Dvanáct medailí během jediné sezony. Bilance, která se jen tak nevidí. Pro vodní slalomářku Valentýnu Kočířovou se rok 2026 proměnil v mimořádnou sklizeň. Sedmnáctiletá juniorka z Armádního sportovního centra Dukla prokazovala své kvality na evropské i světové scéně, a to ve všech disciplínách!

Na ME ve francouzském Épinalu například dosáhla na tituly na kánoi, kajaku i v kayakcrossu. „Ani nedokážu popsat, jak moc jsem šťastná, že se tohle povedlo,“ poznamenala sympatická dívka, jež nedávno převzala cenu pro juniora roku Unie armádních sportovních klubů.

S vodáckým prostředím je spojena od malička. „Vodu jsem odjakživa milovala. Jednou jsme byli u jezera na lodičkách a mě to strašně bavilo. Navíc mi to šlo, tak mě vzali,“ říká s úsměvem o svých začátcích.

Kočířová pochází z proslulé olomoucké líhně a úspěšně kráčí ve stopách svých slavnějších předchůdců. Jmenovat lze letošní mistry světa Terezu Kneblovou či Matyáše Nováka. „Není mezi námi až tak velký věkový rozdíl, ale jsou to pro mě vzory. Hlavně Terka mě velmi inspiruje,“ netají svěřenkyně Michaely Kratochvílové.

Od příští sezony přejde do kategorie U23. Zákonitě očekává mnohem tvrdší konkurenci. „Budou tam holky třeba o čtyři roky starší. Rozhodně ale nehodlám být do počtu,“ říká rezolutně.

Díky svému talentu a píli zvládá výborně všechny disciplíny. Přesto zvažuje specializaci. „Možná vypustím kajak. Prioritou bude singl. Hlavně se ale na jaře musím nominovat do reprezentace. Tam půjde o celou sezonu,“ předesílá.

Vzhledem k získanému počtu cenných kovů to vypadá, že mladá slalomářka trémou při svých startech netrpí. Brankami proplouvá s ohromnou ladností. „Nervozita je vždycky. Tedy než člověk vyrazí do trati. Pak už vnímám jen vodu kolem sebe,“ popisuje své vnitřní rozpoložení před závody Kočířová.

Po náročné sezoně nyní dohání hlavně školní povinnosti. „Mám individuální plán na sportovním gymnáziu v Prostějově. Když tu nejsem, dělám zkoušky online. Jsem ve třeťáku, maturovat budu až za rok. Někdy je náročné všechno úplně skloubit, ale zatím se to daří.“

TEXT: Pavel Král

FOTO: kanoe.cz a CPA

Třicetiletý Volodymyr Myslyvčuk z ASC Dukla se v letošní sezoně pevně usadil mezi světovou kladivářskou elitou. Potvrdil to čtvrtým místem na mistrovství Evropy v Birminghamu a pátým na Ultimate Championship v Budapešti. Výborné výkony mu vynesly v anketě Atlet roku 2026 druhou příčku. To byl také důvod k několika otázkám pro úspěšného atleta.

Jaká byla sezona 2026?

„Když ji budu hodnotit, můžu hlavně říct, že jsem pochopil, že můžu bojovat s nejlepšími kladiváři světa. Tím pádem je moje motivace hodně velká. Snažím se dál bojovat a zlepšovat se. Určitě chci ty nejlepší jednou porazit.“

Co bylo vaším vrcholem sezony?

„To je jasné, mistrovství Evropy v Birminghamu. Bylo z toho čtvrté místo, ale neříkám, že jsem na to umístění hrdý. Jsem ale hrdý na to, že jsem bojoval až do posledního pokusu a dával do toho všechno. Chyběl kousek štěstí. Těch sedm centimetrů je opravdu těsný rozdíl, ale v atletice můžete prohrát třeba jen o jeden centimetr.“

A co Budapešť?

„Pro mě, stejně jako pro soupeře, to byla novinka a překvapení. Jsem rád, že jsem předvedl dobrý výkon. Všechno ale bylo hodně rychlé. Na druhou stranu jsem zažil neskutečné věci. Byl jsem rád, že jsem se dostal mezi osm nejlepších.“

Co vám chybí k tomu, abyste pravidelně házel přes osmdesát metrů?

„Musíme s trenérem odstranit ty drobné chyby, více se zaměřit na regeneraci a dopřát tělu víc odpočinku. Proto v nadcházející sezoně nebude takový důraz na posilovnu a technickou stránku, ale právě na regeneraci. Uvidíme, co se díky tomu podaří.“

Hlavním cílem pro rok 2027 je mistrovství světa v Pekingu?

„Rozhodně. Mojí motivací je ale také udržet výkonnost, kterou nyní mám, a pokud se to podaří, posunout ji ještě o metr nebo dva. Uvidíme. Nechci říkat, že jsem starý, ale přece jen se kladivo chová vůči tělu každý rok jinak.“

Slavnostní vyhlášení ankety jste si evidentně užíval. Kromě druhého místa jste předvedl také velmi zdařilé pěvecké vystoupení…

„Oficiálně jsem šest let nezávodil a tři roky neměl kladivo v ruce. Kdyby nebylo manželky, která mi koupila nové kladivo a moc mě podporuje, asi bych tady nyní nestál. Na vyhlášení jsem byl poprvé a jsem za to šťastný. Jsem hrdý na to, že jsem se dostal mezi nejlepší atlety České republiky, i když Čechem jsem teprve dva roky a zpívám rád.“

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: CPA

Poprvé se probojoval do elitní desítky a hned při své premiéře obsadil třicetiletý kladivář ASC Dukla Volodymyr Myslyvčuk druhé místo v anketě Atlet roku 2026. Její vítězkou se stala Lurdes Gloria Manuel, jednadvacetiletá čtvrtkařka a halová mistryně světa. Sílu atletů armádního sportu potvrdili další tři zástupci Dukly v nejlepší desítce. Čtvrtý skončil oštěpař Jakub Vadlejch, sedmý vícebojař Vilém Stráský a devátý běžec Tomáš Horák.

Rodák z ukrajinské Deliatyně Myslyvčuk získal české občanství v květnu 2024. Po přestěhování do České republiky pracoval jako dělník. Za sebou měl pětiletou závodní pauzu, ale jeho manželka mu darovala nové kladivo, které odstartovalo jeho návrat ke sportu. A nutno podotknout, že mimořádně úspěšný. V českých barvách startoval už na olympijských hrách v roce 2024. Zásadní kariérní posun předvedl hned na začátku letošního roku, kdy při triumfu na Evropském vrhačském poháru v Nikósii poprvé v kariéře překonal osmdesátimetrovou hranici. Výkonem 80,69 metru se zařadil na druhé místo českých historických tabulek.

Stabilní formu si udržel po celou sezonu. Na mistrovství Evropy v Birminghamu skončil čtvrtý a od vytoužené medaile ho dělilo pouhých sedm centimetrů. Výborně si vedl také na Ultimate Championship v Budapešti, kde v konkurenci osmi nejlepších světových kladivářů obsadil páté místo.

A že to neumí jen a ateltickým náčiním předvedl Myslyvčuk na podiu při slavnostním vyhlášen ankety. Všechny přítomné zaujal svým hudebním vystouopením v roli solového zpěváka, za což se mu dostalo stejného potlesku, jako za jeho sportovný výkony..

Čtyřnásobný vítěz ankety z let 2021, 2022, 2023 a 2024 Jakub Vadlejch prožil rozpačitou sezonu, v níž ho trápily zdravotní problémy. Na úvod sice vyhrál Zlatý mítink v Tokiu, poté se mu však tolik nedařilo. Na mistrovství Evropy ale znovu potvrdil, že je velkým bojovníkem. Až do posledních pokusů usiloval o medaili, od bronzu ho nakonec dělilo pouhých devět centimetrů. Skončil pátý.

Vícebojař Vilém Stráský potvrdil, že se dokáže připravit na vrcholné akce. Na halovém mistrovství světa v Toruni vylepšil své maximum v sedmiboji na 6188 bodů, což mu vyneslo čtvrté místo. Slibně měl rozjetý také desetiboj na mistrovství Evropy v Birminghamu, nepovedená soutěž ve skoku o tyči ho však připravila o umístění v první desítce.

Velkým příslibem do budoucnosti je osmnáctiletý Tomáš Horák. Zazářil především v halové sezoně. Na juniorském mistrovství republiky vylepšil v běhu na 400 metrů časem 45,64 sekundy evropský rekord této věkové kategorie. O týden později vybojoval seniorský titul na poloviční trati a výkonem 20,65 sekundy se rovněž posunul na čelo evropských juniorských tabulek. Na halovém mistrovství Evropy v Toruni se pak stal nejmladším finalistou šampionátu a obsadil páté místo.

TEXT: ASC Dukla/jc

FOTO: CPA