Před více než čtrnácti dny vybojoval moderní pětibojař Matěj Lukeš z ASC Dukla na mistrovství světa v čínském Kuej-jangu titul světového šampiona. O něm rozhodl vynikajícím finišem, v závěrečném laser runu se ze šestého místa dokázal posunout o pět pozic. Navázal tak na zatím jediné české zlato z individuálního závodu na mistrovství světa. V roce 2002 jej z amerického Palo Alta přivezl Michal Sedlecký.
„Určitě to byl jeden z mých největších snů. Vždycky jsem snil hlavně o olympiádě, což se snad ještě někdy povede, ale tohle bylo hned v závěsu, takže fakt splněný sen,“ řekl čtyřiadvacetiletý Lukeš.
Z Číny však Lukeš hned druhý den vyrazil se svou španělskou přítelkyní na dovolenou. Po čtrnácti dnech strávených ve Vietnamu a Thajsku přiletěl domů ve čtvrtek a dnes se s novináři podělil o své dojmy nejen ze šampionátu, ale i z dovolené.
„Největší euforie z titulu proběhla asi tak minutu po doběhu, když jsem viděl, že všichni ke mně běží. Vzhledem k tomu, že jsem druhý den odlétal, tak jsme ani moc neslavili a přijde to až nyní. Ale po příletu bylo krásné, že na mě čekala na letišti limuzína, v níž jsem poté odjel na Julisku, a mohli jsme si dát šampaňské,“ prozradil Lukeš.
Jeho finálový závod si z příznivců moderního pětiboje nechal ujít asi málokdo. „Pochopitelně jsem vše sledoval a fandil. Doufal jsem, že Matěj předvede slušný výkon, a myslím, že předvedl docela slušný,“ řekl Michal Sedlecký. Předseda Českého svazu moderního pětiboje David Marčev přidal: „Matěj šel do závodu jako světová jednička, o to to měl náročnější. Ale po ránu to byla opravdu pěkná podívaná.“
Kde byl rozhodující moment zisku zlata, lze podle trenéra Jakuba Kučery najít jen velmi těžko. „Přijel jako světová jednička a v tom to bylo oproti loňsku odlišné. Před rokem měl roli snazší, letos se od něj čekala medaile. Matěj se fyzicky cítil v sezoně velmi dobře a běh je asi nyní jeho nejlepší disciplína, ale v našem sportu jedna disciplína nestačí. K medaili či úspěchu jde o celek pěti disciplín. Navíc nyní je to jiný sport než v minulosti,“ zdůraznil Jakub Kučera.
„Když jdu na běh, tak se soustředím hlavně na sebe. Podívám se na odstupy a pak se soustředím především na střelbu a na to, abych to nepřepálil.“
Stále jej však mrzí vyřazení jízdy na koni. „Zažil jsem za posledních šest let samé změny. Zažil jsem i jízdu na koni a jsem za to rád. Byla to moje nejoblíbenější disciplína, ale nyní je to pořád každý rok jiný formát. Nevyhovuje mi ani zkrácení plavání z 200 metrů na sto. OCR je dynamická disciplína, což nemám moc rád, jsem spíše vytrvalec,“ prozradil světový šampion, který ale v Kuej-jangu ukázal, že se s novým formátem dokázal skvěle vypořádat.
A Michal Sedlecký k tomu přidal: „Překážková dráha je dynamická, pro mladé to lépe zapadne. Za mě ale historicky to bylo s koňmi lepší.“
I přes životní úspěch na sebe Lukeš tlak do budoucna nevyvíjí. „Dalším cílem je kvalifikace na letní olympijské hry za dva roky v Los Angeles,“ řekl Lukeš. „To, že jeden závod vyhraju, neznamená, že v tom dalším budu ve finále. V závodech se pořadí neskutečně proměňuje,“ míní.
„Příští rok jsou tam Evropské hry a další extrémně důležité závody. Pak je finále Světového poháru, kde se ale kvalifikuje přímo jenom vítěz, takže tam je to obtížnější. Ale hlavně to bude o sbírání bodů do olympijského žebříčku, který začne příští rok,“ konstatoval Lukeš s tím, že důraz bude klást na Evropské hry, kde bude nejvíce kvalifikačních míst.
A dovolenou si prý užil skvěle. „Každé dva dny jsme se někam přesouvali, hodně jsme navštěvovali kláštery. V Thajsku jsme byli na třech ostrovech a přivezl jsem si nový koníček – potápění. Nyní se můžu potápět do 18 metrů. A co je pod vodou nejlepší? Klid, nikdo na vás nemluví. Něco takového jsem ještě nezažil.“
A medaile s ním celou dovolenou putovala v batůžku. „Čtrnáct dnů jsem ji neviděl a včera, když jsem ji nemohl hned najít, tak mi přejel mráz po zádech. Ale našel jsem ji,“ dodal Lukeš.
TEXT: ASC Dukla/jc
FOTO: CPA
