S optimistickými vizemi vstupují do nadcházející sezony běžci na lyžích. Reprezentaci tvořenou závodníky Armádního sportovního centra Dukla Liberec nově vede německý šéftrenér Falk Göpfert, který na dnešní tiskové konferenci naznačil velkou spokojenost s přípravným obdobím. Podobně se vyjádřily i české hvězdy – Jiří Tuž a Kateřina Janatová. Předseda úseku Aleš Vaněk je dokonce přesvědčen, že na vrcholu, kterým bude mistrovství světa ve Falunu na přelomu února a března příštího roku, může cinknout i medaile.

„Olympiáda v Itálii potvrdila vzestupný trend výkonnosti našich lyžařů, kvalitu rozhodně máme,“ prohlásil Vaněk, jenž tak nenápadně připomněl nádherné páté místo Jiřího Tuže ve sprintu a sedmé Kateřiny Janatové ve skiatlonu. Zapomenout se nesmí ani na Michala Nováka, dalšího z lídrů, který už delší čas patří do užší světové špičky.

Přínos se očekává rovněž od nové sportovní ředitelky Petry Hynčicové, bývalé reprezentantky a duklačky, jež ve funkci nahradila Štěpána Kalibu (přešel do ASC Dukla na post šéftrenéra lyžování – pozn.). „Mám výhodu, že úsek jde správným směrem a nemusím nastavovat nějaký nový režim,“ poznamenala.

Letošní sezona odstartuje na konci listopadu závodem Světového poháru ve finské Ruce. Velkou pozornost bude tradičně přitahovat Tour de Ski (startuje 1. ledna), dále světový šampionát do 23 let v Estonsku a tu největší již zmíněné MS ve Švédsku.

„Data z přípravy vypadají velmi nadějně. Ale čísla na papíře jsou jako bikiny – ukáží hodně, ale ne všechno,“ zašprýmoval si před novináři šéftrenér Göpfert, nástupce Vasila Husáka. Třiapadesátiletý kouč má bohaté zkušenosti, naposledy působil u národního týmu Rakouska. „Někdy v dubnu mi zavolal Štěpán Kaliba, zda bych měl o tento post zájem. Byli jsme v našich představách jednotní, jsem rád, že to klaplo,“ řekl ke svému angažování.

Pozitivní dojmy mají po prvních měsících také samotní závodníci. „Šli jsme do větších objemů. Soustředění a tréninků bylo hodně. A hlavně bez výpadku, jen občas proběhly lehké rýmičky,“ pronesl jednadvacetiletý Tuž, jenž kvůli lednovému MS do 23 let vynechá Tour de Ski.

Na prestižním podniku naopak nebude scházet Janatová. „Jsem zatím spokojená. Odtrénovala jsem víc hodin než v minulosti. Teď se tu tvoří nový, mladý tým. Jsem ráda, že jsem jeho součástí,“ uvedla v současnosti nejlepší česká běžkyně.

Kromě ní, Tuže a Nováka figuruje v áčkové reprezentaci ještě Kateřina Dušková a Matyáš Bauer. Tým B tvoří Tomáš Dufek, Jonáš Hellmich, Mike Ophoff, David Pešta, Jakub Štvrtecký, Anna Marie Jaklová, Anna Milerská a Lucie Tůmová.

TEXT: Pavel Král

FOTO: CPA

Začátkem roku všechny tak trochu šokoval. V devatenácti letech vybojoval Kryštof Bažant, jezdec s podporou ASC Dukla, na domácím cyklokrosovém šampionátu v Ostravě zlatou medaili. Do té letošní, právě začínající sezony tedy vstoupí v dresu českého šampiona. A nyní se pokusí i o vítězství v celém seriálu Janev Cupu – Českém poháru. Uspět chce také na mezinárodní scéně.

Míří rovněž na silnici. Od února se stane plnohodnotným členem kontinentálního týmu Kasper–Crypto4me, v jehož barvách už nedávno absolvoval etapy závodu Okolo jižních Čech. V týmu se potká také s dlouholetou českou krosovou jedničkou Michelem Borošem.

„Rád bych to pojmul jako Bory (Boroš). Silnice bude důležitá taky, ale cyklokros zůstane prioritou. Chtěl bych v něm pokračovat jako v hlavní disciplíně. Těším se, že budu jezdit v mistrovském dresu. Je to velká motivace,“ řekl rodák z Plavů v Jizerských horách.

„Pojedu pět ze šesti pohárových závodů a mistrovství republiky. Tam už opět jen v týmovém dresu,“ má jasno o svém programu v cyklokrosu. „A také se domácím divákům představím na dvou Světových pohárech v Táboře a Ostravě. Je super, že se podařilo k nám dostat dva podniky tohoto prestižního seriálu. To budou vrcholy, na které se budu intenzivně připravovat,“ pokračuje.

Uvědomuje si ale, že s dresem šampiona přicházejí také určitá očekávání a větší pozornost ze strany diváků. „Budu se tedy snažit obě stránky vyvážit a upřednostnit hlavně tu motivační.“

Přes letní sezonu rozhodně nezahálel. „Letní sezona probíhala hlavně ve znamení přípravy na cyklokros. Byl jsem ale spokojený, že jsem si mohl vyzkoušet něco nového. Novinkou pro mě byly například silniční etapové závody, při kterých jsem prověřil tělo zase trochu jiným způsobem. Určitě mi přinesly spoustu zkušeností a zároveň hodně kvalitních kilometrů, které můžu využít i v cyklokrosu.“

Koncem léta si vyzkoušel závodění za stáj Kasper–Crypto4me na silnici. „Za tu zkušenost jsem moc rád a vážím si toho, že jsem dostal možnost absolvovat s nimi závod. Byl velmi kvalitně obsazený zahraničními týmy, takže jsem se dostal do pole, se kterým se budu v příštím roce pravděpodobně potkávat častěji. První střet s takovou konkurencí byl i díky tomu, že mě tým vzal pod svá křídla, o něco příjemnější,“ říká.

Nyní už opět myslí především na cyklokros. „Trénink nyní pochopitelně více zaměřuji na výbušnost a všechno se trochu zkracuje. Silnice je ale určitě důležitá pro najíždění kilometrů a také pro to, čemu říkáme tah na silnici. To je něco, co je potom stěžejní i pro cyklokros a bez čeho by to nešlo,“ má jasno.

Kromě domácích startů plánuje i ty mezinárodní. „Chtěl bych to nějak vyvážit. Samozřejmě obhajoba titulu bude něco, kolem čeho se bude sezona do určité míry točit. Zároveň bych se ale chtěl ukázat i na mezinárodní scéně, kde jsem v loňském roce někdy trochu tápal. Díky zkušenostem, které jsem během minulé sezony získal, bych se teď mohl posunout na vyšší příčky. Začínáme českými závody Světového poháru. Na Ostravu mám samozřejmě vzpomínky spojené se ziskem titulu a závod v Táboře je vždy skvělý. Chci objet všech pět malých svěťáků, kde jede samostatně třiadvacítka, ale i ty dospělé v Antverpách, Namuru, Gavere a dalších. Mám asi třicet závodů, včetně Superprestige a X20. To je plnohodnotná cyklokrosová sezona, závodí se každý týden až do mistrovství světa.“

Až bude bilancovat cyklokrosovou sezonu, bude ji podle svých slov považovat za úspěšnou, pokud mu vydrží zdraví. To je jedna z věcí, na které se chci zaměřit, protože právě zdravotní problémy mě v minulých sezonách trochu brzdily. Prodělal jsem například zápal plic a byly tam i další věci, kvůli kterým jsem nemohl podávat nejlepší výkony. Když mi tentokrát zdraví vydrží, věřím, že i výsledky budou odpovídat tomu, kde skutečně leží moje výkonnostní úroveň.“

Nyní už má za sebou první závody v Německu. „Můžu říct, že se mi podařilo posunout výkon po všech stránkách a uvidím, kam až to dosáhne,“ říká. V Bad Salzdetfurthu dojel v závodech druhé kategorie kalendáře UCI třetí a čtvrtý v elitní kategorii. V sobotu 3. října pojede v Chýnově závod seriálu Janev Cupu, který je dokonce v první kategorii.

TEXT: ASC Dukla/jc
FOTO: CPA

Jeho ctižádostivá nátura mu velí dokazovat velké věci už v relativně nízkém věku. Vloni bral na mistrovství světa v kayakcrossu bronz, letos se ve stejné disciplíně stal mistrem Evropy. A to je Matyáši Novákovi teprve 21 let!

Od dětství mu nad postelí visel plakát s podpisem Jiřího Prskavce, ikony světového vodního slalomu. Obdivoval i další velká česká jména: Vavřince Hradilka, Vítka Přindiše či Stanislava Ježka. Chtěl být dobrý jako oni a nutno podotknout, že své touhy naplňuje. „Pro mě to byli úplní hrdinové, vzhlížel jsem k nim. Vidět je třeba v Praze na svěťáku, to byl silný zážitek a velký impuls pro celou naši mladší generaci,“ říká s pokorou mladík z Armádního sportovního centra Dukla, jenž reprezentuje novou vlnu zdravě agresivních a fyzicky silných kajakářů.

V sezoně jste měl poměrně smůlu. O jediný bod jste se nevešel do slalomářské reprezentace, v crossu jste párkrát zůstal těsně pod pódiem a podivuhodná byla i čtvrtfinálová diskvalifikace na letošním světovém šampionátu v Oklahomě. Vynahradilo vám všechno zlato z Ivree?

Jednoznačně se jedná o největší úspěch mojí kariéry. Předváděl jsem letos dobré výkony, ale v crossu potřebujete i dost štěstí, a to mě zrovna neprovázelo.

Máte na mysli především již zmíněné mistrovství světa?

Šlo o kontroverzní rozhodnutí. Vyhrál jsem čtvrtfinálovou jízdu, ale záhy přišel postih za chybu na startu (Novák neměl ruce zcela položené na lodi – pozn.). Tohle kdyby se nestalo, tak jsem přesvědčen, že bych došel až do finále. Ani na světových pohárech se to příliš nescházelo. Vyšlo to až nyní v Itálii. Konečně jsem potvrdil formu.

Cesta k evropskému titulu vypadala ve vašem podání velmi hladce. Ve finále jste pak se všemi soupeři doslova zametl. Byl jste vůbec nervózní?

Ani ne, celý den jsem se cítil výborně. Ke všemu jsem v rozhodující jízdě zvolil dobrou stopu. Jako jediný jsem jel vlevo, což mi hodně pomohlo. Vytvořil jsem si velký náskok a ten udržel až do cíle.

Před vámi se ze zlata radovala Tereza Kneblová, vaše kamarádka od dětství. Přidal i tenhle fakt na vaší touze dokázat to, co ona?

Jelo se v rychlém sledu. Jen jsem věděl, že o první místo bojovala až do cíle. Soustředil jsem se sám na sebe a samozřejmě jsem pak byl velmi šťastný. Slalom dělám od osmi let, základy mi v Olomouci dávala Terčina mamka Pavla a Jiří Kratochvíl. Z naší skupiny se téměř všichni dostali do juniorské reprezentace.

Kayakcross na mistrovství Evropy proběhl v nezvyklé atmosféře. Vyřazovací část se konala až večer, nescházely světelné efekty i bouřlivá kulisa kolem kanálu. Užíval jste si tuhle novinku?

Zažil jsem to jen jednou na menším závodu ve Francii. Tady to bylo ještě lepší. Jedinou komplikací byl roztažený den. V deset dopoledne jsme měli ještě trénink, pak přišla časovka, odpoledne první vyřazovací kola a po osmé večer vše vrcholilo. Člověk se neustále musí udržovat v plné koncentraci, jinak během chvilky všechno ztratíte. Atmosféra byla super, naprostá bomba. Krásná show. Takhle by v této disciplíně mohl vypadat každý velký závod. Umělé osvětlení je téměř na každé trati, pro diváky se jedná o velmi atraktivní podívanou.

Co pohled slalomáře? Není ve tmě orientace na divoké vodě složitější?

Horší to malinko je. Hodně záleží, jak se světlo od hladiny odráží. Ale na kayakcross na rozdíl od slalomu stoprocentní čtení vody mít nemusíte. Důležitější je vědět, co voda dělá, kam se hýbe. V Ivree bylo vidět velmi dobře.

Jste považován hlavně za crossového specialistu. Jak si zatím stojíte v olympijském žebříčku?

Pořád je to nadějné. Mám před sebou ještě sedm startů. První tři místa jsou bodově vždy extrémně nadhodnocené. Pokud dosáhnu ve dvou třech závodech na stupně vítězů, tak budu reálně ve hře.

Jsou hry v Los Angeles pořádným lákadlem?

Snažím se dělat maximum, aby to vyšlo. Zároveň mi je 21 let, mám hodně co zlepšovat. Pořád sbírám zkušenosti – jak v crossu, tak ve slalomu, kde rovněž toužím po dobrých výsledcích. Vize se upínají spíše na OH v Brisbane 2032, ale pokusím se probojovat i do Los Angeles. Přistupuji k tomu hlavně s pokorou.

Kayakcross nabírá na popularitě. Na vodě jsou často vidět dramatické situace, neschází drsné souboje kolem bójí. Pořádný adrenalin, že?

Hrozně mě to baví. Stále se lehce upravují pravidla, vymýšlí se nové věci, taktiky či techniky průjezdů protivodných branek. Důležité jsou samozřejmě starty. Člověk zároveň potřebuje obrovskou fyzičku.

Ve skupině se připravujete s Jakubem Krejčím a Martinem Rudorferem. Všechno klape?

Jsme dobří kamarádi. Občas do sebe rýpneme, ale to je normální. Posouváme se navzájem.

Češi momentálně válcují svět. Čím to?

Vždycky jsme byli úspěšní a i teď máme velmi silnou generaci, kterou inspirovali naši slavní předchůdci. Tenhle rok byl medailově fakt silný.

Od listopadu vás znovu povede Jan Vondra. Těšíte se?

Honza si chtěl na rok odpočinout, aby do trénování dostal znovu pořádnou chuť. Chtěl se vyvarovat jistému vyhoření. Proto nás přechodně připravoval Ondra Tunka. Také on vodě perfektně rozumí, odvedl skvělou práci. Teď se vrací éra Jana Vondry.

Sezona skončila. Co plánujete v době volna?

Máme tři týdny. Něco musím dohnat ve škole, kde studuji na kondičního specialistu. Vyzkouším také jiné sporty a s kamarády se chystáme na chatu grilovat. Kuře na ohni je nejlepší, bude pohoda. Tenhle relax miluju.

TEXT: Pavel Král

FOTO: kanoe.cz/Barbora Reichová