Aktuality

Ve finském středisku Ruka odstartoval nový ročník Světového poháru v běžeckém lyžování. Na startu nechyběli závodníci Dukly Liberec, kteří v úvodu elitního seriálu dosáhli na bodované příčky.

Velmi pěkné 13. místo obsadil v prvním distančním závodě sezony na 10 kilometrů klasickou technikou Michal Novák. Na vítězného Nora Martina Löwströma Nyengeta ztratil 41,9 vteřiny, od TOP 10 pak závodníka liberecké Dukly dělilo pouhých 1,6 vteřiny.

Novák, který zahájil sezonu 17. příčkou v pátečním sprintu, se na mezičasech dlouho pohyboval v první desítce. Nakonec z ní sice vypadl, přesto zaznamenal velmi pěkný výsledek. O necelou vteřinu dokonce porazil hvězdného Nora Johannese Hösflota Klaeba!

Mezi ženami se ve stopě nejvíc dařilo Kateřině Janatové, která na téže trati obsadila 21. místo a za vítěznou Švédkou Ebbou Anderssonovou zaostala o 1:17,6 minuty. Navázala tak na páteční 28. pozici ze sprintu klasickou technikou. Z Češek v něm byla nejlepší z osmnáctá Tereza Beranová. Na desítce se umístila na 33. příčce, když na vítězku ztratila 1:49,8.

TEXT: ASC Dukla/pk, lan

ILUSTRAČNÍ FOTO: Barbora Reichová

Bojoval o medaili, nakonec skončil těsně pod stupni vítězů. Matěj Rampula obsadil ve finále Světového poháru v Dauhá v rychlopalné pistoli nepopulární bramborovou pozici. Přesto byl po závodě šťastný. ,,Vnímám to jako obrovský úspěch,“ netajil spokojenost.

Třiadvacetiletý střelec Dukly Plzeň výborným způsobem zakončil už tak povedenou sezonu. Z vrcholných akcí přivezl tři medaile! Dvě stříbrné z Evropských her v Polsku, tu nejcennější ze Světové univerziády v Číně. I v Dauhá se statečně měřil s nejlepšími. ,,Střílelo se mi pěkně. Minulý týden jsem byl nemocný, ale dnes jsem se už konečně cítil při síle,“ poznamenal při hodnocení.

Finále mu dlouho vycházelo náramně, medaile byla nadosah. V poslední sérií však přišel nečekaný zkrat. ,,Zaslechl jsem, že mi na ni stačí jen dva zásahy. Bohužel jsem neudržel koncentraci. Šlo o zbytečnou chybu. Stalo se, člověk už to nevrátí.“

I tak byl se 4. příčkou náramně spokojený. ,,Finále bylo v tak velké konkurenci velmi náročné. Stříleli v něm ti nejlepší. Výsledku si velmi vážím a vnímám ho jako obrovský úspěch,“ doplnil. Z triumfu se v Dauhá radoval Florian Peter z Německa.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: ASC Dukla

Jeho vrstevníci si už zpravidla lebedí ve sportovním důchodu. Sprinter Jan Veleba ne, ač brzy oslaví 37. narozeniny (6. prosince). Co víc, jeho závodní ambice stále sahají velmi vysoko. Ve vzduchu visí i reálná šance startu na olympijských hrách v Paříži. Postup chce vybojovat na květnovém mistrovství světa štafet (4×100 m) na Bahamách. ,,Vzhlížím k tomu. Rád si vždycky dávám vysoké cíle,“ přikyvuje.

Dlouholetý člen armádního klubu Dukla Praha se momentálně připravuje na Tenerife, kde jsou pro trénink v podzimním období ideální podmínky. Do halové sezony chce vstoupit ve formě, podobně jako se mu to povedlo letos v lednu, kdy si v Jablonci vytvořil osobní rekord na 60 metrů časem 6,64 sekundy. ,,Určitě se v hale pokusím zabojovat o mistrovství světa v Glasgow, ale nejde o prioritu. Bahamy se štafetou jsou mnohem důležitější,“ říká bez váhání.

Rozhodně se nejedná o nesplnitelný cíl. ,,Potřebujeme tam ale přiletět v maximálně možné formě. Jedině tak bude existovat naděje, že ostatní týmy překvapíme,“ poznamenal.

Češi (Zdeněk Stromšík, Jan Veleba, Eduard Kubelík a Ondřej Macík) se na šampionát kvalifikovali splněným limitem 38,84 sekundy v polovině srpna v Uherském Hradišti. Právě mladíci Kubelík s Macíkem nahradili dlouholeté členy Jana Jirku s Dominikem Záleským. ,,Chemie se vždycky nějaký čas vytváří. Věřím, že bude fungovat i nyní. Když vydrží zdraví, k velkým změnám v sestavě asi nedojde. To je ale spíše otázka na trenéra. Napoví samozřejmě i výsledky v halové sezoně.“

Venku si letos Veleba na hladké stovce doběhl pro šestý titul mistra republiky. V šestatřiceti obdivuhodný počin. Jeho oddílový a o mnoho let mladší parťák Ondřej Macík před ním smekl a vyzdvihl neuvěřitelné sprinterské bláznovství spojené s obrovským profesionalismem. ,,Jen doufám, že ještě nějaký čas rychlý budu,“ kontroval s úsměvem Veleba, spoludržitel národního rekordu na 100 metrů (10,16). ,,Snad na časy kolem osobáku navážu, sebevědomí je velmi důležité. Mladí mi už delší čas říkají dědku. Je fajn, že jim můžu jít příkladem.“

Na dráze je atlet pražské Dukly vskutku unikátem. K úspěchu hodlá využít i nesporné trenérské schopnosti. ,,Do přípravy investuju všechny vědomosti a síly. Olympiáda je pořádné lákadlo. Bůh ví, co bude potom. Běhat do čtyřiceti určitě nehodlám,“ pronesl s pokorou.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA

Nevšední zážitek, seskoky plné adrenalinu. Finále Světového poháru v Dubaji na přesnost přistání mělo díky mrakodrapové kulise patřičné grády. Ve výsledku přineslo pro parašutisty z Dukly Prostějov 6. místo, což v konečném účtování seriálu znamenalo stříbrnou pozici. Mezi jednotlivci udržel Hynek Tábor rovněž výbornou druhou příčku.

Junior Oldřich Zbíral skončil šestý, což mu mezi nadějemi vystačilo na udržení celkového prvenství. Tým Dukla 2 byl devátý. ,,Skákalo se na pláž přímo před pětihvězdičkový hotel Address. Šlo o neobvyklé závody, protože nejsme zvyklí vyskakovat a přistávat u mrakodrapů vysokých kolem 300 metrů,“ přiblížil nestandardní podmínky trenér Libor Jiroušek. ,,První den nás zaskočila ranní bouřka, která zaplavila silnice. Pak se už počasí stabilizovalo, teploty dosahovaly 30 stupňů a bylo jasné, že půjde o velmi vyrovnanou soutěž,“ doplnil.

O největší překvapení se postaral Jakub Rataj, jenž zvítězil mezi jednotlivci s pouhými dvěma centimetry. Ty nasbíral pouze v prvním kole, pak si připsal sedm nul v řadě a může atakovat světový rekord. ,,Pokusí se o to. Zůstává tu na mezinárodním šampionátu Dubaje. Dosavadní maximum je devět nul v řadě. Uvidíme, co předvede,“ poznamenal Jiroušek.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: ASC Dukla

O víkendu se měla Ester Ledecká vrátit do kolotoče světového poháru v alpských disciplínách. Hvězda Dukly chtěla jet dva sjezdy na nové trati ve středisku Zermatt/Cervinia na pomezí Švýcarska a Itálie. Jenže nevyzpytatelné počasí si s lyžaři na úpatí majestátního Mattehornu dál pohrává. Stejně jako před týdnem v případě mužů se ani o tomto víkendu neuskutečnily kvůli prudkému vichru dva závody žen.

Ledecká a spol. stihly z celého programu jediný oficiální trénink. „Dneska to vypadalo trošku líp, proto nás pustili nahoru, ale bohužel v některých pasážích foukalo. Třeba na největším skoku, který jde do takové komprese, tam bohužel vanulo proti, takže by to bylo nebezpečné,“ uvedla Ledecká pro Radiožurnál. Nedělní podmínky byly lepší než v sobotu, ale bezpečnost lyžařek ohrožoval silný vítr. „Přišlo mi to docela dobré, ale je fakt, že kdyby poryvy přišly právě ve chvíli, kdy by závodník byl v letu, tak by to pro něj mohlo být fatální,“ upozornila.

Ester Ledecká tak dál čeká na návrat do sjezdařského seriálu po dlouhé pauze. Nejbližší příležitost se naskytne až od 8. prosince, kdy se ve Svatém Mořici jedou dva superobří slalomy a sjezd. Trojnásobná olympijská vítězka naposledy na lyžích závodila loni v březnu. Celou minulou sezonu musela kvůli dvakrát operované klíční kosti vynechat.

TEXT: ASC Dukla/lan

ILUSTRAČNÍ FOTO: CPA

Poslední závod sezony a ne ledajaký čeká nejlepší střelce planety v příštím týdnu v katarském Dauhá. Uskuteční se zde finále Světového poháru. Mezi vyvolenými neschází čtyři dukláci – brokař David Kostelecký a puškaři Petr Nymburský, František Smetana a Matěj Rampula.

David Kostelecký měl skvělý start do sezony. V lednu na SP v Rabatu skončil v disciplíně trap druhý a tučné body do žebříčku mu přitekly i za 15. příčku právě v Dauhá. V osmačtyřiceti letech se může chlubit také týmovými medailemi z mistrovství světa a Evropy. ,,Za mě se jedná o poměrně nešťastně zvolený termín. Sezona se tím velmi natahuje, na odpočinek skoro nezbývá čas. V polovině října by to bylo rozhodně lepší,“ netajil před odletem Kostelecký, olympijský šampion z Pekingu. Pro své tvrzení má pádné argumenty. Už 6. prosince míří na důležité předsezónní soustředění na Kypr, pauza na oddech bude tím pádem minimální. ,,V Dauhá se samozřejmě pokusím zastřílet co nejlépe, bude nás jen patnáct, což dává jistou naději se dobře umístit. Uvidíme, co z toho vzejde,“ poznamenal s upřímností legendární brokař Dukly Hradec Králové.

Za pozitivní považuje fakt, že se na stejné střelnici uskuteční na jaře příštího roku olympijská dokvalifikace. Česká republika má zatím zajištěné pouze jedno účastnické místo díky Jiřímu Liptákovi. ,,Vzhledem k tomu beru závod hlavně jako užitečný tréninkový kemp. V dubnu tady půjde o mnohem víc,“ řekl Kostelecký.

Velmi dobře si uvědomuje, že získat kvóta plac pro letní hry v Paříži, nebude vůbec snadné. ,,Jsou jen dvě možnosti. Na mistrovství Evropy a právě v Dauhá. Není to nereálné, ale stojím nohama na zemi. Střílí se o tři místa, čtvrté půjde získat z žebříčku. Usilovat o ně bude řada špičkových borců. Buď to vyjde, nebo ne.“

Puškař Petr Nymburský bude v Dauhá obhajovat vítězství z loňského finále SP v Egyptě. V třípolohové střelbě z libovolné malorážky patří coby vicemistr světa k velkým favoritům. ,,Těším se. Letos se bude závodit v malinko odlišném formátu. Připravený jsem, přestože kulová sezona skončila před dvěma měsíci,“ hlásil odhodlaně osmadvacetiletý člen Dukly Plzeň.

Nymburský je v posledních letech obrovskou stálicí puškařského sportu. O jeho všestrannosti svědčí i zlatá medaile ze srpnového světového šampionátu v Baku v neolympijské malorážce vleže. ,,Cítím se velmi dobře. Každý závod je výzvou. Střelnice v Dauhá by mi měla sedět. Fouká tam hodně, a mě náročné podmínky coby specialistovi na vítr hrají do karet,“ prozradil.

Jeho oddílový kolega František Smetana, bronzový medailista z letošního MS, se v Kataru představí ve vzduchové pušce na šedesát ran vstoje a Matěj Rampula v rychlopalné pistoli.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA

Ve čtyřiatřiceti má znovu velkou chuť do skákání. Roman Koudelka stojí na prahu další sezony a bude chtít navázat na roky, kdy se pravidelně pohyboval na bodovaných příčkách. V letní sezoně se postavil na start několika závodů a pravidelně postupoval do druhých kolo. Spokojený je i s novým trenérským duem u české reprezentace, který tvoří Gaj Trček a Jure Šinkovec ze Slovinska.

„Oceňuju jejich lidský přístup ke každému skokanovi z týmu. Pro mě je výhodou, že jsme generačně podobné ročníky. S Jurem jsem ještě závodil. Líbí se mi, jakou vkládají do své práce profesionalitu, energii a elán. Je to úžasný, a to mi vyhovuje,“ vyprávěl spokojeně závodník Dukly Liberec.

Nezastírá, že ho skoky zase začaly bavit. „Je to tím, že jsme naladění na stejnou vlnu. Věřím, že tahle cesta bude pokračovat co možná nejdéle a jak to jen bude možné,“ přál si skokan na lyžích z Lomnice nad Popelkou. Za dva týdny začíná ve Finsku světový pohár, ale tam Koudelka ještě nenastoupí. „Poprvé se představím začátkem prosince v Lillehammeru. Do Norska určitě pojedu s nějakými cíli, ale před závody nerad něco prozrazuju. Zůstávám stát nohama na zemi a plány si nechávám pro sebe,“ pokračovala dlouholetá česká jednička.

Příprava na sezonu byla dost náročná. „Tím, že máme nové trenéry, tak jsme začali úplně od nuly a zaměřili se hlavně na nájezdové postavení. Mělo by se to projevit na výkonech. Pevně věřím, že nadcházející sezona bude lepší než ta minulá a že si ji všichni užijeme,“ dodal otec synů.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: CPA

O víkendu se má Ester Ledecká vrátit do světového poháru v alpských disciplínách. Hvězda Dukly má v plánu dva sjezdy, které se pojedou netradičně na pomezí dvou zemí. Jenže počasí si s lyžaři pohrává. Muži v minulém týdnu na sjezdovce ze švýcarského Zermattu do italské Cervinie stihli jedinou tréninkovou jízdu a oba závody se kvůli přívalům sněhu a prudkému vichru neuskutečnily.

Nyní je víkendová předpověď přece jen o něco optimističtější. Meteorologové odhadují, že podmínky pod Matterhornem by měly být výrazně příznivější a lyžařky by se na nové trati měly dočkat alespoň jednoho sjezdu. Po oba dny by mělo být poměrně slunečno a beze srážek, ale jak to bude skutečně vypadat, hodně napoví středa, kdy je na programu první trénink.

Aby se mohl sjezd světového poháru uskutečnit, je podle pravidel potřeba odjet minimálně jeden ze tří oficiálních tréninků. Pro Ester Ledeckou půjde o vystoupení ve sjezdařském kolotoči po dlouhé pauze. Trojnásobná olympijská vítězka naposledy na lyžích závodila loni v březnu. Celou minulou sezonu musela kvůli dvakrát operované klíční kosti vynechat.

TEXT: ASC Dukla/lan

ILUSTRAČNÍ FOTO: CPA

Jako jediné české dráhařce se jí dostalo cti startovat ve 3. ročníku seriálu Champions League pořádané Mezinárodní cyklistickou unií (UCI). Petra Ševčíková, členka armádního klubu Dukla Praha, si ve třiadvaceti letech vedla mezi hvězdami světové cyklistiky náramně, když v součtu pěti po sobě jdoucích podniků obsadila výborné 8. místo. Vítězkou se stala dvojnásobná olympijská šampionka Katie Archibaldová z Velké Británie.

Seriál ve vytrvalostních disciplínách (bodovačka, scratch, eliminace) probíhal od 21. října do 11. listopadu postupně na Mallorce, v Berlíně, Paříži a dvakrát v Londýně. Talentovaná Češka tak měla možnost nejen nevšední konfrontace s absolutní špičkou, ale i zisku důležitých bodů do žebříčku i zajímavého finančního ocenění za jednotlivá umístění.

,,Bylo fajn, že šlo všechno rychle za sebou. Třeba na Mallorce se mi jeden závod nepovedl strategicky, ale hned další týden jsem to mohla napravit. Cítila jsem, jak se zlepšuji. Dělala jsem méně chyb a krásně se mezi elitou otrkávala,“ říkala spokojeně po návratu.

Do celkového hodnocení se započítávaly pouze výsledky ze scratche a eliminace, bodovačka přinesla body alespoň do rankingu. ,,Osmou příčku považuji za dobrou. Ale mohlo to být ještě lepší. V Londýně jsem v první eliminaci spadla a než jsem se znovu našla, poznamenalo to můj výkon ve scratchi. Tím mi o vlásek uteklo sedmé místo,“ litovala.

Přesto si ještě dokázala spravit chuť. V závěrečné eliminaci skončila čtvrtá, což značilo její nejlepší umístění v seniorské kategorii na takhle vysoké úrovni. ,,Na tenhle výsledek jsem opravdu velmi hrdá. Prolomila jsem všechna ta pátá místa z předchozích eliminací a také závodní projev byl velice slibný,“ těšilo ji. ,,Tím, že se bojovalo i o příjemné prize money, se všichni hrnuli víc dopředu, nikdo nikomu nic nedaroval. Fakt se to docela řezalo,“ usmívala se.

Na slušných umístěních Ševčíkové vydělá i česká dívčí reprezentace. Hlavně při započítávání výsledků pro kvalifikaci na mistrovství světa v roce 2024. ,,V jedné z bodovaček jsem byla třetí, což přinese značný počet bodů. Pomůže nám to hodně,“ potvrzuje.

Reálná naděje stále existuje i pro start na olympijských hrách v Paříži. ,,V omniu jsem po světovém šampionátu držela poslední kvalifikační příčku. V madisonu momentálně ztrácíme. Pokud se nám ale povede zajet dobré závody v lednu na mistrovství Evropy a na Světových pohárech, mohli bychom v postup ještě doufat.“

Pro účast pod pěti kruhy hodlá udělat maximum. Využít chce i čerstvě nabité zkušenosti z Champions League. ,,Rozhodně si budu věřit víc. Obzvláště ve vylučovačce, v níž jsem objevila své nové já. Mohla by patřit k mým nejlepším disciplínám,“ poznamenala.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: UCI

Veslování se roky řadilo mezi úspěšné sporty, ale v posledních sezonách není situace růžová. Z pohledu šéftrenéra veslařské Dukly Praha může o mužské reprezentaci nejzasvěceněji hovořit Ondřej Synek, bývalý slavný závodník, pětinásobný mistr světa ve skifu a držitel dvou stříbrných a jedné bronzové medaile z olympijských her.

Jaká byla předolympijská sezona 2023? Jeden úspěch rozhodně přinesla. „Nejdůležitější bylo, že se dvojskif lehkých vah Miroslav Vraštil – Jiří Šimánek kvalifikovali na pařížskou olympiádu. Samozřejmě jsme chtěli medaili, ale jak z mistrovství Evropy, tak i ze světového šampionátu se kluci vrátili se čtvrtým místem. Je to škoda, bylo to o pidi kousek,“ litoval Synek.

„Doufám, že to klapne příští rok,“ přál si legendární duklák. „S další lodí se nám kvalifikace na hry nevydařila. Jedná se o dvojskif Jan Cincibuch – Jakub Podrazil. Na mistrovství světa skončili šestnáctí, přičemž Paříž si zajistilo jedenáct posádek. Teď tvrdě pracujeme, aby na květnové dokvalifikaci v Lucernu uspěli. Věřím, že se o to statečně poperou. Mají na to.“

Do užší špičky patří jen lehký dvojskif

Dále byla ve hře párová čtyřka Filip Zima, Dalibor Neděla, Jan Potůček, Daniel Nosek, které se příprava a sezona moc nevydařila. „Zůstali za očekáváním a musejí přes zimu napnout všechny síly a soustředit se směrem k dokvalifikaci,“ pokračoval šéftrenér.

Párová čtyřka závodníků do 23 let Michal Zindulka, Martin Ježek, Jan Čížek, Kryštof Janáč byla osmá na mistrovství světa a na Evropě čtvrtá. Dukla měla v této věkové kategorii spoluúčast v osmě (Jan Chlebovský, Tomáš Zobal, Vít Baldinus, Jan Tichý, Kryštof Hruška, Jan Koška, Martin Sedlák, Matouš Dočekal). Na světovém šampionátu skončila posádka sedmá a v evropském měření pátá.

Závěry z výsledků jsou jednoznačné. „Musíme ještě hodně makat, abychom se stabilizovali, posunuli výš a byli seniorské kategorii na dostřel kvótám pro olympijské hry,“ prohlásil. „Současný stav není moc optimistický, ale taková je realita. Skončili úspěšní veslaři a procházíme generační výměnou.“

Faktem je, že lehký dvojskif je momentálně jedinou posádkou patřící do užší světové špičky. „Další jsou v pozadí, ale děláme všechno proto, aby se zlepšily,“ konstatoval s tím, že čtyřicetiletý Vraštil už kromě Paříže na další veslařské mety pomýšlet nemůže.

Kandidát na Cenu Thomase Kellera

Začátkem listopadu vydala mezinárodní veslařská federace World Rowing seznam pěti kandidátů na Cenu Thomase Kellera, která je oceněním za mezinárodní úspěchy i příkladný přístup ke sportu a celoživotní přínos veslování. V nominaci figuruje i jméno českého šampiona.

„Je to příjemná zpráva. Ono už jen to, že jsem mezi vybranými, je velká čest. Jedná se totiž o nejvyšší vyznamenání, jaké se dá ve veslování získat. Vím, že mí největší soupeři Olaf Tufte z Norska a Novozélanďan Mahé Drysdal ho získali. Tak uvidíme,“ dodal.

Dosud jediným českým veslařem, který získal prestižní ocenění, je Synkův skifařský předchůdce Václav Chalupa. Osmnáctikarátovou zlatou medaili převzal v roce 2012. Slavnostní udělování cen veslařské federace se uskuteční 11. prosince.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: CPA

Nic nevzdávají. Ač je situace s postupem na olympijské hry do Paříže přinejmenším hraniční, dráhaři Dukly Brno stále věří, že náročný úkol zvládnou. ,,Naděje pořád existuje, což je z hlediska motivace a našeho odhodlání zásadní,“ říká jeden z klíčových mužů sprinterského tria Martin Čechman.

Čechům účast na olympiádě výrazně zkomplikoval nezdar na srpnovém mistrovství světa v Glasgow. V kvalifikaci týmového sprintu potřebovali skončit do osmého místa, což bylo vzhledem k výkonnosti i reálné, jenže je potkala nehorázná smůla. Právě Martin Čechman na startu rozlomil pedál, a protože podle představ nevyšla ani oprava, byla z toho až 11. příčka. Pouhé dvě desetiny za postupující osmičkou… ,,Mrzelo to hodně, protože jsme se soustředili hlavně na tento závod. Ztratili jsme důležité body. Dveře se nám tím přivřely, ale pořád ještě nejsou zavřené,“ věří pětadvacetiletý rodák z Ostrova u Karlových Varů. Situace, která se na šampionátu přihodila, je v dráhové cyklistice velmi nestandardní. ,,Bavil jsem se o tom s řadou lidí. Tohle se prostě nestává. Šlo o chybu materiálu. Druhý pokus už nikdy není tak dobrý. Ke všemu Matěje Bohuslávka podržel blok. Asi to bylo napsané v osudu,“ usmívá se hořce při vzpomínce na trpké okamžiky.

Tajenka se rozluští počátkem příštího roku. Češi potřebují uspět na lednovém mistrovství Evropy v nizozemském Apeldoornu a poté i v závodech Světového poháru. Účast pod pěti kruhy by jim garantovala umístění do 5. místa. ,,Hodně jsme se teď zaměřili na sílu. Máme za sebou několikatýdenní blok, časy by rozhodně měly být rychlejší,“ doufá Čechman, jehož nejlepším individuálním výsledkem v letošní sezoně bylo 5. místo v keirinu na ME v Grenchenu. ,,Velmi dobře jsme zajeli i team sprint při svěťáku v Kanadě, kde jsme skončili také pátí. Teď něco podobného potřebujeme zopakovat. Pouze úspěch v této disciplíně nás může posunout k individuálním startům na olympijských hrách,“ vysvětluje zjednodušeně nominační kritérium.

S parťáky Matějem Bohuslávkem a Dominikem Topinkou jsou před klíčovou pasáží optimisticky naladěni. ,,Jsme správně hladoví. Chceme tu každodenní dřinu prodat. Cítím, že budeme lepší, než kdy před tím,“ je přesvědčen.

V cestě do Paříže stojí duklákům především týmy Polska, Německa a Kanady. ,,Pokud nám to vyjde, bude to o chlup,“ uvědomuje si. ,,Do všeho jdeme s pokorou. Trenér (Petr Klimeš – pozn.) nám věří. Je skvěle naladěný. Vidí, že tomu dáváme všechno. Doufám, že mu na ovále uděláme radost,“ poznamenal s odhodláním Čechman.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: Filip Komorous, Jasmin Honold a Jan Brychta

Po dobu pařížské olympiády (od 26. července do 11. srpna) se bude českým reprezentantům nejvíc fandit na Olympijského festivalu u jezera Most. Jeho ambasadory a moderátory budou slavní dukláci atletka Barbora Špotáková a veslař Ondřej Synek.

Dvojnásobná olympijská vítězka v hodu oštěpem po dvaceti letech nepojede na olympiádu jako sportovkyně. „Ale tohle je docela dobrá náhrada. Myslím, že když si zasportuju s dětmi, bude stát za to. Pro ně je to jedinečná příležitost, jak si vyzkoušet padesát disciplín. To je super, aktivit je mnoho a čistá voda jezera je pro léto ideální,“ nechala se slyšet světová rekordmanka.

Sledování závodů není úplně její parketa, ale do Mostu se těší a výkony svých následníků bude prožívat. „Zřejmě tam budu přes celou olympiádu. Budou to jiné zážitky, ale pořád olympijské,“ vyprávěla trojnásobná mistryně světa, která se s kariérou rozloučila bronzem na ME 2022 v Mnichově.

„Emoce provázely celou mou kariéru a kolikrát se musím krotit. Budu fandit, co to půjde. U jezera může vzniknout báječná divácká kulisa,“ zmínila bývalá atletka, která letos navzdory zakončení kariéry ve dvaačtyřiceti letech ještě závodila a dokonce skončila druhá na mistrovství republiky v Táboře.

Spolu s dalším ambasadorem – bývalým slavným skifařem Ondřejem Synkem – budou v době OH 2024 moderovat dvoutýdenní program. Na starosti budou mít fanzónu i vítání vracejících se reprezentantů a medailistů. Půjde o parádní zábavu, při níž nebude chybět maskot her v Paříži 2024 oživlá čapka Phryges. Oba trojnásobní olympijští medailisté se mohou už teď pochlubit vlastními doubledeckery s unikátním polepem, které budou z centra Mostu přivážet fanoušky.

„I když to nebude pravá olympiáda, věřím, že poznáme olympijskou atmosféru. Těším se na zážitky a myslím, že pro sportovní fanoušky to bude fajn,“ poznamenal bývalý veslař. „Program zatím úplně přesně neznám, ale chci se zúčastnit všeho, co tam bude.“

Po té, co zakončil úspěšnou kariéru a má víc času sledovat ostatní sport, stal se ze Synka fanoušek. „Jsem rád, když se našim sportovcům daří, a vlastně zažívám to samé co diváci, když jsem vesloval. Užívám si to,“ přiznal s úsměvem dvojnásobný stříbrný medailista z OH.

U jezera by mohl předávat mladým adeptům veslování. „Určitě tam budou veslice. Mostecké gymnázium má na jezeře malou loděnici a budou tam probíhat ukázkové jízdy. Od rána do večera asi nikoho vozit nebudu. Nevím, jestli budu přímo někoho dirigovat, ale děti si tam budou moct zajezdit,“ dodal pětinásobný mistr světa.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: CPA

Jako závodník posbíral řadu velkých medailí. K nejcennějším patří dvě zlata z mistrovství světa a šest titulů z evropského šampionátu na čtyřkanoi a deblu v neolympijském sprintu na 200 metrů. Petr Fuksa starší už delší čas coby trenér úspěšně předává bohaté zkušenosti synům Martinovi a Petrovi.

Daří se mu to skvěle. Třicetiletý Martin je v kategorii C1 světová extratřída, o pět let mladší bratr rovněž patří ke špičkovým kanoistům. ,,Za všemi těmi medailemi stojí obrovská dřina. Snažíme se výkonnost neustále posouvat. Ale třeba u Martina už není moc kam. V jeho věku je to na hraně, je potřeba spíše udržovat vysokou laťku,“ říká bez váhání hlava rodu.

Martina letošní výsledky premiérově katapultovaly na trůn Armádního sportovce roku, otec převzal cenu pro nejlepšího trenéra. ,,Je to pěkné, ale příští rok by se to poslouchalo ještě lépe,“ narážel Petr Fuksa humorným tónem na blížící se olympijskou sezonu.

V ní bude Martin, coby aktuální mistr světa na kilometru, patřit ke žhavým kandidátům na stupně vítězů. Pod pěti kruhy se v Paříži představí s bratrem Petrem také na deblu. ,,Kluci mají obrovskou motivaci a chuť do tréninku. Singl samozřejmě dostane malinko přednost, ale mohli by překvapit i spolu v jedné lodi,“ myslí si otec. Proč by ne. Vždyť si Fuksové při posledním podniku Světového poháru vyjeli na deblu v Paříži krásné stříbro a získali tak první společnou medaili na takto prestižním podniku.

Kanál v Paříži by jim tedy mohl sedět, Petr Fuksa starší je však v prognózách opatrnější. ,,Je specifický, otevřený. Není tam vratný kanál. Velmi bude záležet na povětrnostních podmínkách a momentálním rozpoložení. Budeme se modlit, aby v den D vyšlo hlavně dobré počasí.“

V přípravě vsadí se syny na osvědčený model. ,,Dvakrát vyrazíme na soustředění do Livigna a samozřejmě i do Kolumbie, z níž se vrátíme koncem března. Pak už budeme ladit formu jen v domácích podmínkách,“ nastínil plán čtyřiapadesátiletý kouč.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA a ASC Dukla

Byla nepřehlédnutelná stejně jako na dráze. Na vyhlášení Atleta roku si dlouhovlasá blondýna Nikoleta Jíchová s úsměvem přišla pro cenu za osmé místo a premiérově tak v prestižní anketě nakoukla do TOP 10.

,,Super pocit. V minulosti jsem nebyla ani objevem roku, ani juniorem, takže jsem do hlavní desítky skočila dá se říci po hlavě. Je to velká odměna pro mě i mého trenéra Jindřicha Šimánka,“ poznamenala s pokorou třiadvacetiletá závodnice pražské Dukly.

Sama cítí, že uplynulá sezona byla průlomová. Jako třetí Češka v historii stlačila čas na 400 metrů překážek pod 55 vteřin, vedlo se jí na kvalitně obsazených mítincích doma i v zahraničí, na mistrovství světa v Budapešti to pak dotáhla do semifinále. ,,Jsem ráda, že nejsem žádná rychlokvaška. Všechno jde postupně a plynule,“ potvrzuje.

Kvalitními výkony si říká o čím dál větší pozornost atletické veřejnosti, sponzorů a médií. ,,Už o mě vědí, a to je dobře. Jsem zvaná na různé akce. Vše ale beru s rozumem i nadhledem. Dál pracuji na tom, abych byla ještě lepší.“

Pravdivá slova. Vždyť i v sobotu, v den vyhlašování ankety, absolvovala velmi náročný trénink s kamarádkou z reprezentace Ladou Vondrovou. ,,V krčském lese jsme šly kopce. Abych ji stíhala, musela jsem makat naplno. Únava byla veliká. Doufala jsem, že to večer přežiju a neusnu. I díky rodině a spoustě přátel se to naštěstí nestalo. Naopak jsem si pohodovou atmosféru moc užívala,“ svěřila se.

Období tvrdých objemových dávek jen tak neskončí. ,,Tréninky jsou opravdu dlouhé a těžké. Už mám za sebou soustředění na Šumavě. Za týden přijde další a pak letíme na měsíc do Jihoafrické republiky. Všechno jede podle plánu.“

Veškeré úsilí zákonitě směřuje k vrcholům příští sezony – evropskému šampionátu v Římě a olympijským hrám v Paříži. ,,Nechci nic zakřiknout. Evropu mám jistou, olympiádu na dosah. K ostrému limitu mi zbývají tři setiny. Jen musí vydržet zdraví,“ přeje si.

V zimě na halových mítincích Nikoletu Jíchovou často neuvidíte. ,,Nejsou tam překážky, takže hlavně proto. Chci se především pořádně připravit na venkovní sezonu,“ vysvětlila jasnou prioritu.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA

Oštěpař Jakub Vadlejch opanoval potřetí v řadě prestižní anketu Atlet roku! Pomohl mu k tomu bronz z mistrovství světa, vítězství v Diamantové lize a nejdelší světový pokus roku 2023 (89,51 metru).

Na bronzovém stupínku se umístila mixová štafeta na 4×400 metrů, v níž se skvěle prezentovali Patrik Šorm a Vít Müller. V elitní desítce figuruje rovněž překážkářka Nikoleta Jíchová (8.).

Dalo se to očekávat. Jakub Vadlejch vybojoval na srpnovém mistrovství světa v Budapešti bronzovou medaili, a to spolu s celkovým vítězstvím v Diamantové lize a nejlepším výkonem sezony (89,51 metru) přesvědčilo 141 atletických funkcionářů, trenérů a žurnalistů, aby mu ve svazové anketě poslali nejvíc hlasů.

Vítěz posledních dvou ročníků byl v nejlepší desítce už po sedmé. Cenný kov z Budapešti je jeho čtvrtou medailí z globálních akcí za sebou a pátou celkově. Svěřenec Jana Železného v minulé sezoně přehodil magickou hranici 90 metrů a v letošním rankingu je světovou dvojkou.

„Sezona byla téměř perfektní,“ usmíval třiatřicetiletý závodník Dukly Praha. „V Budapešti to byl bronz, byla to už třetí světová medaile a chtěl bych ještě tři. To se neomrzí… Ale skvělých okamžiků bylo letos víc. Určitě vypíchnu světový výkon roku z Turku a finále Diamantové ligy v Eugene, kdy se mi povedlo porazit indického rivala Níradže Čopru.“

Při posezonním volnu se dostal i k činnostem, na které normálně nemá čas. „Tím mám na mysli kolo, které mám hrozně rád, ale v sezoně to s oštěpařským tréninkem nejde moc dohromady,“ prozradil a dodal, že je vyznavačem jízdy na silničním bicyklu.

„Jezdil jsem při dovolené na Šumavě, a to byla to úplná paráda. Vyrážím do hor. Kopce mám rád, jedu je pomalu, ale dojedu třeba na Kvildu. Kdysi, když jsem kolo ještě víc zapojoval do tréninku, jsem třeba pět dní za sebou ujel sto kilometrů. Vytrvalost mám, jen váha oštěpaře je trochu proti,“ usmíval se.

Do nové olympijské sezony nastoupí koncem listopadu s odhodláním. „Bude to chtít vydržet zdravý. Jinak všechno ukazuje, že jsme na dobré cestě. V přípravě se toho moc měnit nebude, hlavně to bude chtít překousat tréninkové dávky a pak ať se svět těší,“ prohlásil bojovně.

„Příprava bolí, ale já si bolest užívám. Mám rád každý moment své kariéry a nikdy bych neudělal nic jinak,“ přemítal a zahleděl se do blízké budoucnosti. „Proti mě stojí tři extrémně silní Indové, v olympijské sezoně se určitě zlepší Němci.“

Příští rok tak nebude podle pražského rodáka nic snadného. „Do Paříže se těším. Očekávám líté boje, všichni budou chtít hodit maximum, ale nemám se čeho bát. Budu chtít hodit o centimetr dál,“ dodal s úsměvem staronový král české atletiky.

Na předních místech atletické ankety se umístili i další atleti z Julisky. Patrik Šorm byl členem smíšeného čtvrtkařského kvarteta, které si na MS doběhlo pro senzační bronzovou medaili, a při vyhlášení v pražském hotelu Ambasador skončilo třetí. Osmou příčku obsadila překážkářka na čtyřistametrové trati Nikoleta Jíchová. Trenérem roku se stal Vadlejchův kouč Jan Železný. Objevem roku byl vyhlášen dvoustovkař Ondřej Macík.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: CPA

Nejkrásnější dny v roce prožívá Jakub Vadlejch. Po úspěšné sezoně, v níž hodil oštěpem nejdál na světě, ještě nemusel začít trénovat. Co si dopřává nejlepší atlet Dukly Praha?

„Tohle je jediný čas v roce, kdy si od atletiky opravdu odpočinu. A ono je to potřeba. V tréninkovém a závodním období oštěpem žiju od rána do večera. Teď nabírám nové síly, abych do přípravy na olympijskou sezonu vlétl v absolutní pohodě,“ vyprávěl svěřenec Jana Železného.

Volno, které mu začalo 20. září, si užíval. „Nejprve jsme měli českou dovolenou, pak v cizině a naposledy to bylo zase za hranicemi. Už se tam ale objevily tréninkové prvky,“ povídal držitel bronzu ze srpnového mistrovství světa v Budapešti. „Začali jsme pobytem na šumavské chalupě, což je moje srdcová záležitost.“

Rodinná dovolenka pokračovala v Turecku a pak byli v Tatrách. „Tam jsme od rána do večera chodili na túry a párkrát jsme to tak natáhli, že jsme se do hotelu vrátili až za tmy. Bylo to jenom o chození, žádná činka nebo něco takového. Ale byl to ten správný základ, abych měl do skutečné přípravy chuť,“ mínil.

Při tréninkovém volnu měl pochopitelně víc času na jedenapůlroční Emmu. „Během sezony jsem věčně pryč, na soustředění nebo závodím v cizině. Při tom není čas ani energie, abych si s dcerou užil a doma víc pomáhal. Teď na to byl prostor a s holkama jsem pobýval celou dobu. Volno se už ale pomalu krátí. Příprava začne kolem 20. listopadu,“ popisoval třiatřicetiletý závodník, který tento týden v anketě o nejlepšího armádního sportovce skončil třetím místě. Po vyhlášení přidal i zajímavý  závazek. ,,Kariéru jsem začínal relativně neúspěchy, v současnosti šplhám na Mount Everest a jednou na něj dolezu!“

Ze společenských událostí pražský rodák hned tak nevyjde. Už v sobotu večer bude favoritem ankety Atlet roku 2023.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: CPA

Olympijská vítězka a dvojnásobná mistryně světa ve snowboardcrossu Eva Adamczyková má momentálně tak říkajíc dva úvazky. Jednak startuje v populární soutěži StarDance a vedle toho trénuje na sezonu. A uprostřed toho kolotoče se objevila i na slavnostním večeru v Praze, kde byla oceněna za druhou pozici v anketě o nejlepšího armádního sportovce roku.

Minulá sezona byla první, kdy se Eva Adamczyková vracela po těžkém zranění a v jejím závěru se zaskvěla druhým titulem mistryně světa. „V úvodu sezony jsem si nemyslela, že bych mohla dopadnout tak dobře. Spíš jsem byla ráda, že vůbec mohu jezdit. Před finále šampionátu mi bylo jedno, jak to dopadne. Hlavní pro mě bylo, že mě nebolí kotníky. Výhra pak byla třešničkou na dortu,“ vyprávěla třicetiletá hvězda Dukly.

Ráno jdete do posilovny nebo na atletický stadion a odpoledne se ve zkušebně věnujete tanci. Jedná se o jinou zátěž, jak náročné je zvládnout dvě „tréninkové“ fáze?

Teď to ještě jde, ale uvidím. Jestli budu pokračovat dál, únava bude vzrůstat. Zatím se mi to daří držet, jen jsem si musela najít nějaký režim, jelikož potřebuji větší pauzy mezi dvěma fázemi. Snowboardcrossový trénink teď není dlouhý. Vyjde maximálně na hodinu a půl. Mám to tak od pondělí do pátku, v sobotu je přenos a v neděli se snažíme mít volno.

Co je z obou fází náročnější?

Psychicky určitě tanec, protože na to není člověk zvyklý. Za dva tři měsíce, co se rozjely tréninky a najela jsem do tanečního módu, jsem s tím víc sžila. Na snowboardcrossovou přípravu jsem zvyklá, ale na posilovnu mám nového trenéra a jiný přístup mě víc baví. Intenzitou je posilování a atletika náročnější, ale taneční drezúra trvá čtyři hodiny. Nejsem zvyklá být tak dlouho zavřená.

Když se ve StarDance dostanete až do závěrečné fáze, naskočíte do sezony až po novém roce?

Myslím, že i kdybych vypadla už teď, na prkně začnu závodit až v lednu. Stejně se budu potřebovat rozjezdit, takže návrat směřuju na třetí podnik ve Svatém Mořici. Nadcházející sezona není tak nabitá, je v uvozovkách jen svěťáková, a tak si dva závody odpustím. Udělala jsem si taneční odměnu a moc si to užívám. Je to dřina, ale vtipný na tom je, že člověk na to roky kouká a najednou tam stojí. Je to trochu bizarní pocit.

Upravovala jste si před StarDance váhu, zdá se, že proti závodnímu období máte o nějaké kilíčko míň?

Jo, trochu jsem zhubla, ale o svalovou hmotu jsem přišla už po zlomených nohách před necelými dvěma roky. Když jste dva měsíce doma, tak se svaly ztrácejí. Minulou sezonu jsem byla lehčí než dřív, ale po StarDance se budu muset trochu víc krmit. Není to primární úkol, ale myslím, že půjde rychle. Rozjedená jsem dostatečně. K nabrání váhy mohou pomoci i Vánoce.

TEXT: ASC Dukla/lan

FOTO: CPA

Čtyři desítky osobností dnes na Vítkově vyznamenala ministryně obrany Jana Černochová za přínos pro Českou republiku a její armádu. Stalo se tak u příležitosti 105. výročí založení samostatného československého státu. Kříž obrany státu MO ČR z jejích rukou převzal také kapitán Libor Jiroušek, bývalý reprezentant ČR v parašutismu, absolutní mistr světa z roku 2008.

Pojďme si jen ve stručnosti připomenout bohatou a úspěšnou kariéru současného vedoucího trenéra parašutistů ASO Dukly Prostějov. Ve čtyřiačtyřiceti letech toho dokázal opravdu hodně.

Na kontě má přes 12 000 seskoků! Na armádních a civilních šampionátech včetně mistrovství Evropy získal neuvěřitelných 59 medailí!

Právem je považován za českou parašutistickou legendu. Výjimečnosti dosáhl především v individuální akrobacii, chlubit se může i titulem absolutního mistra světa. ,,To byl asi největší zážitek. Povedlo se mi to na Slovensku v roce 2008, byla u toho i moje mamka. Jednalo se o jediný šampionát, na který se kdy vypravila, takže si to užila asi víc než já, protože mě v tomto sportu velice podporovala,“ prozradil v knize LEGENDY 75, kterou Dukla nedávno vydala u příležitostí 75. výročí založení armádního vrcholového sportu.

V současnosti je Jiroušek úspěšným trenérem. Na nedávném mistrovství Evropy v italské Ravenně získali jeho svěřenci šest medailí! V polovině listopadu je ve Spojených arabských emirátech ještě čeká poslední letošní závod Světového poháru v přesnosti přistání. Tak držme palce!

TEXT: MO a ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: Jan Schejbal

Stal se po zásluze králem, a to není v konkurenci takových sportovních veličin, jaké Duklu reprezentují, nic snadného. Rychlostní kanoista Martin Fuksa (na snímku s dědou Josefem a tátou Petrem) měl však letos skvostnou sezonu, pokaždé byl v cíli první a hlavně získal premiérový titul na olympijském kilometru. Mnohonásobný mistr světa a Evropy byl nejlepším sportovcem Dukly vyhlášen poprvé.

„Mám velkou radost. Tu největší mi ale letos udělalo narození dcery. Těší mě, že mám skvělou a fungující rodinu a mohu dělat, co mě baví,“ říkal třicetiletý rodák z Nymburka, který letos vyhrál i Evropské hry na neolympijské pětistovce, ale zatím nedosáhl na medaili z OH.

Co pro vás znamená vítězství v prestižní duklácké anketě?

Duklu reprezentuju dlouhé roky, konečně to vyšlo. (směje se) Je to hezké ocenění za skvělou sezonou, ale důležitější je dojet na kánoi první do cíle, což se mi letos povedlo ve všech startech. Hlavně jsem se poprvé v kariéře stal mistrem světa na olympijské trati.

Byl jste ve velkém napětí, když jste ve hře o armádní trůn zůstal s Evou Adamczykovou, rovněž mistryní světa?

Samozřejmě. Evě se povedl skvělý comeback po vážném zranění. Je opravdu úžasné, co dokázala. Za nedůležitější ale považuji, že se tu při vyhlašování můžeme my sportovci potkat a popovídat si. Všichni dřeme, podívejte se třeba na Kubu Vadlejcha. Moc mu budu držet palce, aby si v Paříži splnil zlatý olympijský sen. Třeba se nám to povede oběma. Pro Duklu a Českou republiku by to byla skvělá reklama.

Váš otec Petr byl navíc vyhlášen nejlepším trenérem. Báječný večer pro klan Fuksů, že?

Byl tady i děda, což všechno umocnilo. Táta také dlouhé roky Duklu reprezentoval, získal řadu ocenění jako sportovec a teď konečně i jako trenér. Moc mu to přeju. Jsme mu s bráchou vděční za vše, co pro nás dělá.

Je pořád kam se posouvat?

Zcela určitě. Pořád mi schází olympijská medaile. Je to můj velký sen a cíl na ni dosáhnout. Dělám maximum, aby se to brzy podařilo.

Je po narození dcery kanoistika pořád na prvním místě?

Určitě už není celý můj život, i když do ní dávám sto procent. Po mentální stránce jsem vyrostl. S narozením dcery se mi určité pohledy na svět změnily. Říká to hodně lidí, kteří se stali rodiči, a asi na tom něco bude. Mám skvělou rodinu, za což jsem strašně vděčný. Teď jen doufat, aby to vydrželo do olympijské sezony. Vím, že jsem schopný porazit každého ze soupeřů, jen se musí v den D všechno sejít.

Zapojujete se do péče o malou Emily? Na konci sezony jste říkal, že je pro vás hlavně hračka…

Chtěl bych říct, že jsem strašně rád, jak funguje náš rodinný tým. A letos do něj přibyl jeden nový člen. Emily je pořád hračka, přesouvám ji z místa na místo. Zatím si ještě nikam nedoleze a můžu si s ní hrát. Ve volnu posledních týdnů jsme měli společná dopoledne, vozil jsem ji v kočárku, já si dal kafíčko a ona většinou spinkala. Odpoledne jsem pak od manželky obvykle dostal propustku na kolo.

Jak se těšíte, až dcera povyroste, a bude vám držet pěstičky na tribuně?

Strašně moc, bude to další motivace. Doufám, že se holky vydají do Paříže, a já tam něco předvedu, aby na mě byly pyšný.

Letos vám soupeři koukali jenom na záda. Dá se z jejich strany očekávat pořádný hon na Martina Fuksu?

Žene mě touha vyhrávat. Ať už jde o olympiádu, mistrovství světa, Evropu či třeba nymburskou pětistovku. Mám kanoistiku hrozně rád. Vím, že konkurence nespí, ale nespím ani já. Myslím dopředu a snažím se zase připravit co nejlíp. Chci být ještě lepší než letos.

Jako první cenu jste získal krbová kamna a publikum pobavil větou, že je nikomu nedáte. Kam tedy přijdou?

Asi na chatu, kam s rodinou jezdíme relaxovat. Možná by se hodily i do loděnice v Nymburku. Uvidíme.

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král, lan

FOTO: CPA

Dočkal se. Rychlostní kanoista Martin Fuksa slaví ve 30 letech premiérový triumf v prestižní anketě o nejlepšího armádního sportovce roku. V jejím 27. ročníku předčil mistr světa na olympijském kilometru a vítěz Evropských her na neolympijské pětistovce světovou šampionku ve snowboardcrossu Evu Adamczykovou a oštěpaře Jakuba Vadlejcha, bronzového medailistu z MS a vítěze Diamantové ligy. Rozhodly o tom hlasy 66 trenérů a funkcionářů ASC Dukla.

Fuksa vystřídal na trůnu sněhovou objživelnici Ester Ledeckou. Trenérem roku byl navíc zvolen jeho otec Petr. ,,Jedná se o výjimečné ocenění, protože dukláci mají nejlepší sportovce z celé republiky a já jsem rád, že mohu armádu a Duklu reprezentovat,“ řekl Martin Fuksa při rozhovoru na pódiu s moderátorem úterní akce Miroslavem Lencem. Publikum zároveň pobavil odpovědí, co hodlá udělat s hlavní cenou, kterou byla krbová kamna. ,,Beru je domů a nikomu je nedám,“ pravil doslova.

Kategorii o nejlepšího juniora opanovala vodní slalomářka Klára Kneblová, jež na mistrovství světa v Krakově získala kompletní sbírku medailí. Malým kolektivem roku se stali sportovní střelci David Hrčkulák s Františkem Smetanou, týmoví vicemistři světa ve vzduchové pušce.

Kategorii UNIASK ovládl Rampula

V zaplněném konferenčním sále Domu armády Praha, v němž slavnostní večer zpestřily písně populární zpěvačky Dashy, se předávaly ceny také v kategoriích Unie armádních sportovních klubů. Tu hlavní převzal třiadvacetiletý sportovní střelec Matěj Rampula, vítěz světové univerziády v rychlopalné pistoli.

Tleskalo se také legendám, které se v letošním roce loučily s aktivní kariérou. Šlo o dráhaře Tomáše Bábka, Robina Wagnera, skikrosařku Nikol Kučerovou a běžkyni na lyžích Kateřinu Razýmovou. Zaslouženého aplausu se dočkali i úspěšní dlouholetí trenéři Milan Doleček (veslování) a Bohumír Pokorný (sportovní střelba).

Pětasedmdesáté výročí, pochvala parašutistům a vzkaz pro Evu

Tradiční akce s řadou významných hostů (na vyhlášení nescházeli např. předseda ČOV Jiří Kejval, předseda Národní sportovní agentury Ondřej Šebek či ředitel kanceláře MO Roman Hrabačka) byla letos umocněna 75. výročím od založení armádního vrcholového sportu. Na jeho důležitost upozornil ve svém projevu Pavel Benc, ředitel ASC Dukla. ,,Nevím, jestli je 75 let hodně nebo málo. Z pohledu historie spíš ne, z pohledu sportovců asi ano, protože napsali celou řadu nezapomenutelných příběhů, které mohou být ponaučením a inspirací pro jejich následovníky. Rád bych do nebe poděkoval zakladatelům armádního sportu. Měli by určitě radost, v jaké je Dukla kondici a kde se momentálně nachází. Moc si rovněž vážíme podpory Ministerstva obrany, které nad námi drží ochrannou ruku.“

Význam Dukly na mezinárodní scéně neopomněl zmínit ani náměstek ministryně obrany Daniel Blažkovec. ,,V letošním roce jste zatím získali 77 medailí. Obzvláště mě těší, že jste byli úspěšní i v disciplínách, které jsou velice blízké těm armádním. Vedle sportovní střelby jsou tu zejména naši skvělí parašutisté. V Ravenně, na nedávném mistrovství Evropy, si na padácích seskočili pro šest medailí, což je úctyhodný výkon. Mé poděkování však přirozeně patří i všem ostatním, kteří jste výborně reprezentovali naší zemi v dalších soutěžích.“ Sportovcům zároveň popřál hodně štěstí do další sezony, jejímž vrcholem budou olympijské hry v Paříži. ,,Ještě na jaře vás čekají náročné kvalifikace. Pevně věřím, že v nich budete úspěšní a mnozí z vás svůj start pod pěti kruhy promění třeba i ve stupně vítězů. Máte na koho navazovat, i vy se stejně jako vaši slavní předchůdci z Dukly můžete stát legendami, na něž vzpomínají generace českých fanoušků,“ poznamenal Blažkovec s hrdostí. Závěrem ještě přidal krásný vzkaz. Byl pro snowboardistku Evu Adamczykovou, jež momentálně září hlavně na parketu v populární taneční soutěži StarDance. ,,Je od paní ministryně Jany Černochové. Bedlivě vás sleduje a drží palce, abyste to dotáhla co nejdále.“

Armádní sportovec roku 2023: 1. Martin Fuksa (rychlostní kanoistika) 602 bodů, 2. Eva Adamczyková (snowboardcross) 581, 3. Jakub Vadlejch (atletika) 475, 4. Petr Nymburský (sportovní střelba) 375, 5. Tereza Kneblová (vodní slalom) 216, 6. Kateřina Beková (vodní slalom) 154, 7. František Smetana (sportovní střelba) 146, 8. Patrik Šorm (atletika) 137, 9. Tereza Fišerová (vodní slalom) 120, 10. Martin Barták (travní lyžování) 85.

Junior roku: Klára Kneblová (vodní slalom)

Trenér roku: Petr Fuksa st. (rychlostní kanoistika)

Malý kolektiv roku: David Hrčkulák, František Smetana (sportovní střelba).

UNIASK (Unie armádních sportovních klubů): sportovec: Matěj Rampula (sportovní střelba), trenér: Josef Fiala (sportovní střelba), junior: Zuzana Maděrová (snowboarding).

Sportovec AČR: Jáchym Kovář (atlet běžec)

TEXT: ASC Dukla/Pavel Král

FOTO: CPA