Všem vytřel zrak. Doslova a do písmene. Kajakář Jakub Krejčí se na Lipně postaral o největší senzaci v závodech mistrovství republiky ve vodním slalomu. V devatenácti letech získal člen armádního klubu Dukla premiérový titul, na náročné trati si podal i olympijského vítěze z Tokia Jiřího Prskavce!
,,Jířa je borec. Vyhrál olympiádu. Já bych se na ni chtěl jednou alespoň kvalifikovat. Že tenhle závod vyhraju, mě ve snu nenapadlo,“ říká Krejčí, který se v aktuální sezoně může pochlubit také dalšími skvělými výsledky – prvenstvími na mistrovství světa i Evropy do 23 let.
Kubo, co pro vás vítězství na domácím šampionátu mezi dospělými vůbec znamená?
Asi největší úspěch v kariéře. Zároveň jde o obrovskou motivaci do dalších tréninků a závodů.
Jen pro zajímavost. Přesně před měsícem jste Jiřího Prskavce sledoval při zlaté olympijské jízdě. Jak jste tenhle závod prožíval?
Na finále jsem se byl podívat na promítání v Troji na velkoplošné obrazovce. Panovala úžasná atmosféra. Prožíval jsem to moc. A fandil.
Co vám letělo hlavou?
Dostat se na olympiádu, je můj sen odmala. Co jsem začal pádlovat. Jířovi jsem to moc přál. Ty pocity musely být úžasné.
Teď jste Prskavce a spol. na Lipně porazil. Překvapil jste sám sebe?
Já s tím vůbec nepočítal. (směje se) V dobré umístění jsem doufal. Že to ale dopadne takhle, mě ve snu nenapadlo. V té jízdě byly chyby. Ostatní jich zřejmě udělali víc. (směje se) Fakt jsem nečekal, že by to mohlo dát na první místo.
Čím si vysvětlujete tak skvělou formu? Na odpočinek jste po vydařeném ME do 23 let ve slovinském Solkanu moc času neměl…
Možná mi to spíš nahrálo. Člověk o tom nemůže moc přemýšlet. Pořád jsem trénoval. Ještě mě čeká dost závodů.
Pod lipenskou přehradou jste zvítězil s náskokem necelé vteřiny před Vítem Přindišem. Jaké to bylo na trati mezi brankami?
Na Lipně to mám rád. Je to vodácký svátek. Občas mi to tam i vyjde. (směje se)
Řada závodníků netajila respekt z přírodní vody. Jak jste na tom byl vy?
Voda je jiná. Člověk musí počítat, že tam někde s lodí bouchne, narazí na kámen, zadrhne pádlem. Má to svoje kouzlo, musí se předvídat.
Gratulací přišlo mnoho, že?
Jo, bylo jich dost. Třeba od třídní z gymplu. To potěšilo. Pozadu nezůstala rodina a kamarádi. Moc si toho vážím.
Prožíváte báječnou sezonu. Spolupráce s trenérem Janem Vondrou funguje zřejmě bezvadně. V čem jste v přípravě udělali největší pokrok?
Ono to nějak plyne, zraje. Každý závod přináší nové zkušenosti. Dospívám i já. Vyvíjím se, posouvám. Každopádně už jezdím s klidnější hlavou. Velkých chyb už není tolik. Nervozita je tam ale samozřejmě pořád. To k tomu patří.
Každý má své velké sportovní sny. Jaké jsou ty vaše?
Cílem je účast na olympiádě. Pokud bych se tam nominoval, budu myslet dál. Na medaili.
TEXT: ASC Dukla/Pavel Král
FOTO: Kanoe.cz
