Mladík Bažant bude jezdit v cyklokrosovém terénu v mistrovském dresu

Začátkem roku všechny tak trochu šokoval. V devatenácti letech vybojoval Kryštof Bažant, jezdec s podporou ASC Dukla, na domácím cyklokrosovém šampionátu v Ostravě zlatou medaili. Do té letošní, právě začínající sezony tedy vstoupí v dresu českého šampiona. A nyní se pokusí i o vítězství v celém seriálu Janev Cupu – Českém poháru. Uspět chce také na mezinárodní scéně.

Míří rovněž na silnici. Od února se stane plnohodnotným členem kontinentálního týmu Kasper–Crypto4me, v jehož barvách už nedávno absolvoval etapy závodu Okolo jižních Čech. V týmu se potká také s dlouholetou českou krosovou jedničkou Michelem Borošem.

„Rád bych to pojmul jako Bory (Boroš). Silnice bude důležitá taky, ale cyklokros zůstane prioritou. Chtěl bych v něm pokračovat jako v hlavní disciplíně. Těším se, že budu jezdit v mistrovském dresu. Je to velká motivace,“ řekl rodák z Plavů v Jizerských horách.

„Pojedu pět ze šesti pohárových závodů a mistrovství republiky. Tam už opět jen v týmovém dresu,“ má jasno o svém programu v cyklokrosu. „A také se domácím divákům představím na dvou Světových pohárech v Táboře a Ostravě. Je super, že se podařilo k nám dostat dva podniky tohoto prestižního seriálu. To budou vrcholy, na které se budu intenzivně připravovat,“ pokračuje.

Uvědomuje si ale, že s dresem šampiona přicházejí také určitá očekávání a větší pozornost ze strany diváků. „Budu se tedy snažit obě stránky vyvážit a upřednostnit hlavně tu motivační.“

Přes letní sezonu rozhodně nezahálel. „Letní sezona probíhala hlavně ve znamení přípravy na cyklokros. Byl jsem ale spokojený, že jsem si mohl vyzkoušet něco nového. Novinkou pro mě byly například silniční etapové závody, při kterých jsem prověřil tělo zase trochu jiným způsobem. Určitě mi přinesly spoustu zkušeností a zároveň hodně kvalitních kilometrů, které můžu využít i v cyklokrosu.“

Koncem léta si vyzkoušel závodění za stáj Kasper–Crypto4me na silnici. „Za tu zkušenost jsem moc rád a vážím si toho, že jsem dostal možnost absolvovat s nimi závod. Byl velmi kvalitně obsazený zahraničními týmy, takže jsem se dostal do pole, se kterým se budu v příštím roce pravděpodobně potkávat častěji. První střet s takovou konkurencí byl i díky tomu, že mě tým vzal pod svá křídla, o něco příjemnější,“ říká.

Nyní už opět myslí především na cyklokros. „Trénink nyní pochopitelně více zaměřuji na výbušnost a všechno se trochu zkracuje. Silnice je ale určitě důležitá pro najíždění kilometrů a také pro to, čemu říkáme tah na silnici. To je něco, co je potom stěžejní i pro cyklokros a bez čeho by to nešlo,“ má jasno.

Kromě domácích startů plánuje i ty mezinárodní. „Chtěl bych to nějak vyvážit. Samozřejmě obhajoba titulu bude něco, kolem čeho se bude sezona do určité míry točit. Zároveň bych se ale chtěl ukázat i na mezinárodní scéně, kde jsem v loňském roce někdy trochu tápal. Díky zkušenostem, které jsem během minulé sezony získal, bych se teď mohl posunout na vyšší příčky. Začínáme českými závody Světového poháru. Na Ostravu mám samozřejmě vzpomínky spojené se ziskem titulu a závod v Táboře je vždy skvělý. Chci objet všech pět malých svěťáků, kde jede samostatně třiadvacítka, ale i ty dospělé v Antverpách, Namuru, Gavere a dalších. Mám asi třicet závodů, včetně Superprestige a X20. To je plnohodnotná cyklokrosová sezona, závodí se každý týden až do mistrovství světa.“

Až bude bilancovat cyklokrosovou sezonu, bude ji podle svých slov považovat za úspěšnou, pokud mu vydrží zdraví. To je jedna z věcí, na které se chci zaměřit, protože právě zdravotní problémy mě v minulých sezonách trochu brzdily. Prodělal jsem například zápal plic a byly tam i další věci, kvůli kterým jsem nemohl podávat nejlepší výkony. Když mi tentokrát zdraví vydrží, věřím, že i výsledky budou odpovídat tomu, kde skutečně leží moje výkonnostní úroveň.“

Nyní už má za sebou první závody v Německu. „Můžu říct, že se mi podařilo posunout výkon po všech stránkách a uvidím, kam až to dosáhne,“ říká. V Bad Salzdetfurthu dojel v závodech druhé kategorie kalendáře UCI třetí a čtvrtý v elitní kategorii. V sobotu 3. října pojede v Chýnově závod seriálu Janev Cupu, který je dokonce v první kategorii.

TEXT: ASC Dukla/jc
FOTO: CPA

 

Kopec smůly přebil titul mistra Evropy. Mladíka Nováka inspirovali slalomoví hrdinové

Jeho ctižádostivá nátura mu velí dokazovat velké věci už v relativně nízkém věku. Vloni bral na mistrovství světa v kayakcrossu bronz, letos se ve stejné disciplíně stal mistrem Evropy. A to je Matyáši Novákovi teprve 21 let!

Od dětství mu nad postelí visel plakát s podpisem Jiřího Prskavce, ikony světového vodního slalomu. Obdivoval i další velká česká jména: Vavřince Hradilka, Vítka Přindiše či Stanislava Ježka. Chtěl být dobrý jako oni a nutno podotknout, že své touhy naplňuje. „Pro mě to byli úplní hrdinové, vzhlížel jsem k nim. Vidět je třeba v Praze na svěťáku, to byl silný zážitek a velký impuls pro celou naši mladší generaci,“ říká s pokorou mladík z Armádního sportovního centra Dukla, jenž reprezentuje novou vlnu zdravě agresivních a fyzicky silných kajakářů.

V sezoně jste měl poměrně smůlu. O jediný bod jste se nevešel do slalomářské reprezentace, v crossu jste párkrát zůstal těsně pod pódiem a podivuhodná byla i čtvrtfinálová diskvalifikace na letošním světovém šampionátu v Oklahomě. Vynahradilo vám všechno zlato z Ivree?

Jednoznačně se jedná o největší úspěch mojí kariéry. Předváděl jsem letos dobré výkony, ale v crossu potřebujete i dost štěstí, a to mě zrovna neprovázelo.

Máte na mysli především již zmíněné mistrovství světa?

Šlo o kontroverzní rozhodnutí. Vyhrál jsem čtvrtfinálovou jízdu, ale záhy přišel postih za chybu na startu (Novák neměl ruce zcela položené na lodi – pozn.). Tohle kdyby se nestalo, tak jsem přesvědčen, že bych došel až do finále. Ani na světových pohárech se to příliš nescházelo. Vyšlo to až nyní v Itálii. Konečně jsem potvrdil formu.

Cesta k evropskému titulu vypadala ve vašem podání velmi hladce. Ve finále jste pak se všemi soupeři doslova zametl. Byl jste vůbec nervózní?

Ani ne, celý den jsem se cítil výborně. Ke všemu jsem v rozhodující jízdě zvolil dobrou stopu. Jako jediný jsem jel vlevo, což mi hodně pomohlo. Vytvořil jsem si velký náskok a ten udržel až do cíle.

Před vámi se ze zlata radovala Tereza Kneblová, vaše kamarádka od dětství. Přidal i tenhle fakt na vaší touze dokázat to, co ona?

Jelo se v rychlém sledu. Jen jsem věděl, že o první místo bojovala až do cíle. Soustředil jsem se sám na sebe a samozřejmě jsem pak byl velmi šťastný. Slalom dělám od osmi let, základy mi v Olomouci dávala Terčina mamka Pavla a Jiří Kratochvíl. Z naší skupiny se téměř všichni dostali do juniorské reprezentace.

Kayakcross na mistrovství Evropy proběhl v nezvyklé atmosféře. Vyřazovací část se konala až večer, nescházely světelné efekty i bouřlivá kulisa kolem kanálu. Užíval jste si tuhle novinku?

Zažil jsem to jen jednou na menším závodu ve Francii. Tady to bylo ještě lepší. Jedinou komplikací byl roztažený den. V deset dopoledne jsme měli ještě trénink, pak přišla časovka, odpoledne první vyřazovací kola a po osmé večer vše vrcholilo. Člověk se neustále musí udržovat v plné koncentraci, jinak během chvilky všechno ztratíte. Atmosféra byla super, naprostá bomba. Krásná show. Takhle by v této disciplíně mohl vypadat každý velký závod. Umělé osvětlení je téměř na každé trati, pro diváky se jedná o velmi atraktivní podívanou.

Co pohled slalomáře? Není ve tmě orientace na divoké vodě složitější?

Horší to malinko je. Hodně záleží, jak se světlo od hladiny odráží. Ale na kayakcross na rozdíl od slalomu stoprocentní čtení vody mít nemusíte. Důležitější je vědět, co voda dělá, kam se hýbe. V Ivree bylo vidět velmi dobře.

Jste považován hlavně za crossového specialistu. Jak si zatím stojíte v olympijském žebříčku?

Pořád je to nadějné. Mám před sebou ještě sedm startů. První tři místa jsou bodově vždy extrémně nadhodnocené. Pokud dosáhnu ve dvou třech závodech na stupně vítězů, tak budu reálně ve hře.

Jsou hry v Los Angeles pořádným lákadlem?

Snažím se dělat maximum, aby to vyšlo. Zároveň mi je 21 let, mám hodně co zlepšovat. Pořád sbírám zkušenosti – jak v crossu, tak ve slalomu, kde rovněž toužím po dobrých výsledcích. Vize se upínají spíše na OH v Brisbane 2032, ale pokusím se probojovat i do Los Angeles. Přistupuji k tomu hlavně s pokorou.

Kayakcross nabírá na popularitě. Na vodě jsou často vidět dramatické situace, neschází drsné souboje kolem bójí. Pořádný adrenalin, že?

Hrozně mě to baví. Stále se lehce upravují pravidla, vymýšlí se nové věci, taktiky či techniky průjezdů protivodných branek. Důležité jsou samozřejmě starty. Člověk zároveň potřebuje obrovskou fyzičku.

Ve skupině se připravujete s Jakubem Krejčím a Martinem Rudorferem. Všechno klape?

Jsme dobří kamarádi. Občas do sebe rýpneme, ale to je normální. Posouváme se navzájem.

Češi momentálně válcují svět. Čím to?

Vždycky jsme byli úspěšní a i teď máme velmi silnou generaci, kterou inspirovali naši slavní předchůdci. Tenhle rok byl medailově fakt silný.

Od listopadu vás znovu povede Jan Vondra. Těšíte se?

Honza si chtěl na rok odpočinout, aby do trénování dostal znovu pořádnou chuť. Chtěl se vyvarovat jistému vyhoření. Proto nás přechodně připravoval Ondra Tunka. Také on vodě perfektně rozumí, odvedl skvělou práci. Teď se vrací éra Jana Vondry.

Sezona skončila. Co plánujete v době volna?

Máme tři týdny. Něco musím dohnat ve škole, kde studuji na kondičního specialistu. Vyzkouším také jiné sporty a s kamarády se chystáme na chatu grilovat. Kuře na ohni je nejlepší, bude pohoda. Tenhle relax miluju.

TEXT: Pavel Král

FOTO: kanoe.cz/Barbora Reichová

Brokař Vaněk překonal artritidu i nominační tlak. Teď se těší na mistrovství Evropy

Překonal krizové období. Střelec Pavel Vaněk se po roční pauze vrátil do áčkové reprezentace. Pečlivě se nyní chystá na první z vrcholů sezony – mistrovství Evropy v Řecku. „Nikdy jsem v téhle zemi nebyl, těším se. Jen doufám, že nepůjde pouze o cestovatelský zážitek,“ povídal s úsměvem ve tváři dvaatřicetiletý brokař Dukly Hradec Králové.

Byl na hraně sil, revmatoidní artritida způsobila na začátku sezony své. Vaňkovi zasáhla zápěstí a prsty, což je pro disciplínu trap vskutku limitující záležitost. „Než zabrala léčba, nebyl jsem schopný fungovat snad ani na padesát procent. Ze tří závodů jsem musel odstoupit. Flintu jsem zkrátka neudržel,“ popsal nepříjemné trable svěřenec Kamila Ploce.

Přesto prokázal obrovskou odolnost. Do poslední chvíle se držel v nominačním sítu, kde rozhodoval každý terč. Ze sedmi závodů se započítávaly čtyři, což pro Vaňka znamenalo jediné, uspět na posledním z nich, tedy na mistrovství republiky. Povedlo se. Kvalifikaci vyhrál o čtyři terče! „Bylo to buď, a nebo. Velmi mi pomohl David Kostelecký, s nímž se dlouhodobě připravuji. Jeho rady byly pro konečný úspěch zásadní.“

Sebevědomí zákonitě stouplo. „Člověk se cítí líp. Když se vám povede odstřílet pár dobrých výsledků a máte dobře nastavenou hlavu, jde to dobře. Prostě si víc věřím.“

Do Athén se podívá poprvé. Jeho slavný parťák z Dukly David Kostelecký si už střelnici vyzkoušel při loňském mistrovství světa. „Víme, co nás tam čeká. Dělali jsme všechno, abychom byli konkurenceschopní. Jedeme podle nových schémat. Terče mají dolety, jsou nastavené na správné úhly. To dříve zvykem úplně nebývalo. Průměrné nástřely jsou sice celkově nižší, ale nic by nás nemělo překvapit,“ je přesvědčen Vaněk.

V reprezentačním týmu, který by rozhodně mohl mít medailové ambice, figuruje se dvěma olympijskými vítězi – Davidem Kosteleckým a Jiřím Liptákem. „Nemám rád nějaké prognózy. Jak jsme na tom, ukáže až výsledek. Ale těším se moc,“ ujišťuje. „Osobně se chci vyvarovat technických chyb a zůstat v absolutní koncentraci. To je zásadní,“ poznamenal střelec hradecké Dukly.

TEXT: Pavel Král

FOTO: Jonáš Fiedler

Fantastický závěr ME. Kneblová a Novák mají evropské zlato v kayakcrossu

Tím nejlepším způsobem zakončili čeští vodní slalomáři evropský šampionát v italské Ivree. V kayakcrossu vybojovali zlaté medaile za umělého osvětlení dva členové ASC Dukla – Tereza Kneblová a Matyáš Novák. Finálovou jízdu absolvoval také Jakub Krejčí, který obsadil čtvrté místo. Kateřina Beková vypadla v semifinále. Pro Kneblovou to byl po bronzu ze slalomu kanoistek druhý cenný kov. V olympijských disciplínách získali Češi na šampionátu celkem pět evropských medailí.

Do vyřazovacích jízd postoupila také Olga Samková, ta však vypadla hned v prvním kole. Beková a Kneblová uspěly a stejně úspěšné byly i ve čtvrtfinále – Kneblová postoupila z druhého místa, Beková z prvního. Obě české závodnice se v semifinále sešly ve společné jízdě. Kneblová projela cílem první, třetí místo pro Bekovou znamenalo vyřazení. O postup přišla na poslední protivodné brance, kde ztratila svou postupovou pozici.

Finále se jelo po setmění v centru města a nabídlo velmi dramatickou podívanou. Kneblová se po první protivodné brance dostala na třetí místo. Poté zkušená Britka Mallory Franklinová chybovala při eskymáckém obratu a česká závodnice se posunula i před čerstvou evropskou šampionku v kajaku Klaudii Zwolinskou z Polska.

„Byla to velká bitva od začátku do konce. Snažila jsem se přežít a nakonec jsem skončila první, ani nevím jak,“ říkala s úsměvem Kneblová.

V kvalifikaci mužů skončil Novák čtvrtý, Krejčí sedmý. Ve vyřazovacích jízdách si naprosto suverénně vedl Novák, který vyhrál první kolo, čtvrtfinále i semifinále a přemožitele nenašel ani ve finále. Po bronzu na loňském světovém šampionátu tak dnes vybojoval kov nejcennější.

Také Krejčí si v italské vodě vedl výborně. První jízdu vyhrál, ve čtvrtfinále byl druhý a do finále postoupil po vítězství v semifinále. Souboj o medaile ale úřadujícímu evropskému šampionovi ve slalomu kajakářů nevyšel a druhou medaili nezískal.

Finále mužů bylo soubojem českých a francouzských závodníků a rozhodlo se krátce po startu v první protivodné brance. Novák si jako jediný zvolil levou stranu a všem soupeřům ujel. Krejčí naopak na pravé straně branku podjel a ztrátu už nedokázal dohnat. Loňský titul tak neobhájil.

„Je to skvělé. Měl jsem v sezoně trochu smůly, ale o tomhle jsem snil. Navíc večerní závod s tolika fanoušky byl super, takhle by měl kros vypadat,“ říkal v cíli nový evropský šampion.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: kanoe.cz/Barbora Reichová

Singlířka Tereza Kneblová si na mistrovství Evropy vyjela bronz!

Slalomová paráda na evropském šampionátu v italské Ivree má po zlaté jízdě kajakáře Jakuba Krejčího krásné pokračování. V závodě kanoistek se o to postarala Tereza Kneblová, která si vyjela bronzovou medaili. K titulu mistryně světa z Oklahomy tak přidala další velmi cenný kov.

Třiadvacetiletá singlířka ASC Dukla jako by měla patent na útok ze zadních pozic. Na MS zajela nejrychlejší jízdu, když ve finále startovala jako první, na ME vyjela na trať jako druhá. A pak znovu dlouho čekala, jak to všechno dopadne. Nakonec ji předstihly jen druhá Doriane Dellassusová z Francie a vítězná Britka Mallory Franklinová.

„Na vodě se cítím pořád hodně dobře. Baví mě to i při tréninku. V tom je ten základ úspěchu,“ povídala Kneblová s úsměvem krátce po závodě. Do bojů o medaile přitom málem ani nepostoupila, v semifinále skončila na předposledním postupovém místě. V soubojích o medaile však náročnou trať projela o více než pět vteřin rychleji. „V semíčku jsem si to hlídala asi až moc. Ale nakonec to dopadlo dobře,“ radovala se. V cílovém prostoru pak stejně jako na mistrovství světa trnula, zda její čas bude stačit na jednu z medailí. „Kromě pár chybiček se mi jelo fakt dobře. Byla jsem spokojená. Že to stačilo na medaili, je fakt super. Hrozně si tuhle sezonu užívám,“ poznamenala. Ocenila i oddílového parťáka Jakuba Krejčího, který o pár hodin dříve přidal ke světovému zlatu na kajaku i to evropské. „Jsem ráda, že máme takhle dobrý tým, a že to takhle posouváme. Snad to bude pokračovat,“ přála si.

Nevedlo se naopak Martině Satkové, která po třetím místě v semifinále skončila až devátá, přestože stejně jako Kneblová zajela čistou jízdu.

TEXT: Pavel Král

FOTO: Kanoe.cz/Barbora Reichová

Kajakář Krejčí slaví nevídaný double ze slalomu. Po světovém titulu má i evropský!

Fantazie! Kajakář Jakub Krejčí vyšperkoval letošní sezonu po světovém zlatu z Oklahomy ještě dalším nádherným vítězstvím. V italské Ivree se stal ve slalomu mistrem Evropy a slaví tak málo vídaný double. Druhému v pořadí Xabierovi Ferrazzimu z Itálie nadělil téměř dvě vteřiny.

Čtyřiadvacetiletý Krejčí dvaadvacet finálových bran doslova prolétl. Průjezdy úžasně zkracoval a v cíli byl jasně nejrychlejší. S napětím už jen čekal na výkon dalšího italského reprezentanta Giovanniho de Gennara, který opanoval semifinále. Ten na vodního slalomáře Armádního sportovního centra Dukla i při dokonalé znalosti domácí trati neměl a nakonec se musel spokojit s bronzovou medailí.

„Upřímně řečeno, na finálovou jízdu jsem pyšný, nebyla tam žádná chyba. Pocity jsou skvělé,“ liboval si při hodnocení v cílovém prostoru. Rodák z Českých Budějovic před časem prohlásil, že kontinentální šampionát nemusí vzhledem k dlouhé sezoně absolvovat ve výrazné formě, opak byl však pravdou. Na kanále připomínal dravou šelmu jdoucí bez slitování po zlaté kořisti. „Takhle by to měl mít v hlavě nastavené každý profesionální sportovec. Jel jsem proti nejlepšímu času. Byla tu spousta kvalitních kluků, teď ale hlavně závodím sám proti sobě.“

V náramné sezoně získal dvě zlaté medaile z MS a ME, vyhrál i dva podniky světového poháru. „Hlavně jsem se soustředil na mistrovství světa a byl rád, že mi vyšlo. Tam jsem cítil velký tlak. Psychicky to bylo hodně náročné. Pak ještě přišlo tohle zlato, což je krásná třešnička na dortu.“

Úspěchy jsou výsledkem tvrdé dřiny. „Základy jsem začal budovat několik let dozadu. Musel jsem skousnout řadu proher a poučit se z nich. Dlouhodobá příprava, trpělivost a víra, že se to v dobré zlomí, nakonec přinesly kýžené ovoce,“ doplnil radostně.

O jedinou příčku utekl postup do finálové dvanáctky Matyáši Novákovi, mezi ženami skončila Kateřina Beková šestnáctá.

TEXT: Pavel Král

FOTO: Kanoe.cz/Barbora Reichová

TOP 10: Křivda na lesním mistrovství Evropy šestý, Dittrichová desátá

Dvě umístění v TOP 10 si na mistrovství Evropy v Litvě připsali orientační běžci podporovaní ASC Dukla. Tomáš Křivda doběhl na dlouhé trati šestý, Lucie Dittrichová desátá.

V lesích u Druskininkai čekala závodníky pořádná výzva v podobě specifického terénu a nízké viditelnosti. Mužům v chladném počasí kraloval Nor Kasper Harlem Fosser, ženám Tove Alexanderssonová ze Švédska.

Křivda po třetím místě v kvalifikaci patřil k adeptům na přední umístění a tuto roli také potvrdil. Šestým místem navíc získal výborné body do pořadí Světového poháru (ME je jeho součástí – pozn.) a má díky tomu výrazně nakročeno k parádnímu výsledku v celkovém hodnocení. Na vítěze ztratil 4 minuty a 30 vteřin.

Jednadvacetiletá Dittrichová si rovněž připsala výborný výsledek, její zkušenější reprezentační kolegyně Tereza Rauturier obsadila 14. příčku.

V sobotu se od 11.40 hodin bude bojovat o medaile na střední trati.

TEXT: ASC Dukla/pk

FOTO: Mantaj Jusas

Vodní slalomáři zakončí sezonu na mistrovství Evropy

Chladné počasí se již hlásí, vodní slalomáři ale ještě pádla neodkládají. Poslední velkou akcí, kterou zakončí sezonu, bude mistrovství Evropy v italském městě Ivrea. Evropský šampionát je na startu a během tří soutěžních dnů se na něm představí také početná skupina závodníků ASC Dukla. Nabídne závody ve všech klasických slalomářských kategoriích i napínavý kayakcross.

Třiadvacetiletá Tereza Kneblová letos září. V červenci v Oklahoma City vybojovala titul mistryně světa na kanoi a během sezony se výrazně prosazovala také v kayakcrossu. Na posledním závodě Světového poháru v La Seu d’Urgell získala hned tři medaile – stříbro v časovce, bronz na kanoi a další stříbro v kayakcrossu.

A dobře se cítí i nyní. „Na mistrovství Evropy se těším hrozně moc. Mám tuhle trať strašně ráda a je tady dobrá atmosféra. Zároveň už cítím, že je to poslední závod, tak chci předvést to, co umím, a uvidíme, na co to bude stačit,“ říká.

Do Itálie dorazila přímo ze La Seu d’Urgell. „Jsem ráda, že jsem jela rovnou, protože jsem si mohla na tohle prostředí pořádně zvyknout. Jezdí se mi tady skvěle a hlavně mě to hrozně baví, což je nejdůležitější. Mám tuhle trať určitě trošku radši než Seu. Více se tady jede a je to větší zábava,“ přidala.

Po povedené sezoně se snaží držet očekávání na uzdě. „Samozřejmě nějaká očekávání mám, ale snažím se, abych na sebe nevytvářela moc velký tlak. Je to poslední akce a chci spíš zajet dobré jízdy. Už teď jsem spokojená s tím, jak ta sezona probíhala, a tenhle závod mi to snad nepokazí,“ dodala světová šampionka.

Kneblová nastoupí v Ivree do C1 i kayakcrossu. Na kanoi ji doplní Martina Satková a Tereza Michalová, v crossu pak Kateřina Beková a Olga Samková.

Krejčí chce navázat na světový titul i evropské zlato

Také Jakub Krejčí se v Oklahoma City stal mistrem světa na kajaku a v Ivree bude obhajovat evropský titul v kayakcrossu. „Ivrea mi sedí, ten kanál tady mám moc rád a na závody se samozřejmě těším. Ambice jsou nejvyšší jako vždycky a doufám, že se mi je podaří naplnit. Chtěl bych zajet nějakou hezkou jízdu na slalomu, ideálně v pátek ve finále,“ doufá Krejčí.

Zároveň ale cítí, že sezona byla dlouhá. „Jsme vlastně čtvrtý týden mimo domov, takže se docela těším i na volno po sezoně. Byla hodně dlouhá, hodně náročná a těším se, až si chvilku odpočinu od pádlování. Zároveň se ale těším na zimní přípravu, protože je na čem pracovat a co zlepšovat. A to mě motivuje,“ dodal Krejčí.

Český kajakový tým má díky obhajobě evropského titulu v kategoriích K1 mužů a kayakcrossu možnost nasadit čtyři závodníky. Vedle Krejčího tak v Ivree nastoupí Jiří Prskavec, Matyáš Novák a Jan Bárta. V kayakcrossu doplní Krejčího Novák, Bárta a Vojtěch Heger.

TEXT: ASC Dukla/jc
FOTO: CPA

Na střelecký šampionát i s malou dcerou. Kučerová půjde na ME v Athénách po hezkém čísle

Sportovkyně, vracející se k vrcholové činnosti po mateřské pauze, prokazují mimořádnou odolnost i disciplínu. Dukla v tomto směru nabízí působivé inspirace, ať už jde o snowboardcrossařku Evu Adamczykovou, oštěpařku Nikolu Ogrodníkovou či vodní slalomářku Terezu Michalovou (dříve Fišerovou). Hezký příběh by mohla psát také střelkyně Martina Kučerová, kterou po narození dcery čeká za pár dní první opravdový vrchol v podobě mistrovství Evropy v Řecku.

Třicetiletá skeetařka Dukly Hradec Králové přiznává, že kombinace tréninku, hlídání a každodenní péče často přináší pozoruhodné, a někdy i nezáviděníhodné situace. V létě kupříkladu kvůli nemoci roční dcerky tři týdny pauzírovala. „Ale neměnila bych. Malá je zlatíčko. Všechno dopadlo dobře. Jen jsem musela vynechat mistrovství republiky, nominaci to však naštěstí neovlivnilo,“ poznamenala.

Rodinné zázemí hraje v podobných případech zásadní roli. K ruce má hlavně manžela, ale také švagrovou a babičky. „Mia je takový závislák. Pořád volá: mami, mami. Musím se vždycky nenápadně zdejchnout, aby neplakala. Ale čím je starší, tím je to lepší. Klidu mám už víc,“ říká s úsměvem.

Do Athén v sobotu zamíří znovu ve třech. „Pořád kojím. Bydlet budeme s výpravou, jen využijeme vlastní zapůjčené auto. Program si bude řídit manžel, abych se mohla co nejlépe soustředit. Máme to náročné, ale krásné.“

Forma před odletem je slibná. Potvrdil to nedávný závod v Sudicích, kde Kučerová sestřelila v kvalifikaci 121 terčů ze 125. „Myslím, že jsem připravená dobře. Teď mi to jde. Ráda bych v Řecku dosáhla na hezké číslo, být do desítky by bylo super. Snad si všechno sedne,“ přeje si.

Informací o střelnici, kde se vloni konal světový šampionát, má od svého oddílového kolegy Miloše Slavíčka dostatek. „Výlety terčů z vrhaček jsou tam rychlejší, na což se snažíme v tréninku reagovat. Stejně tak na pozadí s horizontem,“ prozrazuje svěřenkyně Jakuba Málka.

Tajně stále sní o velké individuální medaili, na kontě má z mezinárodních akcí typu Evropských her či mistrovství Evropy zatím jen týmové. „Když jsem otěhotněla, začalo mi to opravdu jít. Vím, že dokážu střelit hezký výsledek,“ připomněla rekordní zápis z před dvou let, kdy na mistrovství republiky v Plzni minula jediný terč ze 125 ran. „Hlavně mě to pořád baví. Ráda bych podobný výkon ještě někdy zopakovala,“ netají smělé ambice.

Směrem k blížícím se bojům o kvalifikační místa pro olympijské hry v Los Angeles by to bylo jen a jen dobře…

TEXT: Pavel Král

FOTO: Jonáš Fiedler

Trenér parašutistů Jiroušek má po skončení Světového poháru jasno: výkony ukazují kvalitu a sílu kádru

Ve Světovém poháru v přesnosti přistání znovu prožili medailově úspěšnou sezonu. Parašutisté Dukly Prostějov ukázali kvalitu ve všech šesti dílech seriálu, druhá i třetí příčka v celkovém hodnocení týmů pak jasně potvrzuje stabilní výbornou výkonnost.

Šéftrenér armádního sportovního oddílu Libor Jiroušek si pódiových umístění cení, jelikož světový pohár nebyl úplnou prioritou sezony a sestavy se často měnily. „Přesnost je v našem sportu královskou disciplínou. Je hojně obsazovaná. Není proto samozřejmostí, že vždy budete figurovat mezi nejlepšími. Kluci ale odvedli vzhledem k velmi náročnému programu spojeného s vojenským a civilním mistrovství světa skvělou práci,“ pochválil své svěřence.

V elitním seriálu byly tradičně ve hře dva týmy. K překvapení Dukla II předčila Duklu I. Byl jste tím zaskočen?

(směje se) Tohle téma je zajímavé asi pro všechny zainteresované. Při nominacích na mistrovství světa jsem z toho měl pořádně zamotanou hlavu. Člověk se ale musí rozhodnout. Neskáče se tam jenom přesnost, takže je potřeba brát v úvahu více aspektů. Na pět míst bylo až osm kluků. Ukazuje to na obrovskou vyrovnanost. Je lepší mít z čeho vybírat, než opačně. Němci na tom jsou podobně. Naší dvojce to ve světovém poháru zkrátka tentokrát sedlo lépe.

Do posledního dílu bylo ve hře i celkové prvenství. Co rozhodlo pro Němce?

Vždycky se škrtá jeden nejhorší výsledek. Potřebovali jsme je přeskákat o dvě pozice, a to se v Locarnu nepovedlo.

Stalo se, že některý podnik Světového poháru byl výrazně ovlivněn podmínkami?

Velká větrná loterie se odehrála ve Francii, kde to chvíli bylo opravdu na hraně bezpečnosti. Ale tak to měly všechny týmy.

Z jednotlivců prokázal nejstabilnější formu Bonifác Hájek. Odměnou bylo třetí místo mezi jednotlivci. Ke všemu získal zlato na armádním MS. Zraje jako víno?

Vypadá to tak. V přesnosti je velmi dobrý už dlouhodobě, výrazně se posunul také v akrobacii. Formu letos dokonale zúročil.

Přišla i další povedená individuální umístění. Na pódiu se v průběhu seriálu objevili Petr Směšný, Jakub Pavlíček, Jakub Rataj, Ondřej Žák, Jiří Gečnuk, Petr Chládek či Miloslav Kříž, což jasně svědčí o síle vašeho kádru…

Stalo se nám asi poprvé, že se tolik kluků podívalo do špičky. Dříve tam figurovala dvě tři jména, teď osm. Neuvěřitelné číslo vzhledem ke konkurenci, která ve světě panuje. Jen pro příklad: ve startovních listinách figuruje vždy kolem dvou stovek závodníků. To vypovídá za vše.

Nestárnoucí Jiří Gečnuk (58 let) získal navíc stříbro v kategorii MASTER, bronz bral Hynek Tábor (51 let). Počítáte s nimi i nadále?

(směje se) Jde o to, jestli oni počítají s námi? Jirka Gečnuk je v tomto směru unikát, přijít o něho nechceme. Vždyť byl na civilním mistrovství světa v kombinaci přesnosti s akrobacií na čtvrtém místě, tedy náš nejlepší jednotlivec. Našemu oddílu a reprezentaci má pořád co dát.

Jak vidíte potenciál nadějného juniora Ondřeje Zvědělíka?

Pořád nabírá zkušenosti, ještě toho nemá tolik odskákáno. I tak celkovým šestým místem překvapil. Ve své kategorii dosáhl několika slibných výsledků. Do budoucna s ním počítáme. Má potenciál i v parachute-ski.

Prostějovská sestava je pověstná soudržností. Dbáte jako trenér, aby vztahy v týmu zůstaly zdravé?

Trávíme spolu pomalu více času než s rodinami. Nějaká třenice se vyskytne vždycky. Jsou to ale profíci, vědí, že se musí táhnout za jeden provaz. Jedině tak může přijít úspěch. 

Srpen a září byly extrémně nabité: armádní a civilní MS, tři podniky světového poháru. Jak fyzicky a mentálně náročné to pro vaše svěřence bylo?

Velmi, ale je to tak vlastně každý rok. Ten příští nebude výjimkou.

Přiblížíte?

Například armádní hry a třeba i Světový pohár v Brazílii. A samozřejmě mistrovství Evropy. Bude toho dost.

Brzy prý ještě vyzkoušíte jednu novinku…

Vytažení navijákem. Sezona nás stojí hodně peněz. Pokud by se tato varianta bez letadla osvědčila, hodně by se ušetřilo. Jedná se o nácvik řízení padáku, přistání, reakce na povětrnostní podmínky a základní návyky. Parašutista je vytažen lanem do výšky kolem 200 metrů. Jeden cyklus trvá jen několik minut, takže lze udělat mnoho „výstupů“ za den. Pokud se to osvědčí, byla by to velká výhoda.

TEXT: Pavel Král

FOTO: ASC Dukla