější. Třeba v Bělehradu nebyli všichni naši nejlepší čtyřstovkaři. Kdyby byla sestava kompletní, mohli jsme mít medaili. Světová konkurence se totiž tentokrát nesešla v nejsilnějším složení. Je to škoda, protože kvalitní závodníky máme, ale všichni se nechystali na halovou sezonu. Moc nechápu proč.
TEXT: ASC Dukla/lan
FOTO: Aleš Gräf
